Rambiša: NIKDY není na všechno pozdě. Lepší začít žít jinak v padesáti než vůbec. Paní čeká (statisticky) ještě cca 30 let života a záleží pouze na ní, jak s ním naloží.
Bohužel,už je na všechno pozdě...Dávala bych matce nějaké léky na oblbnutí,aby byla mdlejší,nic víc se asi dělat nedá,jen čekat na smrt -té matky ovšem,i když není nemožné,že pisatelka může umřít dříve,než její jedumatka.Takový život,co prožila Milada,se mi zdá úplně zatrest! Jenže ona ve skrytu duše asi ví,že neměla na to,aby zamlada včas práskla dveřmi a vzala svůj život do vlastních rukou! Jinak by to byla dávno udělala.Hlavní věc je,že v tomto hnusném ovzduší nevyrostlo žádné dítě,to by bylo teprv něco....
Teď? To už měla Milada udělat dávno. Ne matku bít, ale postavit se jí nebo rovnou odejít a zařídit si svůj život.
Matku bít přece nemůžete !!! ale odejít do svého bytu můžete. Matce zajistěte v nějaké charitě posluhu a lékařskou péči, kupte si byt a jen se navštěvujte, bude vám oběma lépe :)
Dasa52: když někdo si to uvědomí už mladý, někdo na začátku dospělosti a někdo k tomu nedospěje nikdy. Nevím jestli je to určitá pohodlnost (rozhoduje někdo jiný), nebo prostě slabá povaha, nebo kombinace obojího. Svým způsobem je to jednodušší, rozhoduje jiný (i když se mi to nemusí líbit), nese odpovědnost za ta rozhodnutí (já jsem z obliga, "já jsem to nechtěla"). Tady asi fakt těžko obviňovat kohokoli (bratra, otce...), že jí nepomohli se vymanit. Nevíme, třeba se snažili, ale to rozhodnutí, to by musela udělat ona sama. Já si myslím,ž e v padesáti je už fakt pozdě.
Mata69: ano, nebyla schopná se vzepřít, protože byla celý svůj život vychovávána k tomu, že je majetkem své matky a nemá právo na nic, co jí matinka "nedoporučí". Škoda, že nepotkala v životě někoho, kdo by jí to vysvětlil místo toho, aby od ní utekl. To už je o osobním štěstí. Já tu kliku měla už ve 14 letech, že jsem měla výborného kamaráda, který mi pomohl si uvědomit (už v tom pubertálním věku), že člověk má v životě jen to, co si zaslouží a že je třeba mít vlastní názor, aby člověk mohl žít vlastní život. Celý život se řídím jeho heslem "vem si od života co chceš, ale za všechno zaplať".
Elynor: Jo, máš pravdu, psala jsem, že chápu, proč jí nešla udat. Nicméně jí to nebránilo v tom, aby od ní jako plnoletá kdykoliv odešla. Pravda je, že za totáče, kdy jí bylo těch 18, nebylo tak snadné sehnat bydlení, jako dnes, ale já jsem třeba odešla z domova ve 14 letech, takže vím, že to jde. Jen je třeba mít vůli žít vlastní život podle sebe a taky se o sebe sama postarat i za cenu sníženého pohodlí. Ne nadarmo se ve všech kurzech "jak správně žít" vyučuje, že zásadní věc, kterou musí každý člověk, který chce něco změnit na svém životě (cokoliv), je VYSTOUPIT ZE SVÉ KOMFORTNÍ ZÓNY. Podle mě je umění tohle udělat naprosto rozhodující v lidském životě a rozhoduje to o kvalitě života jedince.
no máti je a dle všeho byla vždy duševně nemocná, konec konců na to i nyní má paní papír. Svým způsobem je dcera týraná osoba je to sice trochu jiné ale vlastně je to vztah jako týraná žena...žije s manipulátorem který ovládl její život a ona není schopná odejít.Co mi tedy přijde zvláštní, že byla u psychologa a ten dle všeho řešil jen matku a né jí která zjevně má obrovský problém se sebeúčtou a sebevědomím. Myslím že paní by si měla uvědomit jedno.......její matka ji nikdy nebude milovat tak jak by ona chtěla, protože toho ta nemocná paní není schopná...a nikdy ji ani nemilovala. Je to nemocný sobec, který si z ní udělal otroka, který je povinen jí vyplňovat veškerý čas.Ale realita je tkaová že ona žádnou takovou povinnost nemá..nic své matce nedluží absolutně nic a kdykoli má právo udělat totéž co otec..prostě odejít..........ale to tu paní ani nenapadlo, místot tohoe se snaží neustále celý život situaci nějak vyřešit a mít s mámou hezký vztah...........je třeba konečně se pravdě podívat do očí a přijmout fakt, že ony dvě nikdy hezký vztah mít nebudou.
Dasa52: jestliže ta osoba z článku nebyla schopná se matce jakkoliv vzepřít, nebyla by ani schopna na ni podat trestní oznámení.
Tady není co říci...ti, kteří jí mohli pomoci od matky odejít, ty už navštívila a evidentně jí to bylo k ničemu. Nepochopila nejspíš z těch sezení a konstelací vůbec nic. Tím, že jí bití začne vracet, nic nevyřeší, bude to jen ještě horší a sama v sobě bude mít ještě větší pocit hnusu. Myslím, že když do padesáti tu sílu od matky odejít nenašla, teď už jí sotva najde. Matka jí zpackala život, ale svůj podíl na tom má taky, protože se jí prostě nedokázala vzepřít a žít si život podle sebe. Nijak by se tím matce nezpronevěřila, docházet za ní mohla, pečovatelku jí taky zajistit mohla, ale neudělala to. Jak už tu zaznělo, někteří lidé prostě neumí rozhodovat za svůj život sami, svým způsobem je to pro ně jednodušší, když jim život řídí někdo jiný. A ač navenek s tím nejsou spokojeni a stěžují si, hluboko uvnitř je děsí na tom cokoli měnit.
