Co dokážou udělat ženy z nešťastné lásky, o tom se přesvědčila paní Miluše. Její lásku jí chtěla překazit kolegyně, která na ni žárlila. Jak se Miluše zachovala?
V sedmdesátých letech jsem se jako těhotná vdávala z velké lásky. Můj vyvolený byl tmavovlasý fešák s krásnýma modrýma očima. V osmnácti letech přišel o oba rodiče – zahynuli při autonehodě. Zdědil po nich domek, ovšem ve špatném stavu. Po svatbě jsem se k němu nastěhovala.
Moje těhotenství bylo bezproblémové a já se celých devět měsíců cítila dobře. Nevadilo mi, že v domě není funkční vodovod a že pro vodu musím na dvorek ke studni. Občas jsem ale přece jen podotkla, že až se dítě narodí, bude potřeba vodovod zprovoznit, ale manžel pokaždé prohlásil, že to bude otázka pár hodin. Protože byl manuálně zručný, věřila jsem mu. Byla jsem tenkrát neskutečně naivní.
Laura Poláková
15. listopadu 2018
Někdy mě rozčiloval nepořádek, který pořád dělal, ale nad tím jsem raději mávla rukou a vše bez řečí uklidila. Nechtěla jsem se hádat a dělat dusno. Začátkem podzimu se nám narodil syn Karel. Manžel se tak opil, že byl tři dny „ mimo provoz“.
Když mě a malého Káju pouštěli z porodnice, musel nás přijet vyzvednout můj otec, on ještě nebyl schopný řídit. První dny mi hodně pomohla maminka, manžel se také snažil, ale časem z něj nadšení vyprchalo.
Laura Poláková
11. listopadu 2018
Už mi nenosil ani vodu do domku a já musela běhat od studně s těžkými vědry sama. Vodovod totiž vůbec nezprovoznil. Byla jsem čím dál unavenější, podrážděnější, začali jsme se hrozně hádat. Z Karla se vyklubal velký lenoch.
Vánoce jsem se snažila s vypětím sil nepokazit, ale když jsem se od sousedky po Novém roce dozvěděla, že mě Karel podvedl s hostinskou z místní hospody, kde s kamarády na Silvestra popíjel, sbalila jsem si nejnutnější věci a odstěhovala se k rodičům. Rozvedli nás velmi rychle.
Laura Poláková
8. listopadu 2018
Když byly synovi tři roky, vrátila jsem se do práce. Jako referentka finančního oddělení jsem měla na starosti služební cesty montérů. Jeden z nich se jmenoval František a od začátku mi nadbíhal. Věděla jsem, že je svobodný, a docela se mi líbil, ale k mužům jsem ztratila důvěru. Myslela jsem si, že jsou všichni stejní, a nechtěla se znovu zklamat.
Jednou mi ale František přinesl kytici růží a pozval mě na ples. To se nedalo odmítnout. Večer jsem si užila, pak jsme se ještě procházeli hodinu nočním městem a došlo i na první milování. Po dlouhé době jsem se cítila jako žena, obdivovaná a okouzlující. To, že spolu chodíme, jsme netajili, v práci to brzy věděli všichni.
Laura Poláková
6. listopadu 2018
Po roční známosti jsme začali uvažovat o svatbě. V tu dobu se ale podnikem jako blesk začala šířit pomluva, že má František dvě nemanželské děti. To mě šokovalo. Měla jsem za to, že chodím s férovým člověkem. Kolegyně Marta mě ale přesvědčovala, že je to pravda, že jedna její příbuzná dokonce matku jeho dětí dobře zná. Bylo toho na mě příliš a s Františkem jsem se rozešla. Měla jsem pocit, že mě krutě podvedl.
Abych ho nemusela potkávat, přešla jsem na jiné oddělení. Nejdříve za mnou chodil a telefonoval mi, ale po pár týdnech odjel na půlroční montáž do Afriky. Napsal mi mnoho dopisů. Vždy se loučil větou, že mě nade vše miluje a věří, že jednou budeme spolu. Nad každým psaním jsem si hodně poplakala.
Laura Poláková
4. listopadu 2018
Když se po návratu zastavil za mnou v kanceláři, píchlo mě z toho u srdce, uvědomila jsem si, že ho stále miluji. Zavolal Martu a žádal ji, aby mi vše vysvětlila. Omlouvala se a tvrdila, že si to celé vymyslela, protože nám nepřála štěstí. Poté, co vyběhla z kanceláře s pláčem, jsme se objali.
Mrzelo mě, že jsem Martě tak slepě důvěřovala a nenechala si od Františka vše vysvětlit. Ten se mi svěřil, že spolu kdysi pár měsíců chodili, ale rozešli se, protože ho podváděla. Pomluvy tak byly nejspíš jen součástí její pomsty. Svatbu jsme naplánovali na druhý pokus a konečně nám vyšla. Za rok jsem porodila dceru a musím uznat, že lepšího chlapa jsem si nemohla přát, po těch letech se stále milujeme.