Máte starou chladničku? Moderní jsou úspornější

Máte starou chladničku? Moderní jsou úspornější

Chladničku měníme obvykle až tehdy, kdy nás náklady na opravy přesvědčí, že je čas ji nahradit. Koupí nového modelu však díky úspoře energie ušetříte mnohem víc.

Na co novou chladničku, tahle ještě docela dobře chladí – to bývá nejčastější argument proti pořízení nového modelu. Ano, může chladit docela dobře, ale náklady na její provoz nám pěkně navyšují platby za elektrickou energii. Vzhledem k tomu, že chladničky jsou jedinou domácí technikou, která je v provozu po čtyřiadvacet hodin denně po celý rok, můžeme při roční bilanci vyhodit jen tak oknem pěkných pár tisíc korun. A to nemluvíme o dalších nevýhodách starší techniky, mezi něž patří vyšší hlučnost, nižší mrazicí výkon a nutnost údržby, odmrazování. Právě se starými typy bývá v tomto problém. Stačí půlcentimetrová námraza a chladnička se snaží dohnat ztrátu až o dvě třetiny zvýšeným výkonem. Ani časté odmrazování nepomůže ušetřit. Vypnutá (a také patřičně ohřátá) chladnička po opětovném zapnutí opět bude chladit, co to dá. Výsledkem bude opět námraza a kolotoč se může opakovat.

VÝKON A PROSTOR

Při výběru nové chladničky bychom se měli dívat na její spotřebu. K orientaci nám pomůže energetický štítek. Pro orientaci můžeme uvést, že provoz chladničky kategorie A nás může stát za rok až téměř o polovinu více, než tomu bude u chladničky třídy A+++. To je určitě každému zřejmé, a tak se podívejme na další parametry.

Počet členů rodiny, kterým bude sloužit, je rovněž důležitý. Měli bychom počítat nejméně s 50 litry objemu chladničky a 20 litry objemu mrazničky na jednu osobu. Zajímavý je i údaj o mrazicím výkonu. Ten udává, kolik kg čerstvých potravin je mrazák schopen zamrazit během 24 hodin. U domácích kombinovaných chladniček se výkon pohybuje od 2 do 24 kg, samostatné mrazáky mohou zvládnout i 40 kg a více.

Podle toho, co chceme více využívat, budeme tedy volit i odpovídající model. U mrazáku bychom měli také znát akumulační dobu. Ta zase udává čas uchování potravin ve zmrazeném stavu od chvíle, kdy je mrazák odpojen od elektrického zdroje. Měla by se pohybovat od 10 hodin – čím déle, tím lepší izolaci mrazák bude mít. U chladniček je rovněž zajímavá funkce, jež po dobu dovolené uvnitř udržuje teplotu, při níž mohou některé trvanlivé potraviny vydržet v konzumovatelném stavu.

Vzhledem k tomu, že chladnička je v provozu permanentně, musí nás zajímat i její hlučnost. Chladničky kombinované a dvoukompresorové by podle normy neměly přesáhnout 47 dB /A. Mimochodem, i když jsou dvoukompresorové chladničky o něco hlučnější, vyvažuje toto minus výhoda, která nám umožní vypnout mrazák či chladničku nezávisle na sobě.

AMERICKOU ČI MONOKLIMATICKOU?

Když jsme si uvedli základní kritéria výběru, podívejme se na to, jaký vlastně model budeme chtít. V první řadě budeme volit mezi vestavnou a volně stojící. V designové kuchyni s vestavnými spotřebiči asi jinou volbu mít nebudeme, ale to si vyžaduje i odpovídající prostor. Chceme-li mít kuchyni variabilní či netušíme, zda se nebudeme v dohledné době stěhovat, určitě zvolíme volně stojící. Je ovšem potřeba pro ni najít takové místo, kde bude mít okolo sebe volné místo nejméně 5 centimetrů vzadu a dva centimetry (raději více) po stranách.

Klepněte pro větší obrázek

Chladničky se vyrábějí ve čtyřech základních provedeních, z nichž největší je takzvané americké. Jsou dvoudveřové a nabízejí velký objem jak chladničky, tak i mrazničky. Rozměry se hodí do velkých prostor a pro početnější rodiny. Dvoudveřové provedení představuje komfortnější obsluhu, nevýhodou ovšem bývá vyšší cena. Kombinované chladničky jsou u nás nejprodávanějším typem, protože jsou zároveň i tím nejuniverzálnějším. Nabízejí poměrně prostornou chladničku i mrazák, obojí s vlastními dvířky.

