Elynor: teď to čtu znovu a musím se tomu smát. Protože když píšeš, že "na láskyplném vztahu je třeba celoživotně pracovat a rozvíjet ho, a že to musí dělat oba zúčastnění, jinak to nikam nepovede" pak je to i můj názor. Já jsem ale onu větu "člověk si musí lásku zasloužit" pochopila tak, že mne muž bude mlátit a já budu dělat možné nemožné, jen abych si zasloužila jeho lásku a on mě místo bití začal milovat. Což by se stejně nestalo, já bych se zedřela a on by mě stejně mátil dál. Proto jsem psala, že to ani nejde.
Elynor: Koukni níže, jak jsem to napsala, i když si nejdem jistá, jestli srozumitelně. Někdy mi to totiž nejde. Já to myslím tak, že pokud mě má někdo milovat, tak takovou, jaká jsem a snaha nějak se změnit proto, abych byla milována je cestou do pekel. A samozřejmě nikdo, komu se já, taková jaká jsem nezamlouvám, není povinen mě milovat. A pokud já budu někoho milovat tak takového jaký je a dám si pozor, aby se kvůli mně neměnil v někoho jiného. To, že si vztah musí oba dva chránit a hýčkat ho, to k tomu samozřejmě patří taky. Řekla bych, že je dobré si taky občas uvědomit, že je možné vztah lehce ztratit, když jsem si jím moc jistý(á) a začnu kašlat na pocity partnera (ky). Takže bych řekla, že to myslíme stejně, jenom to každá říká nějak jinak. :-).....................................................................................................................................Já navíc tu a tam vidívám tuto chybu, totiž slova "zlobíš, nemám tě rád(a)" u některých rodičů. A vím, že i dítě musí poznat onu bezpodmínečnou lásku, aby z něj vyrostla zdravá soběstačná dospělá osobnost.
helza: inu, já jsem to tadyhle kousek níž pokusně vysvětlila, ačkoli se normálně do takových "hlubokomyslných" diskuzí nepouštím - na zábavných stránkách pro ženy to ani nemá valný smysl. To, co píšete - milovat někoho jen proto, že dotyčný existuje, to je taková ta oddaná psí láska. Pes miluje svého pána jen proto, že existuje, že to je jeho pán, vůdce smečky, a miluje ho i tehdy, když ho ten člověk bije. Mezi lidmi je takový vztah poněkud nezdravý. Připusťme, že u člověka trpícího poruchou osobnosti to může být jiné, ale pokud se budeme bavit o dospělých zdravých svéprávných jedincích, ne o psychiatrických pacientech, tak si dovolím trvat na tom, že na láskyplném vztahu je třeba celoživotně pracovat a rozvíjet ho, a že to musí dělat oba zúčastnění, jinak to nikam nepovede.
bruttt: Chápu, že žít s člověkem, který pomoc nechce a řítí se někam do propasti je těžké. A je třeba hodně vážit. Především to, zda je v mých silách dál s takovým člověkem žít a mít ho rád. Jestli to nedokáži, pak je opravdu lepší odejít. A v tom je asi ten zakopaný pes. Vědět a poctivě si přiznat, že odcházím proto, že nemám na to milovat osobu, která už není tou, kterou kdysi byla, že nemám ani na to se o ni postarat s úctou k ní, zachovat její důstojnost a mít ji alespoň rád. A taky dobře vědět, že to není žádná moje prohra, žádný prohřešek, ale naopak, poctivá sebereflexe. Ano, jsou chlapi s velkým CH, kteří to dokáží a určitě to nejsou žádní osli, naopak. Prostě na to mají. Ale njemít na to, umět si to .přiznat a vyhodnotit není o nic snazší. Ono totiž asi nezáleží na vzhledu a podobně, ale opravdu na něčem neuchopitelném, neidentifikovatelném a nepojmenovatelném, co mezi dvěma lidmi tvoří vztah, který jenom tak něco nerozbije.
