Za co může meteosenzitivita
Meteosenzitivních lidí stále přibývá. Stojí za tím totiž nejen vrozená dispozice, nemoci a přibývající věk, ale především nezdravý životní styl, kvůli kterému jsme choulostivější a nedokážeme se tolik adaptovat na změny počasí. Zdraví lidé si většinou stěžují na bolesti hlavy až migrénu, poruchy spánku, problémy se soustředěním, únavu, skleslost, depresivní stavy, oslabení imunity, závratě, nevolnosti a ztížené dýchání. Není to sice malý výčet potíží, nicméně vás nijak zvlášť neohrožují. Horší to mají lidé s některými chronickými nemocemi. Typicky jde o kardiaky, ale také o alergiky, kteří reagují třeba na chlad, nebo astmatiky, revmatiky a pacienty s žaludečními vředy. Těm se potíže při změnách počasí zhoršují.
Jak zatočit s jarní únavou? Podívejte se na video:
I chlad ohrožuje kardiaky
Nejen letní teploty představují riziko pro lidi s vysokým tlakem. V zimě mají zase potíže související s chladem. Ty se nejčastěji projevují dušností, bolestí na hrudi, kašlem, zahleněním, bušením srdce a také mají více kardiovaskulárních příhod. V létě jim naopak pokles tlaku může způsobit nevolnost, pocení, mžitky před očima až ztrátu vědomí. Na změny teplot pak reagují i zdraví jedinci. „Jsou na ně citlivější lidé fyzicky méně výkonní, se sedavým způsobem života uvnitř budov. Meteosenzitivita trápí také jedince, kteří mají více psychických problémů, jako jsou úzkosti a deprese. U nich se může projevovat větší únavou, podrážděností či bolestmi hlavy,“ říká internistka MUDr. Eva Kociánová, jedna z garantů projektu Srdce v hlavě.
Proč máme náladu pod psa
Na změny počasí ale reagujeme nejen po fyzické stránce. Samozřejmě že únava a další potíže nám na náladě nepřidají. Za rozladěnost ale může také naše očekávání. „Člověk očekává, že bude mrznout a ono je najednou jarní počasí – někdo se zaraduje, někdo je zklamán. No a následně naopak, jakmile zase začne mrznout, člověk, který si již například užíval jarní teploty, je zimou rozladěn. Tato očekávání také souvisejí s tím, zda člověk preferuje v zimě zimu, nebo by uvítal brzké oteplení a podobně," vysvětluje Alexandra Hrouzková, Ph.D., psycholožka a psychoterapeutka.
„Dopad na fyziologii, imunitu se pak velmi často odráží od toho, jak daný člověk snáší určité teploty, jaké pocity při aktuálních teplotních rozdílech prožívá, jak změny vnímá právě on. Když to hodně zjednoduším, komu jsou teplotní rozdíly takzvaně „jedno“ nebo se z nich dokonce raduje, ten obvykle snáší změny teplot lépe než člověk, který je při každé změně na teploměru nahoru či dolů například mrzutý,“ dodává odbornice.
Prevence je základ
Abyste změny lépe snášela, je nezbytné, abyste byla celkově odolnější. Posilujte imunitu vyváženou stravou, udržujte se v kondici sportem, a to nejlépe venku, klidně i za nižších teplot. Ty nejsou překážkou, ale naopak se budete zároveň otužovat. Pomůže i pravidelné sprchování studenou vodou nebo saunování. Tomu by se ale měli vyhnout kardiaci. „Nárazové přechody z tepla do zimy u osob s onemocněním srdce a vysokým tlakem můžou způsobit potíže. Proto se také pro tyto pacienty nedoporučuje klasické saunování. Když už, tak s nižší teplotou a postupným ochlazováním,“ říká doktorka Eva Kociánová.
Co se sportu týče, tak je ideální kombinace aerobního a silového cvičení, třeba 4x týdně svižná procházka, jogging, kolo nebo plavání a 3x týdně cvičení s vahou vlastního těla. Pokud nemáte čas na aktivní sport, tak nejpřirozenější formou udržení si pravidelné aktivity je chůze. Nastavte si denní cíl, kolik kroků chcete ujít. Ideální je 6 až 10 tisíc kroků za den. To se rovná zhruba hodině procházky ve svižném tempu chůze a s počítáním vám pomůže třeba aplikace mobilního telefonu. Navíc s pravidelným pohybem se zlepší výkonnost kardiovaskulárního aparátu, zlepší se funkce cév a máte pak dobrou šanci prožít delší život v lepší kvalitě.
Při potížích se nepřepínejte
Respektujte své tělo a nesnažte se za každou cenu potíže překonat. Pokud vás bolí hlava, jste bez nálady a sotva se zvednete z gauče, tak je nesmysl, abyste se to snažila „přebít“ nějakou sportovní aktivitou. Místo toho si v danou chvíli naordinujte odpočinek v rámci možností, dostatek spánku, doplňte vitaminy, minerály a pijte více vody. Pomoci vám pak může i bylinkový čaj, například meduňkový. Při nevolnostech odlehčete stravu a v případě vysokého krevního tlaku svůj stav konzultujte s lékařem. Bolesti a otoky kloubů neignorujte a zmírňujte například obklady.