Michaela vyrůstala v harmonickém prostředí svojí rodiny a vztah jejích rodičů jí byl vždy vzorem. Až do té doby, než zjistila otcovo temné tajemství...
Rodiče měli v blízké době oslavit stříbrnou svatbu. Byli pro mě vzorem rodinné idylky… Proto mě tak ranilo jedno šokující odhalení, které vedlo k rozpadu jejich na první pohled dokonalého manželství.
Ve dvaceti jsem si začala přivydělávat distribucí parfémů, které šly skvěle na odbyt. Zásobovala jsem všechny své známé a kamarádky a práce mi vydržela dodnes.
Laura Poláková
28. května 2019
Jednoho dne jsem potkala spolužáka ze základky. Dost dlouho jsme se neviděli a po obligátní otázce a sdělení, jak se kdo máme a co děláme, mi Zdeněk řekl, že vede penzion, který slouží jako nevěstinec a hodinový hotel. Nabídl mi, abych parfémy prodala i tam, že o ně bude určitě zájem.
A tak jsem se vydala do míst, která mi do té doby byla více než cizí. Zdeněk mi řekl, ať jdu zboží nabízet nahoru do pokojů, kam si dívky vodily hosty, a parfémy měly nečekaně velký úspěch.
Laura Poláková
23. května 2019
Když jsem se po pěti prodaných kusech chystala domů, jedna ze slečen najednou vykřikla: „Holky, není tu Kamila, neviděly jste ji někdo? Určitě by si taky vybrala.“ „Ta má u sebe toho svého Miloše, jako vždycky ve čtvrtek, a ten hned tak nevypadne. Nemá nikdy dost, kanec jeden,“ odpověděla jí jiná děva. Mně to nevadilo, protože tržbu jsem měla už tak dost slušnou. Jenže…
Když jsem šla po chodbě, uslyšela jsem z jednoho pokoje vzdechy proložené vulgárními výrazy. „To tam asi řádí dotyčná Kamila se svým kunčoftem,“ projelo mi myslí. A najednou jsem úplně zkoprněla. Uvědomila jsem si, že ten mužský – vulgární hlas znám. Táta!
Laura Poláková
21. května 2019
V hlavě se mi to všechno skládalo jako puzzle. Můj táta se jmenuje Miloš, každý čtvrtek chodí s kolegy na pivo, vždycky přijde pozdě večer a hned padne do postele…
Potvrzení mé domněnky se odehrálo během chvilky. Když vyšel otec z pokoje, koukal na mě jako vyoraná myš. „Co tu děláš?!“ křičela jsem na něj. „Ty nemáš výčitky svědomí vůči mámě? Chováš se jako chlípnej prasák!“ Nic neřekl a rychle odešel.
Laura Poláková
19. května 2019
Cestou domů jsem se vzpamatovávala ze šoku a nevěděla si rady, co mám dělat. Mám to mamce říct, nebo ji radši té hrůzy ušetřit? Nakonec jsem nevydržela mlčet a řekla jí celou pravdu. Když otec přišel domů, jen se tiše zeptala: „Je to pravda?“ Táta nezapíral, věděl, že to nemá cenu.
Rozvod na sebe nenechal dlouho čekat. Otec sice tvrdil, že toho nechal, ale mamka byla neoblomná. Po rozvodu se odstěhoval do jiného města a pro mě přestal existovat. I po třech letech se ve mně ale perou smíšené pocity.
Laura Poláková
16. května 2019
Občas si říkám, že jsem měla mlčet, táta by s tím přestal a byli by dnes s mámou spolu…, jindy se mi zase honí hlavou, že by si máma nezasloužila, aby vařila, prala, starala se a spala s chlapem, který se chodí vybouřit a užívat si do bordelu. Nikomu své pocity nepřeji.