j66: A nemusíš se omlouvat, dyť se známe, ne? :)))))
j66: Já vím, já jsem tam psala, že je to už mimo mísu. Já si i myslím, že Elynor to, co občas píše, totiž, "na lásku nemá nikdo právo, ale musí si ji zasloužit", myslí nějak jinak, než to zní. Já jsem ale na tohle dost alergická, protože vím, že přesně tento názor je hlavní příčinou mnoha závažných problémů, mimo jiné i hysterické poruchy osobnosti. Koukni se například sem: "http://psychologie.cz/peklo-jmenem-hysterie/".....................................................................................................................................Píše se tam mimo jiné: "Potřebuje zažít, že je milován a přijímán ne proto, že pro ostatní mnoho udělá, že podá výkon, každému se zalíbí (on stejně dobře ví, že se nelíbí všem), ale jednoduše proto, že existuje a je takový, jaký je." A já s jednou takovou hysterickou psychopatickou osobností prožila opravdu velký kus života a tak vím, co to obnáší. Proto mě názor, že "lásku je si třeba zasloužit, tak děsí."
helza: omlouvám se ukvapila jsem se , nechtěla jsem Vás urazit ani Vašeho faráře. Jen se mi ty slova o "bezpodmínečné lásce" a hned potom "stalinismus" asociovaly dohromady a okmžitě jsem si představila "Halíka a pod" ,
kdyby ten článek byl opravdu napsaný tím chlapem, tak je to prostě debil. jenže ono je to všechno trochu jinak :-) taky doporučuji rozvod a najít si k potenciálnímu dítěti někoho, kdo to dítě bude chtít.
helza: milovat bez podmínek dokáže jenom bůh - teoreticky. V praxi i bůh miluje jen ty, kdo ho vyznávají, modlí se k němu a chovají se podle pravidel, které určuje to které náboženství, takže požadavek milovat bez podmínek je čiré sci-fi. Vždycky toho dotyčného začneme milovat pro něco. Pro jeho osobnost, inteligenci, vlastnosti, chování, kouzlo nepojmenovatelného, charisma a tak vůbec. Proto taky nemůžeme milovat kdekoho, nebo toho, koho bychom si poručili milovat - kdyby bylo možné milovat bez podmínek, bylo by přece jedno, koho si k tomu milování "vybereme" - ale ono to jedno není, naopak dá spoustu práce najít někoho, do koho se zamilovat lze. A jestli to má vydržet na celý život, nebo aspoň na půl, tak se to musí udržovat. Musí se na tom pracovat, musíme si to zasloužit. Zamilovanost, kdy nevnímáme drobné nedokonalosti druhého, odezní cca za dva roky, pak už je na každém z nás, jestli si tu lásku dokáže udržet, nebo ne. Plno lidí ne, protože si myslí, že je to samo sebou, že stačí, že jsme si tu lásku slíbili. Nestačí. Samotný slib, nepodpořený každodenní prací na jeho dodržení, neznamená nic, rozplyne se jak pára. To není hra na dokonalost, život není dokonalý a lidi už vůbec ne, ale jestli spolu mají vydržet, musí prostě dělat kompromisy, a neprosazovat jen to svoje. Musí se nějak sejít v názorech a činech, vyhovět si navzájem. Přizpůsobovat se. Umět ustoupit, když je to třeba, a umět přijmout ústupek toho druhého a ocenit jej. Musí se naučit vystupovat jako "my", ne jako "ty a já". A tohle všechno je namáhavé, dá to práci, obnáší to i jisté nepohodlí, a někdy možná i oběť, ale protihodnotou dostaneme tu lásku, souznění, přátelství, spolupráci, důvěru, zkrátka to, co vzniká mezi dvěma lidmi dlouholetým soužitím. Znova opakuju - není to zadarmo, nestane se to samo od sebe a nikdo nemůže uplatňovat "právo" na takový vztah, aniž by do toho vložil svou "investici". Není žádné právo být milován, a není ani povinnost milovat bez podmínek. Což ale nevylučuje ani to, že například bude žena milovat zločince, a že on jí tu lásku bude vracet, ačkoli objektivně podle měřítek společnosti si jako zločinec lásku nezasluhuje. Ale pro ty dva je důležité to vzájemné cosi, čemu se z nedostatku lepšího pojmenování říká láska. A když to jeden, nebo oba přestanou udržovat a ono to zmizí, jako se to stalo těm lidem z toho článku, pak už se velmi těžko dá něco napravit.
j66: teď nevím, proč do toho pletete faráře. Nenapsala jsem nic, co by nějak souviselo s vírou.
helza: Stalinismus plést do debaty nad článkem o vztahu , který vyprchal , to už teda je na mě silně mimo :-((( Proboha už toho faráře neposlouchejte !!!
