Je v každém kolektivu
V každé školní třídě, v každém kolektivu, sportovním i zájmovém sdružení či obyčejné partě přátel bývá minimálně jeden bavič společnosti, vtipálek a „klaun“. Kde se v něm ta nevyčerpatelná dávka dobré nálady, vtipů a vtípků bere? A proč má vůbec potřebu bavit ostatní a upoutávat jejich pozornost?
Pocity vlastního selhání nám brání požádat o pomoc. Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 5
Smích jako maska
K tomu stát se pro blízké bavičem, „veselým chlapíkem“ či „klaunem“ může vést mnoho cest. Jedním z poněkud překvapivých důvodů bývá také snaha utíkat před realitou, kdy jsou pod smíchem a dobrou náladou ukrývány hluboké a nezpracované emocionální bolesti. Smích, dobrá nálada a vtipy jsou pak jakousi „strategií přežití“, která umožňuje přežít vlastní vnitřní bolest a smutek. Tuto strategii dobře znají a popisují mnozí psychologové. Odborníci na lidskou duši pak tvrdí, že může být do určité míry užitečná k zachování mentálního zdraví – jenže čeho je moc, toho bývá příliš! Důsledkem neustálého úniku před sebou samým může být emoční vyčerpání a později i deprese. Za maskou baviče totiž smutek nezmizí, pouze je potlačen a schován.
Štěpánka Bínová
24. srpna 2023
Pokračování 3 / 5
Role, kterou jsme si zvolili v dětství
Mnoho školních klaunů si v dětství vybralo svou roli jednoduše proto, že toužili po větší pozornosti a zájmu, kterého se jim z různých důvodů nedostávalo. Možná na ně neměli rodiče čas anebo jeden rodič zcela chyběl. V jiných případech mohl odejmout všechnu rodičovskou pozornost mladší sourozenec anebo nějaká vážná rodinná situace. Psycholog a publicista Siegfried Brockert tvrdí: „Každý člověk potřebuje pozornost a zájem druhých. Pro některé lidi bohužel od školního věku platí, že se jim obou těchto životně důležitých reakcí od jiných nedostává, když jsou takoví, jací jsou a jak se cítí… A potom si někdy všimnou, že vyvolají pozornost na základě nějakého neobvyklého chování…“ Ano, zpravidla jde o nějaký žert, jednoduše o „šaškování“.
Martina Machová
19. srpna 2023
Pokračování 4 / 5
Navenek smích, uvnitř pláč
O smutných duších bavičů a klaunů koluje nespočet názorů a historek. Skvělý Boris Hybner kdysi řekl: „Smutný klaun je sice klišé, ale něco podobného v nich opravdu je. Použiju-li Karla Hynka Máchu, platí zde jeho ‚na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal‘.“ To, co pan Hybner řekl poeticky, vysvětluje psycholog Brockert z pohledu odborníka: „Okolí většinou přehlíží, že humor, který má překlenout osamělost, nepřichází z veselého srdce. Je spíše příznakem strachu a nepřijetí a nedostatku kontaktů.“ Baviči, vtipálci a klauni zkrátka zpravidla potřebují pozornost, a pokud s takovým malým či velkým bavičem sdílíme domácnost, prospěli bychom mu tím, že věnujeme více pozornosti jemu samotnému než vtipům, které dělá.
Martina Machová
7. srpna 2023
Pokračování 5 / 5
Když zvážní
Možná se vám někdy stalo, že jste baviče a vtipálka zastihla vážného. Bývá to vzácný moment, kdy jsme často nesmírně překvapené hloubkou jeho nitra, názorů a jemným vnímáním světa, které bychom u neustále rozesmátého člověka neočekávaly. Siegfried Brockert v jedné ze svých knih doporučuje: „… rodiče, blízcí známí a životní partner by měli člověku, který si hraje na klauna, poskytovat opětovně nové příležitosti, aby od úrovně chování klauna přecházel zpět ke zcela normálnímu hovoru.“ Podle psychologa je to pro „klauna“ velmi očistné a důležité.
Martina Machová
14. července 2024