Každoročně si na přelomu zimy a jara, těsně před obdobím předvelikonočního půstu, můžeme užít masopust, času zabijaček, karnevalů a bujaré zábavy. Tato tradice v poslední době výrazně ožila a ani v roce 2023 tomu nebude jinak. Co o něm víte?
Kdy začíná masopust?
Víte, kterému dni se říká tučný a kterému maškarní? Hned se to dozvíte, pojďme si projít celý masopust krůček po krůčku: Masopust je třítýdenní svátek, který se v Čechách a na Moravě slaví už od konce 13. století. Začíná 6. ledna na Tři krále a končí den před Popeleční středou. Někteří si pod masopustem představí celé toto období. Jiní však jako masopust označují pouze tři hlavní slavnostní dny před Popeleční středou – masopustní neděli, pondělí a úterý.
Pokud tedy chcete zjistit, kdy bude masopust, pak se musíte řídit podle data Velikonočního pondělí. Od tohoto termínu odečtete přesně 46 dnů a vyjde vám datum Popeleční středy. A právě před Popeleční středou jsou hlavní masopustní dny. Letošní rok 2023 tyto dny připadají na 19., 20. a 21. února.
Přijde vám to docela složité? Aby toho nebylo málo, tak v současné době se masopust v každém městě a vesnici slaví jindy bez ohledu na tradici, prostě podle rozhodnutí obcí. Například ve valašském skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm začíná masopust 11. února, ale třeba v Českých Budějovicích až 21. února.
Co je masopust a jakou má tradici
Masopust je původně pohanská slavnost s tradicí sahající do starověkého Egypta a Řecka, kde se pitím a tancem oslavoval Bakchus – bůh vína, vinohradnictví, úrody, plodnosti a zábavy.
Ve středověku byl hlavně pro chudé lidi časem jistého uvolnění a dobou veselic před přísným čtyřicetidenním předvelikonočním půstem. Jeho jediným a hlavním účelem bylo dosyta se najíst. Takže i když obsahuje slovo „půst“, není jeho účelem se postit, ale přesně naopak si pěkně vyhodit z kopýtka. Od středověku církev proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, tvrdě vystupovala. I přesto se však lidé nenechali odradit a tradice bujarých oslav je přenesena až do dnešní doby.
Hlavní masopustní dny
Čtvrtku před masopustní nedělí se říkalo „tučný“ nebo také „tučňák“ – toho dne se jedlo velmi syté jídlo, nejlépe vepřo knedlo zelo, prostě aby člověk měl sílu do celého roku.
Hlavní zábava ale začínala až o masopustní neděli bohatým obědem. Nezbytnou součástí jídelníčku byly koblihy smažené na másle. Na stole ovšem nemohly chybět ani boží milosti, klobásy, slanina a pochopitelně pálenka. Pak se pospíchalo k muzice.
V pondělí pak dál pokračovaly různé taneční zábavy, v některých obcích se taneční zábavě v tento den říkalo „mužovský bál“, protože směli tančit jen ženatí a vdané. Platilo pravidlo, že tak, jak vysoko se bude u tance skákat, tak vysoko poroste úroda obilí, lnu a konopí.
To v maškarní úterý se konaly sváteční průvody maškar, hrálo se divadlo a podobně. Průvod musel navštívit každý dům v obci, popít, najíst se a zatančit. A s maškarním průvodem se dostáváme k možnému původu slova masopust: maškarní souvisí s karnevalem. Toto slovo nejspíš pochází z italského carne levare, tedy „dát pryč maso“. Úterek tak byl dnem, kdy se lidé loučili s masem.
Jaké jsou nejběžnější masopustní masky?
Každý, kdo se zúčastní slavnostního masopustního průvodu, musí mít masopustní masku. Základem byl medvěd s medvědářem. Mezi další masky patřily ale také nejrůznější zvířata, jako třeba kůň nebo osel. Oblíbená byla ale také maska kominíka nebo báby s nůší. Masky si vyráběli lidé většinou sami doma.
Kdy masopust končí?
Půlnocí masopustního úterý však veškerá zábava končila. Začínala Popeleční středa a s ní i 40denní předvelikonoční postní období. Ptáte se, proč 40 dní půstu, když jsme na začátku textu počítali 46 dní? Neděle se totiž do postního období nepočítají.
I letos je úterý 21. února 2023 poslední den, kdy můžete navštívit masopustní veselice. V tento den masopust probíhá například v již zmíněných Českých Budějovicích. Pojďte se teď vyzbrojit na masopust – níže recepty na nadýchané koblihy i boží milosti.