Já jsem trdlo, mám tam chybu!!!!! Ve větě "...na dokonalou, kterou ve skutečnosti jsem", je špatně, má být "...na dokonalou, kterou ve skutečnosti NEJSEM". :-))
Mám takový pocit, že z diskuse je už docela pěkný propletenec reakcí na reakce, které mnohdy už v prvopočátku nereagují na článek, ale jen upouštějí páru vlastním trablům a generalizují vlastní spackané životy......................................................................................................................................Ono je sice moc fajn hledat "dívku (krásnou a chytrou) na neděli, aby mi kamarádi záviděli...", ale je dost hloupé si ji vzít bez lásky. A i když z hledání vzplane láska jako trám, je dost problematické stavět ji na kráse, inteligenci, zdraví a vitalitě. Vlastnosti jako charakter, laskavost, empatie, smysl pro humor, prostě to, aby dívka byla vnímavá, pozorná, milá a hodná, jsou přece jenom lepším základem pro dlouhodobý vztah. Ale lásce neporučíš a stalo se, po bitvě je snadné být generálem......................................................................................................................................Ještě trochu mimo k Elynor: Každý má právo být milován právě takový jaký je. Což znamená, že pokud toužím po lásce, nemohu si ji nikdy, nijak a ničím zasloužit. Protože jakkoliv milovaná, nedokážu léta žít v nějaké hře na dokonalou, kterou ve skutečnosti jsem. Pokud mě někdo nemiluje takovou, jaká jsem, pak to není partner pro mne. A naopak, nikdo není povinen milovat kohokoliv pouze proto, že ten druhý si to přeje. Ono to ani nejde. Pokud miluju, pak bez podmínek, miluju partnera takového, jaký je a varuji se toho, aby se kvůli mně měnil a snažil sí mou lásku jakkoliv zasloužit. Jenom by se přetvařoval. Ale miluju toho, kdo ve mně lásku probudil. Takové to - jsi zlotřilec a proto tě už nemiluju, je smutný pozůstatek Stalinismu, který byl nutnou podmínkou pro to, aby se lidi i v rámci rodiny udávali a svědčili proti sobě. Já dnes mohu a mám právo milovat třeba i zločince, i když s ním už pro jeho zločiny odmítnu dál žít.
Článek je velmi jednostranný, vztah není o jednostrannosti, ale o partnerství, bude lepší, když muž ženu opustí, tak si ona bude svůj život užívat a řeči o tom, že jí nechce brát ten kousek jistoty je alibistický blábol.
lebahu: každýho je život a být s někým, kdo ztratil zájem o sebe..o partnera...o život...nepracuje na sobě, jen žere, kyne a je mrzutej... je pohled jak z romantickýho filmu, ale bez happy endu :)ano, pryč od ní - kdyby se jednalo o chlapa, budete mluvit jinak, když je řeč, že žena už není ženou, ale tlustým, nepříjemným spolubydlícím - tak se Vám to nelíbí...co život rád vrací ? že chlap nechce zdechnout vedle živé protivné skříně ?... aha :-D....já na tyhle kecy nevěřím, je mi líto :-D
bruttt: Tak hurá pryč od hrocha, vzhůru za štěstím a novou modelkou! Ale pozor, on tohle život velice rád vrací.
No mne on tedy nepřipadá jako prvoplánový hajzl jak se tu na něj nekteré sesypaly. Ono být v situaci kdy vedle vás z člověky který měl radost ze života je postupně někdo kdo jjen přežívá a nechce to nijak změnit není žádná pohádka. Je fakt že mi tam u něj chybí něco o lásce....tak jak popisuje to že is ji vzal působí poněkud sterilním dojmem, tak nějak jako by říkal no byla hezká chytrá a dobrá v posteli, tak jsem si ji vzal.........možná to pán jen blbě napsal ale působí to jako by ji nemiloval a byla spíš jen nějakým řekněme pěkným doplňkem k jeho životu. Stejně tak působí dovně to o tom dítěti..on dítě vlastně ani nechtěl ale byl ochotný k tonu aby ho s ním měla ona...tak nějak.....a pak se diví že k takovým žádně dítě příroda nechce poslat...Na jeho obranu ale zase musím říct, že za své štěstí si primárně může každý sám...........pokud paní nevadí že se z ní stala živá mrtvola pokud nemá potřebu se změnit a uzdravit tu polámanou duši, tak on s tím prostě nic nenadělá.nejde podporovat někoho kdo o podporu nestojí.to není o tom že jí bude dávat ultimáta jak navrhovala Rambíša ..to mi přijde teda jako dětinské a nefunkční. Pokud jí chce skutečně zkusit pomoct, tak to není o tom jestli zhubne nebo ne ale o tom že se potřebuje vnitřně vyrovnat s tím co s její psychikou udělalo to že nemůže mít dítě. Pokud tohle vyřeší a vrátí se jí chuť do života tak pak pravděpodobně zhubne.Přijde mi že tam mezi nimi selhala komunikace a hlavně empatie.pán popisuje spíš to jak se měnila na venek ale moc u něj nevidím opravdovou schopnost soucitu s tím co se v jeho ženě děje....což u ní musí ještě navyšovat tu vnitřní frustraci, protože jí vůbec nerozumí.Podle mého názoru je v téhle situaci skoro jedno jestli se rozvedou nebo je.je fakt že jsou ještě mladí a když už jí skoro nenávidí teď tak co bude dělat za 10 20 let? Podle mne by měl zvážit zda jí fakt chce pomoct a pokud ano tak to udělat a pokud nemá náladu jí pomáhat tak to raději ukončit. Možná to pro ni bude poslední kapla možná jí to nakopne k životu to nikdo neví a to není důvod k tomu váhat, nemá smysl aby s ní byl jen z nějakého podivného soucitu.