Poměr velikosti se může lišit stejně jako umístění mrazáku nahoře či dole. Mohou mít jeden, nebo dva kompresory, v druhém případě jsou pochopitelně dražší. Jednodveřové chladničky mají uvnitř mrazicí box. Jsou vhodnější pro single, nebo dvoučlenné rodiny, jejíž členové se většinou stravují mimo dům. Nevýhodou je zcela jistě to, že při otevření mrazicího boxu zároveň větráme i prostory chladničky. Monoklimatické chladničky jsou zdánlivě nevýhodné, ale v případě, že vlastníme velký samostatný mrazák či dokonce mrazicí pult, mohou být ideálním řešením.

NA INTERIÉRU ZÁLEŽÍ

Objem chladničky ovšem není také všechno, záleží i na dobře uspořádaném prostoru a usnadnění jeho údržby. Automatické systémy (ať už mají různé názvy) zabraňují vzniku a usazování námrazy, která způsobuje zvýšení spotřeby energie, navíc díky němu odpadá nutnost nepříjemného ručního odmrazování. Námraza se netvoří ani na mražených potravinách. Prvky antibakteriální úpravy interiéru chladničky jsou dnes již téměř samozřejmostí. Chrání před tvorbou bakterií a vznikem pachů, které ohrožují uložené potraviny.

Důležitý je i variabilní systém polic a systémy, které uvnitř jednotlivých zásuvek dovedou udržet optimální podmínky, za nichž vydrží potraviny déle čerstvé. Díky nastavení teploty a vlhkosti drží potraviny v přesně kontrolovaných podmínkách. Teplota těsně nad bodem mrazu je pak ideální například pro skladování masa a ryb. Zeleninu, ovoce nebo saláty lze uchovat nejdéle čerstvé ve speciální zásuvce s o něco vyšší teplotou, zato také s vyšší vlhkostí. Například chladničky Bosch NoFrost Serie 8 disponují systémem VitaFresh pro, u něhož je možné nastavit v zásuvkách vlhkost ve třech různých úrovních pro ovoce, zeleninu nebo smíšené potraviny. Teplotu v těchto zásuvkách lze nezávisle na teplotě v chladicí části nastavit v rozmezí od –1 °C až po +3 °C pomocí přehledného elektronického displeje.

POZOR NA KLIMATICKOU TŘÍDU

V bytovém domě to tak asi nemusíme řešit, ale v rodinném domku se nám znalost tohoto kritéria bude hodit. Klimatická třída nám totiž řekne, kam se chladnička bude hodit. V klasickém bytě ji asi budeme mít v kuchyni, ale právě v rodinném domku může být na chodbě či třeba ve sklípku. Čtyři klimatické třídy zohledňují teplotu místnosti, ve které chladnička bude stát. Značí se SN (teplota okolí +10 až +32 °C), N (+16 až +32 °C), ST (+18 až +38 °C) a T (+18 až +43 °C). Pozor ale – budete-li mít chladničku ve studenější místnosti, abyste ušetřili, bude mít toto umístění efekt zcela opačný. Termostat totiž sepne kompresor k akci daleko častěji.

PROBLÉM OTEVŘENÝCH DVÍŘEK

Znáte to, něco bychom si dali, ale nevíme co. Podíváme se tedy do chladničky, otevřeme dvířka a koukáme. Tohle ne, tohle taky ne, co tohle… Často se to stává mužům, pro něž se noční návštěva chladničky promění v něco podobného sledování televize. Dlouhé hledání potravin při otevřených dvířkách markantně zvyšuje spotřebu. Někteří výrobci proto instalují do prostoru chladničky kovovou desku, která akumuluje chlad a poslouží k rychlému vyrovnání teploty. Jiní zase mají v produkci typy, u nichž lze chlazené nápoje čepovat bez otevření dvířek Jinak si můžeme pomoci jednoduchým receptem – mějme vnitřek chladničky přehledně uspořádaný a rozmysleme si předem, co chceme vyndat.

CO DO MALÉHO PROSTORU?

Malé kuchyně – třeba na chalupě nebo chatě – můžeme opticky zvětšit tím, že použijeme nikoli velkou kombinovanou chladničku, ale chladničku podstavnou a k ní i podstavný mrazák. Utvoří nám tak pracovní desku. Musíme se akorát postarat o to, aby teplo z výparníku mohlo nerušeně odcházet a nezvyšovala se tak spotřeba elektřiny.


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Doporučujeme

Články odjinud