Nechápu tyhle úlety na "pracovních" akcích....Vždyť je skoro na 100 % jasné,jak to asi dopadne,nestojí hodina sexu s kolegou za ty pozdější výčitky,nas.aávačky,problémy....Zde paní Mirka ať si najde někde u řeky vykotlanou vrbu,zkontroluje,jestli v okolí není nějaké cizí ucho, a dost nahlas ať do té vrby všechny ty své pocity řekne.Pak může hodit ještě kámen do vody s tím,že její vina zmizí v řece a nikdo nepovolaný se nic nedoví. Možná dojde klidu.... Už dr. Plzák prý radil cizoložným ženám,aby se nikdy manželům nepřiznávaly a vždy jen zapíraly a zapíraly!
Jinak to přirovnání s dítětem a pětkou je dobré, to se mi líbí. Někteří lidi fakt někdy uvažují jako děti...
Sandra N: když tady je paradoxně problém v tom, že ona si toho, co má doma, neváží. Po nevěře ještě méně, než předtím. Překvapivě, po údajném ošklivém rozvodu, jí tenhle chlap pořád není dost dobrý, i když ona slovně uznává jeho nezanedbatelné přednosti. Prostě další, která neví, co chce, a nedá pokoj, dokud to nedostane, načež řekne, že tohle teda vůbec nechtěla. Ano, bylo by vhodné se zamyslet, komu to přiznání prospěje. Partnerovi určitě ne, dospělému synovi patrně taky moc ne, ve dvaadvaceti nepotřebuje slyšet o matce takové věci. Milenci a jeho manželce by to i po roce mohlo dodatečně způsobit problémy, a rozvířit věc, se kterým se oni dávno vyrovnali, a rozhodně nestojí o to, aby to někdo připomínal. Nikdo nemůže zaručit, že se to nerozkecá i dál, mezi příbuzné, kolegy v práci... jestli se to ovšem už nestalo. Možná že to dávno ví i partner a rozumně mlčí, dělá všechno pro to, aby ona neměla důvod někdy tu nevěru s někým jiným opakovat a na rukou by ji nosil. Což ji štve. :zelenac: Podle mého by si měla Mirka vyřešit svoje "rozervané nitro" sama, a netahat do toho ostatní lidi.
Znala jsem manželství se sedmiletým dítětem. Matka jednou ujela na večírku v práci. Přiznala se, partner ji ztloukl. Šla a zabila se. Byla to máma, která se o dítě pořádně starala. A byl to táta frajirek, se kterým to neměla asi snadné. Komu to přiznání prospělo?
Plně souhlasím s Elynor. Pokud máte výčitky, snažte se udělat příteli něčím radost. Prohloubit váš vztah. Vylepšit chod vaší rodiny, zvelebit domov. Abyste byla opravdu tou, za kterou Vás má. Přiznání vůbec nic nevyřeší. Tohle není situace, kdy dítě přizná pětku, dá ji doma podepsat, látku se doučí a dá se vyvolat na opravu. Buďte ráda, že se na to nepřišlo. Byla to zkušenost, která Vás posunula dál. Víc si totiž budete vážit toho, co máte doma. Navíc v nevěře nepokračujete a kolegu už ani nevídáte. Nemyslete, že když se přiznáte, stanete se tak lepším člověkem. Ten trest za Vaši nevěru je ve Vašem případě to, že si to necháte pro sebe.
Mno, partner si především nezaslouží, abys svůj problém přehodila na něj. To je totiž jenom tvůj problém, ne jeho, kozo májová. Nevěra se nepřiznává. Nikdy. Ať už to mělo jakékoli důvody, je třeba se s tím vyrovnat samostatně. Jo, jasně, přiznat se, to je takové jednoduché. Člověk se zbaví výčitek svědomí, ale že tím ublíží jiným lidem, to už je vedlejší, co? Mirku štve "dokonalost" jejího partnera, ale opět - je to její problém, ne jeho. Ona se v podstatě stydí, že mu nevrací to, co on jí dává, nebo si to aspoň myslí. Ovšem přiznáním nevěry se to fakt nevylepší. Nestojí to za to. Dost lidí, co udělalo takovou nepředloženost, by si s odstupem rádo nafackovalo, protože tím přišli o všechno, a zůstali sami. Vím o jednom případu, kdy manželka přiznala nevěru, ne úplně dobrovolně, byla málo šikovná a manžel nebyl slepý, ale důkazy neměl, a přiznávat se nutně nemusela. Dva roky života je to stálo. Dva dlouhé roky nedůvěry, podezírání, dusné atmosféry, nekonečného vysvětlování... vydrželi to jen kvůli dětem. Jsou spolu dnes už 40 let, ale tuhle záležitost už nikdo nevymaže, zůstane to v nich do konce života. A nemuselo to být. :hm
@Elynor: "...byla málo šikovná a manžel nebyl slepý, ale důkazy neměl..."Podle mne by v tom vztahu byla nedůvěra, podezírání a dusná atmosféra byla i tak, protože manžel nebyl slepý, jak sama říkáte. Pokud by zapírala nevěru (= lhala), tak si troufnu říct, že většina lidí i bez důkazů cítí, že tady něco nehraje. A navíc, jakákoliv nejistota je horší než nepříjemná pravda. Nicméně, těžko říct, jak by to dopadlo, kdyby se nepřiznala, ale to už se nedovíme.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.