JanaJanska: nestloustla, kdyby si ho nebývala vzala ? :)...takže bud si řekla, že jí to za to nestojí, nebo že už je vdaná, tak proč se snažit ?...chlap může za všechno...křehká žena v těle golema s plnou pusou vdolků je chudinka :-D
Proč jste sportovali jen dva roky ? je to s podivem, moje známá také říkala, že první dva roky bylo krásných, stále si jen povídali a chtěli být jen spolu.... Tady muž slíbil, že bude se ženou snášet dobré i zlé, tak ať jí pomůže - dietologická poradna, vyšetření proč ztloustla, a co dr. Cajhamblovou a její kurzy ? atd. atd. jen chtít.... Pravda, něco to stojí, ale žena by třeba neztloustla, kdyby si ho nebyla vzala. Ostatně jak vypadá její matka ?? Dcery bývají kopie svých matek. Tedy u nás doma to neplatí, dcera je jiná :-))
lebahu: každý se měníme...jenže někdo na sobě přestane pracovat a řekne si...pro toho mýho osla dobrý :-D... a kašle na sport, krásu i přehled dění, nejenom o sexu je vztah - člověk si musí mít i o čem povídat s tím druhým...navíc nechápu, proč tady plácáte něco o nemoci a o tom, že chlap hází přes palubu...té ženě evidentně stačí, dívat se na své staré fotky a do zrcadla jen od krku nahoru - proč má osel , tedy z Vašeho pohledu chlap...setrvávat dál ve vztahu ?..když s ní není štastný ?
lebahu: chlap = osel, jinak to není chlap a když už mu doma není dobře, odejde od hrocha, tak to už není chlap ?..naopak, přestal být oslem :)mít ženu jako kouli na noze není příjemné...
Elynor: Ženit se proto, že je hezká a chytrá "modelka" a ostatní mu ji závidí je fakt špatný důvod. I když se moc snažím hledat mezi řádky, není tam ani zmínka či náznak o lásce. Ta by tak nějak měla figurovat na prvním místě, krása je až příjemný bonus. Nebaví mě být přívažkem, ale v životě prostě může nastat situace, kdy se jeden o druhého prostě starat musí (od toho tak nějak rodina snad je) a tady jsem opravdu vděčná partnerovi, že mě při prvním náznaku nemoci (přestávám být "rovnocená") nehodil přes palubu a nevydal se hledat nový "nepoškozený" model. Ale vyřídím mu, že je starej osel že se mnou zůstal, že má právo na štěstí a "modelku" a sbalím si kuférek.
lebahu: to je špatný důvod, vzít si krásnou a chytrou ženu, protože je krásná a chytrá? Takže správné je tedy vzít si hloupou a ošklivou? Nooo :-))) to je vskutku zábavné. A neméně zábavná je teorie, že chlap se musí za každých okolností postarat, jinak není chlap. No, jestli vás baví být přívažkem, o který se musí nutně někdo pořád starat... já myslela, že manželství je vztah dvou rovnocenných lidí.
