Mirčino manželství už dlouho neklapalo. Mirka v něm zůstávala jen ze zvyku, ale nebyla schopná odejít. Nakonec jí do života musela vstoupit vážná nemoc, aby konečně odešla od muže, kterému byla mnoho let lhostejná.
Už ve chvíli, kdy jsem Radkovi sevřeným hrdlem oznamovala svou diagnózu, jsem někde v koutku duše tušila, jak bude reagovat. Radek mi řekl jen: „Hmm… A to jako nebudeš chodit do práce? A kdo se bude starat o zahradu?“
Snažila jsem se mu vysvětlit, jak se cítím a že mám hrozný strach, protože na tuto nemoc zemřela má babička a měla ji i maminka. Radek ale už zjevně neposlouchal, dokonce na mě sykl něco jako „Pšt!“, neboť se Slávie zrovna chystala skórovat. Brankář ale míč chytil, Radek zaklel a otočil se na mě a zahuhlal: „A jak dlouho budeš teda chabrus?“ To bylo vše, co mi ten večer řekl!
Martina Šebestová
27. února 2022
Byla jsem na dně, rozklepaná strachem – rakovina prsu není žádná legrace. I když prognózu jsem měla naštěstí nadějnou a empatická a laskavá lékařka, k níž jsem chodila, ve mně vzbuzovala důvěru. Nádor byl malý, ohraničený, a ještě nepostihl lymfatické uzliny v podpaží. Měla jsem štěstí v neštěstí.
S Radkem jsme spolu dvacet let. Naše manželství nebylo moc šťastné, mnoho let jsme spolu zůstávali tak nějak ze setrvačnosti, zvyku a pohodlnosti. Manžel je zvláštní člověk. Je životní pesimista, v jeho světě je všechno špatně. Kdyby ale svět řídil on, bylo by na zemi mnohem lépe.
Laura Poláková
24. února 2022
Špatná nálada je u mého muže standard, ke všemu a všem je hodně kritický, měl k tomu sklony vždy, avšak nyní jsou jeho nálady rok od roku horší a horší, a to i ve vztahu ke mně. Prostě se ke mně chová – jak to říct nejpřesněji – no, jako buran.
Ruku na mě ale nikdy nevztáhl, spíš se ke mně chová přezíravě, hrubě, naprosto neempaticky, jako k nějaké věci. Jsem doma zkrátka spíš takový inventář a automat s mnoha funkcemi, který se bohužel ze dne na den porouchal.
Má nemoc měla potenciál nás semknout a sblížit, ale bohužel se stal pravý opak. Do nemocnice na operaci mě měl vézt Radek, byli jsme domluvení. Byla jsem hodně vystrašená, potřebovala jsem podporu. Jenže muž měl večer předtím výroční schůzi hasičů a domů přišel nad ránem a řádně upravený. Ráno pak prostě nevstal.
Martina Šebestová
20. února 2022
Musela mě odvézt dcera, měla dva dny před maturitou a čerstvý řidičák. Bylo mi moc líto, že ji do všeho zatahuji, měla svých starostí dost. Operace naštěstí proběhla dobře, hojila jsem se výborně, ale čekala mě ještě série ozařování a pět chemoterapií – pro jistotu.
Muž se celou tu dobu tvářil, jako kdybych měla lehkou virózu. Má nemoc ho vyloženě obtěžovala a snižovala mu životní komfort, na nějž byl zvyklý. A tak byl nevrlejší než obvykle. Fyzicky jsem sice během chemoterapií ztrácela sílu, ale duševní jsem paradoxně nabírala – zrálo ve mně rozhodnutí, že jakmile se dám jen trochu dohromady, tak odejdu.
Jiřina Sivcová
17. února 2022
Sama sobě jsem se divila, že jsem s takovým člověkem strávila tolik let. Že jsem strkala hlavu do písku a zavírala oči před tím, jaký je můj muž člověk. Dceři jsem se dokonce omluvila za to, že jsem nechala své manželství dojít takto daleko. Byla jsem pro ni špatným příkladem. Moje báječná holčička mě objala a řekla mi, abych si teď ničím nelámala hlavu a hlavně se dala dohromady, což jsem poctivě dělala.
Když jsem manželovi po ukončení chemoterapií oznámila, že plánuji odjet na měsíc do lázní, staral se jen o to, kdo bude zavařovat okurky, lečo a protlaky – jednoduše zpracovávat úrodu ze zahrady a také opečovávat domácnost. „Radku, já nevím, kdo to udělá, buď ty, anebo si někoho najmi. Také můžeš úrodu rozdat a v nejhorším dát na kompost. S Anežkou nepočítej, ta si zařídila brigádu v Praze. Chce si přes prázdniny vydělat, já ji teď po té dlouhé nemocenské moc peněz dát nemůžu.“
Jiřina Sivcová
12. února 2022
Muž tehdy práskl dveřmi, a dokonce i něco zakřičel, což obvykle nedělá. V podobných situacích se zpravidla rozpláču, ten den jsem se jen sama pro sebe usmála a pomyslela si: „Ok, ok, jak chceš!“
Z lázní jsem přijela odpočatá, plná energie a fyzické i psychické síly. Vše jsem měla promyšlené, naplánované. Na podzim jsem podala žádost o rozvod. Radek byl absolutně proti. Dokonce se začal doma i trochu snažit. Zbytečně. Jsem rozhodnutá.
Jiřina Sivcová
10. února 2022
Když s ním nepohnulo ani to, že jsem byla velmi vážně nemocná, že jsem podstupovala značně nepříjemnou a náročnou léčbu, nedělám si iluze o tom, že by jeho chuť změnit se byla trvalá. Vím, že rozvod ani porozvodová doba nebudou lehké, ale nemám už naprosto žádný důvod ve stávajícím vztahu zůstávat. Myslím a doufám, že nedělám chybu.