Moje sestra se nemohla postarat o své dítě a tak dělám mámu já…

8. 11. 2012
Moje sestra se nemohla postarat o své dítě a tak dělám mámu já…
Je hrozné, když se z nějakého důvodu nemůže nebo nechce starat o své dítě. Osud malého človíčka je tak dost nejistý, a pokud se ho neujme nikdo z blízkých, může skončit i v ústavní péči. Máme pro vás příběh čtyřicetileté Petry, která si vzala pod křídla dnes sedmiletou dcerku své o tři roky mladší sestry Jany.

Důvod, proč se Jana vzdala „dočasně“ péče o svou dceru Janičku je prostý. Po porodu se jí rozjela těžká forma laktační psychózy a tak skončila v péči psychiatrů nejdříve na několik měsíců. Její psychické problémy však nabraly nový rozměr a tak pobývá Jana ve „cvokárně“ dodnes – s drobnými pauzami. Její diagnóza je nyní schizofrenie, ke které měla dispozice geneticky.

Je tedy jasné, že se o svou holčičku nemůže sama starat. Tatínek malé Janičky se s dcerkou sice často vídá, ale výchovu by podle svého uvážení nezvládl. A jelikož má Petra sama dvě podobně staré děti, padla role náhradní maminky na ní.

„Mému synovi byl asi rok a půl, když se Janička narodila. Nebyl jí ještě ani měsíc v době, kdy k nám dorazila. Brala jsem to přirozeně a můj manžel nebyl proti. V tak těžké situaci by snad stejně reagoval každý rozumný člověk. Domluvili jsme se s Janiččiným tatínkem na střídavé péči, on nám finančně přispívá. Je hodně vytížený a péči o malé dítě by určitě nezvládl. To je pochopitelné,“ vysvětluje své rozhodnutí Petra.

Od doby, kdy do rodiny přibyla ze dne na den malinká Janička, ji Petřiny děti i muž vnímají jako vlastní. „Oba synové jí říkají „ségra“ a mě oslovuje mami. Když začala mluvit a vypadlo to z ní, obrečela jsem to. „Maminko“ by měla říkat Janě.

Jenže situace je jiná. Zatím jí říkáme, že má dvě maminky. A ta co jí měla v bříšku je moc nemocná. Janička ji vlastně viděla naposledy, když jí byly 4 roky a myslím, že si nic moc nepamatuje. Nezmiňuje se o tom. Ono to na navazování vztahů moc není. Jana na tom není dobře. A malou nechceme stresovat,“ popisuje Jana.

Janičky tatínek si ji bere na každý druhý víkend a o prázdninách, občas ji vezme do divadla nebo na hřiště. „Fungujeme tak, že mně říká Janička „maminko“ a mému muži „Honzo“. Tatínka má jen jednoho a ten se o jejich vtah velmi snaží. Což je úžasné. A protože v tomto systému malá žije od narození, nepřipadá jí zvláštní. Konec konců spousta jejích kamarádek má dva tatínky a maminky kvůli rozvodu…“ shrnuje Petra.

Náhradní rodiče mají v plánu vše s Janičkou otevřeně probrat, až jí bude deset, dvanáct let. „Pokud se bude na situaci sama ptát dříve, vše jí bez obalu vyložíme. Nebudeme lhát. Jsme tak jednotně domluvení i s jejím tatínkem. Byla bych celkem ráda, aby to přišlo přirozeně a ne nějakým šokem. Pochopitelně jsme od začátku v kontaktu s psychologem a důležité kroky konzultujeme.“

ČTĚTE TAKÉ:
Pomoc, on chce dítě, ale já ne!

ČTĚTE TAKÉ:
Karikatury slavných osobností. Poznáte je?

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Měli byste se zamyslet nad tím, zda to, po čem toužíte, je smysluplné. Jestliže ano, tak vás váš vnitřní motor rychle zavede, kam potřebujete. Berani patří mezi znamení, jež k jakémukoliv…

Nejčtenější články