Nekomentuji proč paní ztloustla, proč si ji muž vzal. Ale jestliže muž prohlásí, že se "zaťatými zuby" vydržel potupné vyšetření a k jeho úlevě nebyla chyba na jeho straně, tak je to blb. Ano, vyšetření není zrovna nejpříjemnější, ale kdo si prošel podobnou situací, tak ví, že žena těch "potupných" a někdy i bolestivých vyšetření musí absolvovat daleko víc. Já jsem toho absolvovala dost a dost, několik let po sobě, ale vždycky jsem měla tu největší podporu ve svém muži. Taky jsem ztloustla, protože všechny léky, co do mně cpali, se projevili těmi nejnepříjemnějšími příznaky - kila šla nahoru. Výsledek - "paní, vy mít nikdy dítě nebudete", je dospělý zdravý muž, partner i já jsme za ty roky taky přibrali, ale je nám spolu pořád krásně, protože jsme se nebrali kvůli "hezké postavě a obličeji", ale proto, že jsme chtěli být spolu. Takže paní ať pošle chlapa do háje zeleného, ať se začne věnovat sama sobě - koníčky, práce, atd. a výsledek se určitě dostaví.
teda já to měla obrácene, první manžel mně vymenil za babu, co měla tak o 20 kilo víc než já
brutt: Chlap se o svou ženu a rodinu postará za všech okolností, nehodí je přes palubu v momentě, kdy se mu přestanou hodit do krámu a ladit ke kravatě. Tím se chlap tak nějak odlišuje od ostatních osob mužského pohlaví.
Elynor: Vzal si ji z naprosto špatných důvodů (pro krásu) ta pominula, takže by opravdu měl mazat hledat jinou dokonalou modelku (třeba mu aspoň těch 10 let zase vydrží než zestárne a ztloustne). Tohle fakt není "kluk do nepohody", od takovýho pryč.
Syda1949: Přesně tak . Známe verzi z jedne strany,škoda že se zde nemůže obhajovat jeho žena.
Elynor: přesně - očekává se, že chlap...se stane oslem ... ale nemělo by to být. Chlap prožije svůj život vedle nepříjemnýho hrocha a pak umře. nic víc se podle rad tady některých žen - nesmí stát - jednou si ji vzal, tak tím muž ztratil život a schopnost rozhodovat se :)
Souhlas s Elynor....Někdo si dělá z dítěte modlu,klepe se na to,dělá vše možné i nemožné a nic,naopak,když dítě mít nechcete,tak se vám just narodí...Paní z článku by byla možná tlustá i bez snahy mít dítě,nyní je to pro ni jen zástěrka,omluva.Když už toho má ten její dost,tak asi nebude jiné řešení,než že si on najde jinou,a bývalá může kynout na nejtlustší ženu na Zemi,bude mít další důvod: on se na ni vybodl a ona je ten chudák-ubožák.
moos13: myslím, že kdyby to bylo obráceně, kdyby tady brečela žena, že její muž je tlustý pupkatý páprda, kterého si ona přece nebrala, který se jí hnusí a který navíc zapomněl na 10.výročí svatby, a když mu ona sama dala dárek, ani si mastné ruce neutřel, aby ho převzal, tak to by jí všechny čtenářky radily "pryč od něj" :-) Jenže když si stěžuje chlap, tak je holt sobec, a nemá nárok mít řeči, má sklapnout paty a být pozorný manžel, ať se děje co se děje, protože ona za to chudinka manželka přece nemůže, to deprese a hormony a ... Tenhle dvojí metr je celkem dobře pozorovatelný v mnohých diskuzích.
rozhodně odejít, když se z ní stala prasnice, nemá zájem s tím cokoliv dělat...měla dvě devizi - krásu a chytrost...krása zmizela a trápením přišla i o to, že s ní nechtějí trávit čas ani blízcí a tedy příjemnou společnost. třeba jí to zvedne z gauče - třeba ne, ale... každýho je život
Podle me by spis rozkvetla, kdyby se na ni vybodl
Život je holt složitej nedivím se oboum a pani chce dítě a co vůbec on o tom se tam nepíše nic jen ,že jí chce vyhovět to vypadá ,že asi on dítě nechce .Jsou přece i jiné varianty umělé oplodnění nebo adopce ale to musí chtít oba to dítě ne jen jeden .
j66: jojo, příroda je mocná ..moje známá chtěla s manželem dítě, chodili po vyšetřeních, trápili se, brečeli - oba byli zdraví. Pak jim to začalo skřípat a šli od sebe. Moje známá se rozhodla, že děti tedy nechce, že se začne realizovat a bude se věnovat sobě.Rozvedla se, uklidnila, začala studovat....potkala chlapa, kterému rovnou řekla, že nemůže mít děti. No tak už mají dvě :-) Všechno se děje z nějakého důvodu :-) Možná by pro tuto paní byla spása, kdyby manžel odešel ....moc bych ji to přála....