Boží milosti
Příprava: 40 minut + uležení
Na 25 kousků:
- 250 g polohrubé mouky
- špetka soli
- 1 lžíce moučkového cukru
- 2 žloutky
- šťáva a kůra z 1 citronu
- 2 lžíce rumu
- 2 a 1/2 lžíce zakysané smetany
- rostlinný olej nebo sádlo na smažení
- vanilkový cukr na obalení
Všechny suroviny zpracujte na tužší těsto, podobné těstu nudlovému. Je potřeba je dobře propracovat, aby v konečné fázi listovalo. Poté je zabalené ve fólii nechte asi hodinu odpočívat v chladu, bude se s ním lépe pracovat. Těsto pak rozválejte na asi 2mm placku a tvořítkem nebo rádýlkem vytvarujte podle vzoru nebo vlastní fantazie. Smažte ve vyšší vrstvě tuku a ještě horké obalujte ve vanilkovém cukru. Ihned podávejte.
Know-how: Boží milosti jsou stejně jako koblihy smažené, ale z nekynutého těsta. Nejčastěji se připravovaly v podobě čtverečků či obdélníčků, ale i květin. V některých krajích bývaly na smažení používány také kulovité formy, v nichž se těsto nafouklo, někde se natáčelo na větvičku či špejli a smažilo do podoby ratolesti. Kromě toho, že se při smažení spotřeboval přebytek sádla ze zabijaček, uplatňovaly se i různé oleje, lisované v takzvaných olejnách. U nás to byl olej lněný a konopný (používal se i na svícení) a později olej řepkový.
Masopustní koblihy
Příprava: 40 minut + kynutí
Na 12 kusů:
- 500 g polohrubé mouky
- 3 vanilkové cukry
- kůra z 1 citronu
- 1 kostka droždí (42 g)
- 250 ml teplého mléka
- 50 g rozpuštěného másla
- rum
- 4–5 žloutků
- špetka soli
- zavařenina, povidla nebo maková nádivka na plnění
- olej na smažení
1. Oddělte žloutky a bílky – ty uschovejte na jiné použití (v označené nádobce se dají i zmrazit).
2.–3. Do mísy prosejte mouku se špetkou soli, přidejte cukr a kůru z citronu. Uprostřed udělejte důlek, vlijte žloutky, vlahé mléko, máslo a rum. Do tekutiny pak prsty rozdrobte droždí. Dobře promíchejte a propracujte na hladké, vláčné těsto. Lehce poprašte moukou, mísu zakryjte čistou utěrkou a dejte na teplé místo bez průvanu asi na hodinu kynout, až zhruba zdvojnásobí objem.
4. Přesuňte na pomoučněný vál a rozválejte na přibližný obdélník o tloušťce asi 1,5 cm.
5.–7. Na polovinu obdélníku rozmístěte hromádky náplně, přiklopte druhou půlkou těsta a okolo vzniklých hrbolků vykrajujte tvořítkem koblihy. Zbylé těsto můžete zpracovat do provázků či pletýnek.
8. V kastrolu rozpalte vysokou vrstvu oleje a koblihy smažte z obou stran dozlatova.
Know-how: Pro období masopustu je kynuté, ve vyšší vrstvě tuku smažené pečivo charakteristické. Koblihy mohou být plněné nebo také neplněné. U nás se obvykle plní zavařeninami, povidly nebo makovými nádivkami. Ve středověku je prý vyráběli specializovaní pekaři – kobližníci, ale postupem času se jejich příprava přesunula do kuchyní běžných domácností. Koblihy byly tradiční odměnou pro masopustní maškary, které si je pak spolu s jinými pochoutkami odnášely jako výslužku. Ze stejného těsta se smaží nejrůznější tvary – pletýnky, uzly, kohoutí hřebínky, ještě zatepla obalované v cukru. Zajímavé jsou tzv. tažené koblihy, které se v masopustním období připravují v šumavské Čkyni. Vykynuté koblihové těsto rozdělí na kousky, které vytvarují do koulí o něco menších než tenisový míček. Prsty se pak těsto vytahuje od středu a lehce stáčí. Vytváří se tak kruh s válečkem, jehož střední část zůstává tenká. Pak se smaží a obalují v moučkovém cukru s vanilkou. Čkyňské tažené koblihy samozřejmě nejsou plněné. Koblihy byly a jsou oblíbené nejen v Evropě, ale také v Americe, kam připluly spolu s německými imigranty. Velmi populární jsou tu tzv. doughnuts – koblihy s dírou uprostřed, jimž dávají příchuť různé polevy.
Ve slovenské Kysuci, sousedící s Moravou a Slezskem, se v období masopustu připravují také tzv. osúchy neboli zelné koblihy. Z těsta vykrojené placky se plní kysaným zelím smíchaným s kousky slaniny a klobásky. Smaží se v oleji či na sádle.