Milada si prožila manželství, ve kterém se skoro celou dobu jen trápila. Naději na šťastný život jí dala láska z mládí, bohužel ani tentokrát se svého štěstí nedočkala…
Naše třída měla sraz po třiceti letech. A po tak dlouhé době jsem se opět viděla s Milošem, svou velkou láskou na střední škole. Chodili jsme spolu dva roky, on šel po škole na vojnu, já se s rodiči odstěhovala do Plzně, kde jsem začala pracovat a poznala Pavla, svého manžela.
Po smrti babičky jsme se vrátili zpátky na Tachovsko, do domku po ní. Na starším stavení jsme měli dost práce, jenže manžel moc velký pracant nebyl. Po práci šel na pivo a večer trávil s kumpány v knajpě. Takže když jsem přišla z práce, byly na mně domácnost, děti i zahrada. Neznala jsem jinou cestu než do práce a domů.
Laura Poláková
7. srpna 2018
Život utekl, dcery se provdaly a odstěhovaly. Neuměla jsem si představit, jak budu žít se sobeckým a hýřivým mužem sama. Ten si ale naštěstí našel ženštinu stejného ražení, jako byl on sám, a odstěhoval se k ní. Ulevilo se mi, konečně jsem měla důvod k rozvodu. Jenže Pavel se rozvádět nehodlal, na to byl moc pohodlný.
Jediný, kdo mi v té krizi dokázal aspoň trochu pomoct, byl právě Miloš, který se před půl rokem rozvedl. Na rozdíl od mého manžela byl domácí typ a kutil. Znovu mezi námi přeskočila jiskra. Za nějaký čas byl víc u mě než ve svém bytě.
Laura Poláková
5. srpna 2018
Podala jsem žádost o rozvod. Ale Pavel nepřestal dělat problémy. Nevyzvedával obsílky a když mělo být stání, odjel na dovolenou a omluvil se, že je v cizině, dokonce se nechal i hospitalizovat, prostě dělal všechno možné, jen aby nás nerozvedli. Naštěstí žil u té své nové lásky...
Po pár měsících ale přišla rána. Miloš začal podezřele hubnout, ačkoliv jedl dost, ale na žádné potíže si nestěžoval. K lékaři odmítl jít, prý ho nic nebolí. Později začaly problémy – zvracení, bolesti břicha. Ortel byl krutý – rakovina žaludku. Po operaci, chemoterapii a ozařování to vypadalo, že se dostal z nejhoršího. Můj rozvod, tedy spíše další pokus o něj, šel stranou. Miloš docházel na kontroly a výsledky byly skvělé. Rakovinu porazil!
„Teď začneme nový život a spolu,“ řekli jsme si a znovu se rozjela akce rozvod. Ale jak jsem si mohla myslet, že Pavel bude jiný? Přestože jsem mu nechala elektroniku, auto a téměř všechny peníze, dělal další fóry. Byla jsem šťastná, že mám Miloše, o kterého se můžu opřít.
Jenže... Od jeho léčby utekly dva roky, když najednou začal zase hubnout. Vyšetření prokázalo, že se mu rakovina vrátila! Musel na další operaci, zase ho čekala chemoterapie. V těchto těžkých dnech mi přinesla pošťačka obsílku k soudu. „Tak Pavel konečně dostal rozum,“ říkala jsem si.
Laura Poláková
31. července 2018
„Snad budeš konečně spokojená, teď si můžeš spokojeně žít s tím svým amantem,“ prohlásil Pavel na chodbě soudní budovy, ještě než si nás zavolali dovnitř. Rozvedli nás na první stání. Ještě lhůta pro nabytí právní moci a konečně to bude za mnou!
V den, kdy se měl rozsudek o našem rozvodu stát právoplatný, se Milošovi udělalo tak zle, že ho sanitka musela odvézt do nemocnice. Odpoledne jsem za ním šla. Jenže jsem našla jen prázdnou postel... Byl to nejsmutnější den v mém životě. V den, kdy bylo konečně rozvedeno moje manželství a kdy jsem mohla začít nový život, mi můj milovaný člověk zemřel. Dodnes nechápu, proč byl osud ke mně tak krutý.
Laura Poláková
26. července 2018