Dost lidí tady kritizuje manžela, že je sobec, který si bral modelku - ale co se na to podívat z té druhé stránky, Spousta žen si bere krásnýho kluka, ze kterého se po letech stane pupkatej páprda, a to je v pořádku? Třeba ona má potíže se štítnou žlázou, to jsou všechny ty důležité hormony, a proto přibírá a nemůže otěhotnět, tloustne, protože má zpomalený metabolismus, lékaři by jí měli pořádně prohlédnout jako celek, a nezkoumat jen tu plodnost... A kromě toho existuje i umělé oplodnění, tak proč házet flintu do žita? Hlavně na to nemyslet ! Nejdůležitější je si sednout, dát si třeba na kuráž i jednu skleničku a v klidu probrat, co dál, promluvit spolu, vždyťo ona ta paní určitě je sama z toho všeho nešťastná a potřebuje se vypovídat, poradit se povzbudit, třeba ani ona na ten sex nemá už náladu... Je spousta mužů, kterým se nelíbí vychrtliny a mají radši ženu krev a mléko, tak aby to nedopadlo tak, že ona se půjde k těm druhým vyplakat, obejmout, utěšit, potěšit a najednou možná otěhotní ani nebude vědět jak :) psychika je na tom všem totiž nejdůležitější !!!
Mata: Když , "drbeme" někoho na ulici, v práci, známé , tak přece taky nevíme všechno Úplně stejně jako tady do toho přeneseme svoje sympatie k jednomu nebo druhému, co jsme zažily nebo četly a viděly my samy, víru nebo nevíru v b(B)oha. Někdo je zlý, někdo shovívavý, někdo zatrpklý . To je stejmé, jen to není tak anonymní :-)))
Elynor: no, ale to opět nevíme, jen dedukujeme z toho mála co je tu napsáno. ;-) Takže tu můžeme každá promítat svůj pocit z článku a to je asi tak všechno.
lebahu: tak jasně, to neříkám, jen mám silný pocit, že se často ty kufry balí jako první možnost. Nejsem žádný zastánce sebeobětování.
On je vlastně chudák, vzal si dokonalou "modelku", děti vlastně nechtěl, ale musel se snažit a ještě k tomu přetrpět spermiogram a nic, dítě není a modelka je taky pryč... Škoda, že o sobě nenapsal nic, jaký on vlastně je, fyzicky, povahově? Vždyť stejně tak jí mohlo změnit těhotenství. Jinak než mít chlapa, kterému jsem odporná a stydí se za mně, to radši žádného, možná pokud odejde budou mít oba šanci na jiný vztah.
Mata69: tak já už jsem tady opakovala mockrát, že není žádné "právo" nebo "nárok" na štěstí, lásku, respekt, obdiv, uznání - to jsou věci, které si musíme zasloužit. A jestli někdo rezignuje a je mu všecko fuk, proč by měl mít jeho partner povinnost s ním být? Po 10 letech, to není žádný úprk, to může obnášet dlouhé měsíce pokusů a snahy o komunikaci, o vysvětlení svých pocitů, o nějakou změnu nebo vůbec o cokoli. Ale to musí dělat dva. Když je na to člověk sám, jednou ho to unaví. A ve stavu, kdy je mi protějšek odporný a stydím se za něj, to už je na všechno pozdě. To už fakt zbývá jen ten rozvod.
Mata69: Tak ono když to opravdu nejde, je lepší jít od sebe a netrápit se navzájem. I když to ten který je opouštěn třeba zrovna nechápe, začas pozná, že mu ten druhej vlastně prokázal službu. Ale měla by to být až úplně poslední možnost.
niki.6: souhlasím, jako snad ve všech příbězích tady, chybí tam snaha spolu o problému hovořit a hledat cestu a řešení. Místo toho padne rovnou slovo ROZVOD. Tak nějak to navazuje na můj příspěvek pro Elynor - ve jménu jakéhosi práva na štěstí, místo snahy o řešení, přijde úprk pryč.
mambule: no, měla jste kliku, vyšlo vám to. Ale už se nedozvíme a nevíte to zcela jistě ani vy sama, jestli byste tu snahu po dvou letech opravdu vzdala.
