Známý a oblíbený herec Miroslav Donutil se brzy objeví v nové komedii Karla Janáka. Jak se mu hrála role v teenagerské komedii? Nejen o tom je malý rozhovor...
Do Národního divadla se stále vracíte ve vyprodaných reprízách Sluhy dvou pánů, Našich furiantů, Věci Makropulos a Revizora. I přesto, že jste říkal, že už nechcete pracovat v instituci, která je tak nehorázně řízena, neuvažujete o návratu? Není vám zkrátka líto, že se jedná o hostování?
„Rozhodnutí nelituju, jenom mi to celé přišlo líto. Národní divadlo je v Čechách vrcholem toho, co divadlo může nabídnout, soustředila se tam celá řada vynikajících herců a mnozí z nich jsou mí přátelé. Je to kus života, když někde strávíte 23 let. Zároveň po 23 letech může dojít – a dochází – k určité zvykovosti. Stává se z toho jen přicházení do práce a odcházení z práce. Já jsem si říkal, že mám ještě na to zkusit to někde jinde, potkat se s jinými lidmi v jiném prostředí, s jiným náporem práce, entuziasmem a nápady. Právě proto odchodu nelituju“.
Se svými one man show Cestou necestou či Na kus řeči jezdíte po českých městech, kde publikum bavíte stovkami svých historek. Jak vznikají, a hlavně jak si je všechny pamatujete? Když se vám stane něco, co má potenciál bavit plné sály lidí, hned si to někam zapíšete?
„Ano. Ty historky vznikaly postupem časem, vytvářel je život sám. Tak jak jsem životem šel a pozoroval ho, všímal jsem si různých událostí, stejně tak, jako mi některé věci vyprávěli moji kamarádi nebo se mým kamarádům přímo staly. A to všechno, co se stalo mně a mým kamarádům, jsem si zapisoval a dal to dohromady. Vznikl z toho scénář všech mých tří dosud probíhajících show.“
V novém filmu Karla Janáka, 10 pravidel jak sbalit holku hrajete tatínka, který svému synovi dává rady, jak získat dívku snů. Vaše postava je totiž úspěšný vydavatel knižních bestsellerů na téma jak získat ženu. Váš hrdina ve filmu doslova říká: Je to ženská a na ženský fungujou pravidla. A tak vytvoří pro svého syna 10 pravidel, jak získat děvče. Myslíte si, že ve vztazích fungují nějaká pravidla?
„V žádném případě. Už sám ten návod zakládá komiku celé situace, protože je vlastně zcestný. Žádné pravidlo na lásku neexistuje a nikdy existovat nemůže. A proto i ta naše filmová pravidla do jisté míry fungují a od určitého okamžiku fungovat přestávají a na tom je také postavena celá zápletka příběhu,“
Říká Miroslav Donutil, který podle svých dřívějších vyjádření rozděluje ženy jednoduše: „Jen na ty, které mě něčím zaujmou, pak ty, které mě ničím nezaujmou“. Sám evidentně žádná pravidla nepotřebuje. Žije již přes pětatřicet let s manželkou Zuzanou. Za trvanlivost vztahu vděčí především své ženě, která kvůli jeho vytížení nese největší část péče o rodinu.
Hlavnímu hrdinovi při získávání dívky snů pomáhá ale parta kamarádů. Měl jste za studií taky takovou podobnou partičku přátel?
„Měl, samozřejmě, nicméně nikdy jsme se nedopouštěli něčeho takového jako balení holky kolektivně. Naopak vždycky jsme v těchto věcech byly soukromníci a svoje poznatky jsme si patřičně naddimenzované rádi sdělovali,“ směje se herec a dodává: „Od toho je parta, aby takové informace přijímala a zase je posílala dál a všeobecně se vědělo, že ten či onen člověk, který momentálně balí tu či onu je takový či onaký superman. Takže jsme se spíš snažili každý sám a v partě jsme si sdělovali výsledky. Nebyly valné…“
Jak vzpomínáte na partu, která se kdysi vytvořila v Divadle Na provázku, kde jste mnoho let působil a tehdy se mluvilo doslova o bohatýrských časech?
„Abychom ve dvaceti neprožívali bohatýrské časy. Neměli jsme žádné starosti, nebyli jsme ničím vázáni, nikomu jsme se nemuseli zodpovídat. Tak se ale nedá žít věčně“.