MILADA (55): Na stará kolena jsem se zamilovala a naletěla podvodníkovi

10. 2. 2019
MILADA (55): Na stará kolena jsem se zamilovala a naletěla podvodníkovi
Jednou už se spálila, přesto znovu uvěřila v lásku. Po letech samoty se rozhodla překonat stereotyp a opět se vdát. Jenže zklamání na sebe nenechalo dlouho čekat a vztah nabral nečekané obrátky.

Moje první manželství skončilo po patnácti letech. Bylo to těžké a myslela jsem si, že už žádného muže potřebovat nebudu. Ale nikdy neříkej nikdy! Před pěti lety mi učaroval kolega z práce. Za posledních deset let samoty nikdo nebyl tak pozorný jako on.

Řekl mi, že před šesti lety ovdověl a tíživou samotu se snaží zahnat prací. Ale když mluvil o rodině, byl smutný a raději se tomuto tématu vyhýbal. Prý má s nimi velké problémy, ale nechce mě tím zatěžovat.

Jeden večer ke mně přišel s taškou špinavého prádla a prosil mě, jestli mu nemůžu vyprat a vyžehlit. Byl v tu chvíli dojemný a mně ho bylo líto. Beze slova jsem mu pomohla a pozvala ho na večeři. Vděčně přijal mé pozvání a během romantického posezení mě ohromil nabídkou k sňatku.

Jako ve snu jsem poslouchala jeho slova o samotě, křivdě, bezradnosti, nevděku i bezohlednosti jeho vlastní rodiny. Dokonce mi nabídl, že po svatbě budeme bydlet v jeho bytě, který nechá celý zrekonstruovat. Po letech jsem se cítila zamilovaná a těšila jsem se na život ve dvou.

Nepřišlo mi ani zvláštní, že jsem se nikdy nemohla jít podívat na úpravy bytu, protože to prý má být překvapení. Nezarazilo mě, že se nemůžu seznámit s jeho rodinou, protože jeho vnoučata i děti se odmítají se mnou seznámit. Myslela jsem si, že až se vezmeme, prostě si na mě budou muset zvyknout. Jeho žalostné výlevy a boj s nepříznivým osudem ve mně vyvolávaly soucitnou péči. Dojímal mne a byla jsem ochotná pro něj udělat cokoli.

Nakonec jsme se vzali. Kromě mojí rodiny, kolegů z práce a přátel byli úplně vzadu v oddací síni i neznámí lidé. Prý jeho rodina. Doufala jsem, že je to první krok k překonání všech problémů. Místo toho se ukázalo, že se situace začíná komplikovat. Při vyřizování nových dokladů manžel nepředložil na policii list vlastnictví ke svému bytu, takže jsem se do něj nemohla přihlásit, jak jsme se domluvili.

Poprvé mě napadlo, že možná není něco v pořádku. Za několik dnů nepřišel můj novomanžel z práce. Jeho mobil byl nedostupný a já byla zoufalá. Když se mi konečně ozval, řekl mi zlomeným hlasem, že je v kostele a není mu dobře. Rychle jsem se oblékla a běžela za ním.

Když jsem zjistila, že je v pořádku, zaplavila jsem ho vlnou výčitek, že jsem o něj měla strach. Chtěla jsem také, aby mě zavedl do našeho bytu. Místo vysvětlení se na mě obořil, že to není můj byt, tak ať se nestarám.

Nechápala jsem to! Přece jsem se tak snažila. Zadarmo u mě bydlel, starala jsem se o něj, živila ho... Tak co jsem udělala špatně? Požádala jsem ho o klíče od mého bytu a poslala ho, aby si urovnal vztahy a vrátil se, až když zařídí všechno, co sliboval.

Už se nikdy neozval. V práci se ke mně choval jako k cizí osobě a jinak než pracovně na mě nepromluvil, po čase z firmy odešel. Jen pět dnů jsem si užívala manželství. Chvíli jsem ještě čekala, jestli se nevrátí, ale pak jsem požádala o rozvod a vrácení svého příjmení.

Zní to neuvěřitelně, ale navzdory svému věku jsem asi uvažovala víc srdcem než rozumem. Jsem přesvědčená, že můj exmanžel se zanedlouho začne dvořit jiné solventní dámě, která ho nechá u sebe bydlet a postará se o něj. Dokud neprocitne.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Budete-li mít chuť, pusťte se do estetických úprav na domu. Stejně už to chtělo pořádnou změnu. Třeba se k vám připojí i další rodinní příslušníci. Odpolední návštěva je skvělým…

Nejčtenější články

Doporučujeme