Elynor: život přináší různé těžkosti, je potřeba překonávat různé překážky. Může přijít nemoc, nebo prostě taková situace jako v příběhu. A pak říci, že je život krátký na to, aby ho jeden ztrácel s takovým člověkem, je snad to nejvíc sobecké. Když paní onemocní, už nebude ta krásná, pak taky bude nejlepší se rozvést a žít svůj šťastný život s někým jiným, protože život je moc krátký na to, aby ho člověk ztrácel s někým takovým a byl nešťastný? Řekla bych,že je to takový trend společnosti, od problémů utíkat ve jménu jakéhosi práva na šťastný život. Mám pocit, že se tím ohání spousta lidí - "mám PRÁVO být šťastná, nemusím život ztrácet s..."
Já nevím, připadám si jako pitomá, ale jako obvykle je tu velký komunikační problém ... tím pádem se odcizili. Nesdílejí, jen žijí vedle sebe.
mambule: Těžko soudit, když vám se to ve stanovené lhůtě povedlo. To se pak vedou dobře silné řeči, jak byste se smířila. A co dokáže léčba (jiný problém než neplodnost) jsem si vyzkoušela na vlastní kůži. Během půl roku 20 kilo nahoře, při stejném jídle jako před nemocí a poměrně nadprůměrné fyzické aktivitě. A doktorka řekne, že ty léky člověk musí brát, že mám dvě možnosti... být tlustá nebo mrtvá. Naštěstí jsem si nevzala debila pro kterého je manželka něco jako luxusní doplněk, ale normálního fajn chlapa, kterej člověka když je po krk ve sračkách podrží.
Tak trochu toho pána, na kterého jste se sesypaly, chápu. Kdysi jsme byli s manželem ve stejné situaci a jeden vynikající gynekolog nám řekl tohle: věnuje léčení neplodnosti (přesná příčina neznámá) maximálně dva roky života. Víc nemá smysl - jedině by vás to zdeptalo. Po dvou letech se smiřte s bezdětností a zařiďte si život podle toho. Měli jsme štěstí, během stanovené lhůty jsem otěhotněla a přijít do jiného stavu podruhé po několika letech už nebyl žádný problém. Ale kdyby to bývalo nevyšlo, dali bychom na výše zmíněnou radu. Není normální se mnoho let užírat, není normální se upnout na jeden jediný cíl, je normální zestárnout, ale není normální přibrat desítky kil (ani po hormonální léčbě) a stát se z atraktivní ženské nehezkou troskou během několika málo let. Je to samozřejmě na rozvod.
Pane, prosím vás, udělejte ten dobrý skutek a rozveďte se. Rychle. Paní pak bude mít šanci třeba na jiné štěstí a třeba i na to miminko. Protože příroda je obvykle moudřejší než člověk.No a jaký je rozdíl mezi tlustým a blbým? Holt u toho tlustého to poznáte na první pohled...
A kdyby ten pán byl skutečně tak povrchní sobec, jak čtu v komentářích, tak by s dotyčnou paní rozhodně nebyl těch 10 let, a už vůbec by nad tím nepřemýšlel, už by měl dávno jinou blondýnu. To má naopak celkem dost trpělivosti, že stále doufá, že třeba není vše ztraceno, i když ten kousek naděje je skoro neviditelný.
Ono je to drsné, ale v tomhle s Rambíšou souhlasím, a ani bych už nedávala žádný termín na nějaká zlepšení. Život je zatraceně krátký a žít ho s někým, ke komu cítím odpor a stydím se za něj, to je přece zbytečné. Škoda každého ztraceného roku. Možná ona už pět let mohla mít ty děti s někým jiným, a on mohl spokojeně sportovat bez dětí a se štíhlou dívkou. Takhle jsou dva lidi nešťastní a k čemu to je.
No je pravda,že každej je jinej,já s manželem začínala před 19 lety ,já mladá štíhlá atraktivní 21 letá(58-60kg) a on od 15 let starší mladík.Taky jsem nemohla otěhotnět cpaly mě hormonama nabrala 25kg a nakonec se nám podařilo mít miminko,máme 7 letého chlapečka,kterému manžel ve srandě říká,že má ted dvě maminky jako ,že jsem nabrala.Dokonce říká,že si mě bral poloviční,ale stále jsme spolu a milujeme se a jeden druhého važíme,je úžasnej a nemenila bych.Stará se o rodinu a já a malej se máme jako v pohádce.
lebahu: od něho tam není ani zmínka o tom, zda dítě chtěl i on nebo ne. Jen se zmiňuje, že jí chtěl vyhovět. Takže přesně jak píšeš, s tímhle dítě NE.