Dasa52: s těmi trestnými činy to není tak jednoduché. Paní by musela mít lékařskou zprávu, pracovní neschopnost, a především dost důkazů o tom, kdo jí to ublížení na zdraví způsobil. Pokud se to děje doma, mezi čtyřma očima a není žádný svědek, nemá šanci prokázat, že jí zranění způsobila 80letá stařenka. Navíc nějakými modřinami, nebo fackou, která ani nezanechá viditelnou stopu, by se zabývali maximálně jako přestupkem, ne jako trestným činem.
Velmi smutné. Tipuju, že kdyby se stalo kouzlo a ta 80letá paní někam zmizela, tak její dcera nebude vědět, co se svým životem najednou má dělat. Je zvyklá poslouchat, posluhovat a nechat se otloukat, nic jiného nezná, odvahu to změnit nenašla za dlouhá desetiletí, a dneska už je to v podstatě jedno. Vlastní rodinu dcera už mít nebude, a až nebude mít matku, ztratí smysl svého života, jakkoli je to smysl poněkud zoufalý. Je to škoda, že jí třeba nepomohl ten bratr, co měl dost rozumu, aby z toho vypadl. Nebo její otec... tolik času bylo to řešit... navíc tedy paní možná navštěvovala psychology a rodinné konstelace, ale to nic neřeší, to musí člověk sám, on sám se rozhodnout a konat, nikdo jinej to za ni nemohl udělat. Jenže ona je zvyklá poslouchat, tak asi čekala, že dostane nějaké jednoduché příkazy "udělej A, B plus C, a matka se změní a tvůj život bude krásný". To se nestalo a ona sama není schopná rozhodovat se. Možná při vší smůle měla štěstí, že nepotkala muže s podobnou povahou, jako je její matka. Ten by ji sice od matky asi dokázal dostat, ale zas by nejspíš dělala služku jemu a nechala se bít pro změnu od něj. Jsou lidi, co neumí žít jinak než jako oběť.
Jo a co se týče vrátit nebo nevrátit, tak rozhodně nevrátit, protože i to by byl trestný čin. Taky by mohla strávit zbytek života v base. Už vidím ty titulky v bulváru, jak zvíře - dcera týrala ubohou matku. Nehledě k tomu, že by tím klesla na její úroveň.
No, normálně, když jeden člověk napadne fyzicky druhého, tak se podá trestní oznámení a je po srandě. Chápu, že tohle asi nedokázala, ale rozhodně měla odejít hned v 18 letech a ne čekat do 50. V každém případě, pokud chce aspoň část života žít jako člověk a ne jako boxovací pytel, tak se musí sbalit a jít resp. jet co nejdál od té "matky". Pro klid duše bych staré paní zařídila návštěvu sociálky, která by s "matkou" mohla řešit vzniklou situaci. Ani omylem bych už dál nic neřešila. Sakra, proč si lidi myslí, že fyzické napadání dítěte je výchova? Je to trestný čin!
Já bych asi nevydržela s někým takovým žít. Jestli jsem to z článku pochopila dobře, tak paní s matkou stále žije.... V tom případě nechápu, proč se už dávno neodstěhovala, aby si zařídila život podle svého. Ani teď se o ni nemusí stále starat, když to matce není vhod, může jí zařídit pečovatelku, odstěhovat se a chodit jen na návštěvu. Připadá mi, že to řešení je docela jednoduché, paní jen potřebuje "nakopnout", aby to rozhodnutí udělala a vzala život do vlastních rukou.
Odejděte a nemějte vůbec výčitky ! Nevěřila bych tomu, kdyby mi jedna paní nevyprávěla něco podobného. Bylo mi jí nesmírně líto, ta matka jí ukradla celý život. I když ona alespoň stihla si nechat udělat syna a teď má i vnoučka. Když jsme si povídaly, najednou spěchala domů, aby jí matinka nesprdla a to už je jí asi víc, než 50. Nemáte-li sílu , nebo nemáte-li kam, odpoutávejte se pomalu, ale jistě, mlátit byste jí asi neměla (i když si to zaslouží), ale pořádně zařvěte DOST a postavte se jí, třeba s ní týden nemluvte a nic pro ní nedělejte (není snad nemohoucí?). Nediskutujte s ní, odcházejte z místnosti, hned, jak začne, nebaštěte jí její náhlá onemocnění. Jste asi slaboch, jako když se nechá mlátit ženská od muže. Tyhle typy si dovolují tolik, kolik jim dovolíte. Zařvěte, z očí vám musí čišet síla a odhodlanost a než vám jednu ubalí, otočte se a práskněte dveřma. někde si zařiďte bydlení na pár dní a vraťte se hrdě , ne poníženě a že jí litujete. Možná bude jako máslo. Ne-li, vážně uvažujte o odstěhování. Proč jste maminku seznamovala s tím pánem? To bylo jasné, že to nedá.Měl by každý den děkovat Bohu, že zdrhnul. Zajímalo by mě, co vám řekla psycholožka.Je to hrozné, ale vy začnete žít, až ona zemře.A brácha měl recht, že šel.
Tak se nestarat a pořídit ji pečovatelskou službu ať si ji platí když jí není nic vhod . Chodit jen na návštěvuA facku jste měla řešit již dřív jak jste dospěla a né až v padesáti.
Asi by ste měla.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.