Během těhotenství a při kojení nabývá skladba jídelníčku velkého významu. Zatímco spotřeba energie se významně nezvyšuje (jen o 2000 kJ denně), nároky na potřebu stavebních látek, vitaminů a minerálů, významně stoupají, v některých případech až na dvojnásobek. Je tedy důležité, čím těhotná žena energii doplní.
Čerstvé mléko a zakysané mléčné výrobky jsou považovány za jedny z nejkomplexnějších potravin. Ty obsahují řadu látek nezbytných pro organismus. V těhotenství bychom tedy na čerstvé mléko a mléčné výrobky neměli zapomínat.
„Čerstvé mléčné výrobky obsahují širokou škálu potřebných látek, jsou snadno stravitelné a látky v nich obsažené mají vysokou biologickou dostupnost,“ vysvětluje RNDr. Ludmila Oliveriusová, CSc., odbornice na zdravou výživu. „Budoucím maminkám mohou velmi prospět zejména zakysané mléčné výrobky, které obsahují probiotickou kulturu,“ dodává. Kultura mléčného kvašení zlepšuje stav střevní sliznice, a tím vstřebávání živin ve střevě. Pomáhá zejména při vstřebávání minerálních látek, upravuje trávení, brání zácpě a zvyšuje obranyschopnost organismu.
Čerstvé mléčné výrobky významně přispívají k zajištění dostatečného příjmu vápníku, železa a hořčíku. Vápník je nezbytný pro výstavbu kostí a zubů plodu. Jeho potřeba se v těhotenství a při kojení zdvojnásobuje. Nejlepším zdrojem vápníku jsou zakysané mléčné výrobky, ½ litru kefíru zajistí 600 mg vápníku. Vstřebatelnost vápníku z mléka je až 90 % a mírná kyselost zakysaných mléčných výrobků ji ještě zvyšuje. Dostatečný příjem hořčíku v těhotenství je prevencí předčasných děložních stahů, poruch funkcí placenty a předčasného porodu. Hořčík je zároveň nutný pro ukládání vápníku do vyvíjející se kostry.
Z mléčných výrobků může těhotná či kojící žena doplnit i důležité vitaminy, např. vitaminy A a D, které se podílejí na tvorbě kostí a pokožky novorozence, a také riboflavin. Ten je nezbytný pro metabolismus tuků a sacharidů matky i plodu.
Před těhotenstvím i v jeho průběhu je důležitý příjem kyseliny listové, která je prevencí poškození nervové soustavy plodu. Zvýšeným příjmem kyseliny listové až na dávky 600 µg alespoň měsíc před otěhotněním a v prvním trimestru se toto riziko výrazně snižuje. Zdrojem kyseliny listové je ovoce a zelenina, z živočišných potravin právě pouze mléko a mléčné výrobky.
Zvýšená potřeba antioxidačních vitaminů se doporučuje doplňovat především z ovoce a zeleniny. Zajímavé je, že například vitamin K je syntetizován probiotickou kulturou v naší trávicí soustavě, a tak i zakysané mléčné výrobky výrazně přispívají k jeho dostatečnému příjmu.
V těhotenství stoupá potřeba esenciálních aminokyselin, mastných kyselin a nukleotidů, což převedeno na potraviny znamená, že je nutné v jídelníčku doplnit lehce stravitelný zdroj kvalitních bílkovin a vícenenasycených mastných kyselin. Výborným zdrojem lehce stravitelných bílkovin jsou také mléčné výrobky. Vícenenasycené mastné kyseliny jsou především v rybách, mořských živočiších, rostlinných olejích a ořechách.
zdroj: AMI Communications