Mata69: Taky mě rozveselilo, že "si udělal dobře" do zkumavky. Děsně ponižující. Že ona absolvovala pravděpodobně desítky velice nepříjemných, opravdu i bolestivých vyšetření ho asi vůbec nenapadlo. Sobeckej zmetek. Každej je bohužel někde úplně jinde... on si chtěl dále užívat, ona by ráda rodinu. A možná moudrá příroda ví, že s tímhle by se paní množit fakt neměla, je tam prostě blok, podvědomě tuší, že tohle není partner pro život a neotěhotní s ním. (když je podle všech vyšetření zdravá) S někým jiným by na ni možná "stačilo hodit trenky" a byla by v tom.
No jo, ono Rambiša asi vzniklo přechýlením z Ramba. Jinak to nechápu. Pán opravdu není ten pravý do vztahu. Nikdo neví, co na něm může jednou čas, či zlý osud napáchat a fyzická krása po pár letech manželství opravdu není to, co lidi drží pohromadě. Miluji svoho partnera a proto se mi jeví krásný a toužím po fyzickém doteku a sexu s ním, protože jej miluji. Pán to má naopak. I když zdá se, že se ve svých pocitech tak úplně nevyzná, jinak by nepřemýšlel o to, že odejde-li, tak své ženě ublíží a ona to neunese. Možná si ještě nakonec uvědomí, koho si bral a koho má rád, zda krásku na chlubení, nebo někoho, koho miloval.
lebahu: jo a hlavně takové ultimátum "zhubneš nebo tě opustím", to teda jako fááákt funguje. To je pro paní ta pravá motivace. Notabe jestli jak píšeš, jí doktoři cpou hormonama, aby otěhotněla, tak jí kila letí nahoru a vůbec nemusí být "umaštěná" (jak ten empatický pán píše) od jídla. Vůbec nemá trošku cítění s vlastní manželkou, jediné co fakt pro něj bylo STRAŠNĚ PONIŽUJÍ, je to vyšetření. Paní, že lítá po gyndě a doktorech, to je v poho...Si říkám, že by snad i té paní bylo líp bez takovýho vola, protože kdyby ona nenabrala teď, bude si on tady stěžovat, že mu nabrala po dítěti...že jí splihla prsa po dítěti...že má strie na kůži po dítěti...On si přeci vybral tu modelku!!!
Rambiša: Ano, ultimátum "buď zhubneš nebo na tebe kašlu" je přesně to, co do vztahu patří. Naopak by to mohlo být třeba "buď si necháš narůst vlasy, s plešatým já nebudu..."A ještě třeba elektrošoky jak jste tuhle komusi doporučovala... Fakt taková milá, empatická osoba jste. Modlete se, ať se vám nikdy nic podobného nepřihodí, stačí pár měsíců nemoci a člověk se v zrcadle nepozná.Rozejít by se asi měli, ale ona s ním, tohle fakt "ve vleku" nepotřebuje. V dobrém i zlém už dnes bohužel neplatí.
Mata69: Přesně tak, nikde jsem se nedočetla nic o lásce... jenom si "vybral" exkluzivní model, asi jako když si vybírá nové auto. Auto se pokazilo, už není reprezentativní, pořídím si nové.Paní pravděpodobně zajídá deprese (já se jí nedivím, chce dítě a na krku má tohohle debila), je taky možné, že do ní gynekologové perou hormony, to pak letí kila nahoru sama.
Chápu, že se mu nelíbí, že manželka se tak změnila, 40 kg je sakra hodně, to je už fakt jiná ženská. Ale jen mě tak napadá, když si tak strašně zakládal na tom, že si vzal tak krásnou "modelku", jak by se asi vyrovnal s tím, že mu ta modelka stárne??? Stejně jako s jejím přibíráním?
Rambíša: ještěže se můj manžel nešel poradit tady na Dámu! :-)) Už by se mnou asi nebyl... a mě by pak bylo asi už totálně fuk, že jsem tlustá.
Vykašlete se na ni,úplně bezohledně! Předtím ji ale upozorněte,že má poslední možnost se napravit,zapomenout na dítě-čím je tlustější,tím menší šance- zhubnout, a dát se dohromady.Pokud se nezmění např. do půl roku,nezbyde než s ní skončit.Je jasné,že žok sádla nemá sexappeal.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.