Moje, tvoje, naše peníze. Proč jsou finance Achillovou patou vztahů?

46 komentářů

kedrigern
30. října • 16:26

helza: to tě nestraším :o), poplatek noráře se vypočítává z děděného majetku po odečtení nákladů ( např pohřeb....), takže u nemovitosti buď odhad a nebo odhad prodejní ceny real. kanceláří, tak jsme to měli my. ale už bych do odhadu reality nešla, zařizoval to brácha, já jsem mu v tomto dost věřila, takže ve finále jsem měla nadhodnocenou nemovitost. ani tak nešlo o ten poplatek, ale spíš o to, že jsem nemohla jeho polovinu při řízení koupit, neboť cena byla příliš vysoká. nyní ho prodáváme o milion níž a mě už svou polovinu prodat nechce :o(

helza
30. října • 14:56

kedrigern: mě nestraš, máme domek.

kedrigern
29. října • 18:17

helza: nenatáhnul, taky na to měl tabulky, ono to začne naskakovat, když dědíš nemovitost

helza
29. října • 15:14

kedrigern: Je tady: "http://www.penize.cz/kalkulacky/odmena-notare-dedictvi" tedy bez těch uvozovek.
Jinak právě podumáme, taky se mi to na běžném účtu nelíbí. Už mi psala Mata69. Jste hodné.

helza
29. října • 15:11

kedrigern: tak já jsem si našla jakousi kalkulačku na netu a ta odměna nebyla tak vysoká. zkusím ji pohledat. Ale je to ze zákona a nevím, nevím, jestli vás notářka nenatáhla.

Mata69
28. října • 23:12

kedrigern: velmi správně!

kedrigern
28. října • 22:18

helza: my strkáme peníze na nutnou potřebu ( tj co je hned nepotřebujeme, ale chceme je mít k dispozici) na spoř. účet. z toho se dají přesunout na běžný a je zadara. na běžném nic nenecháváme

kedrigern
28. října • 22:16

helza: dědickou daň přímí dědicové neplatí, ale poplatek notáři ano. a sama musím říct, že mě se částka cca 32 000,- jako odměna za bezproblémové vypořádání, fakt zdála přemrštěná. a to nám započítal jen mámin dům.

Mata69
28. října • 11:49

A ano k tématu: jak píše Helza, také si myslím,ž e je jedno kolik účtů partneři mají, důležité je jak těm prostředkům na nich přistupují. Jestli to berou "moje peníze" a "tvoje peníze" a nebo "naše peníze".

Mata69
28. října • 11:46

helza: z toho co píšeš, finanční debil uplně nejsi :-) Věř, spousta lidí je na tom mnohem hůře.

helza
28. října • 11:39

Mata69: Aha, no právě já už na to důch. přip. myslela, ale přímo ve smlouvě to nějak bylo, že je to investice a že nezaručuje zisk. Pořád nevím, jak to pořešit. Asi nejlíp převést na manželovo důch. přip. Taky mě štve, že mám prachy na běžném účtě, platím poplatky a žádný zisk. Já umím vyjít s minimem peněz, ale to je všechno, jinak jsem finanční debil. :-D

helza
28. října • 11:34

Mata69: Takže by šlo pouze o ten poplatek. To si ještě zjistím. I když vzhledem k tomu, že máme domek, tak peníze na účtu už tak moc tu částku neovlivní. Budu to muset nějak počítat.__________________________________________________
___Nicméně k tématu - dva, tři i víc účtů myslím není podstatné. Podstatné je, zda se s nimi hospodaří jako s jedním finančním majetkem, tedy společně, nebo si každý obhospodařuje ten svůj.

Mata69
28. října • 11:33

helza: jestli máš penzijko sjednané do 1.12.2012 tak super, a určitě tam jsou peníze na lepším místě než na běžném účtu. Na běžném účtu nemáš mít žádné peníze, jen na poplacení plateb, které potřebuješ. Rezerva (kdyby cokoli...nenadálý výdaj) má být na spořícím účtě, kde jsou prašule hnedle k dispozici (cca 6 měsíčních příjmů) a ostatní uložené jinde, ideálně tak, aby to vydělávalo.
Moc bych ti nedoporučovala zakládat penzijko nové, dnes DPS (doplňkové penzijní spoření). Ne že by bylo špatné, ale s ohledem (a teď se snad neurazíš) na tvůj věk. Je to čistá investice, se svými klady ale i riziky.
No a jak je to se stavebkem, to sis už zjistila.

Mata69
28. října • 11:29

A našla jsem toto děvčata:Pokud pak někomu chodí na společný účet důchod či jiné platby, jejich příjemce se k penězům v podstatě nedostane. Může k nim podle Langové z České spořitelny získat přístup jedině tak, že se domluví s notářem vyřizujícím dědictví po zemřelém a ten bance přesně popíše, jak může původní disponent s účtem nakládat (vybírat vlastní důchod, vybrat peníze na pohřeb atd.).Dispoziční oprávnění udělená až po 1. lednu 2005 po smrti majitele účtu nezanikají, pokud ovšem majitel účtu neurčil jinak, upozorňují shodně všichni oslovení zástupci bank. Přesto může i v těchto případech nastat situace, kdy se disponent ke svým penězům nedostane. To v případě, že majitel účtu poskytl dispoziční právo jen do konce svého života. Pokud tak neučinil, disponenti mohou s účtem nakládat i po smrti majitele. Proto by se disponenti měli ptát, zda jejich práva k účtu nejsou časově omezena.Zdroj: http://www.penize.cz/sporeni/66082-spolecny-ucet-vam-penize-usetri-ale-take-vam-je-muze-zablokovat

helza
28. října • 11:29

Mata69: Díky za info. Pořád je to asi jistější, než prachy mít v šupleti, leda snad zakopat je na zahradě. :-) Asi si to ještě jednou u banky prověřím a když, tak část společného účtu převedeme na penzijko. A nejspíš na mně, ať můžeme mít dvoje státní příspěvky. Já měla původně stavebko a to jsme po dospoření a těch 6. letech zrušili, protože tam to teď s tou oprávněnou osobou nejde a dokonce ani dispoziční právo nemůže mít druhá osoba. Vlastně proto jsme se tím začali zabývat.

Mata69
28. října • 11:25

helza: píšeš to dobře, do dědictví jde zůstatek ke dni smrti, i když to pak do mrtě vybereš. Dědická daň je myslím od ledna převedena pod daň z příjmu, ale dědicové v I.a II skupině (a tuším, že to rozšířili i na III.) se neplatí, jsou osvobozeni. Ale poplatek notáři je myslím z objemu dědictví.

Mata69
28. října • 11:23

kedrigern: důchod, který přijde po úmrtí už nenáleží tomu člověku, takže je jasné, že si to sociální správa stahla zpět.

helza
28. října • 11:22

kedrigern: zrovna se po tom pídím na netu. Je to totiž opravdu otázka, kterou řešíme. Našla jsem to zde: "http://finance.idnes.cz/spolecny-ucet-manzelu-po-smrti-jednoho-z-nich-banka-blokuje-p43-/viteze.aspx?c=A081114_150338_viteze_fib" Tedy lze peníze ihned vybrat, dříve, než je notář zablokuje, nebo si na příslušném soudu zjistit notáře a s tím se dohodnout, ten může se zablokováním počkat, případně účet odblokovat. Do dědictví ale jde stav na účtu v den smrti a je jedno, jestli ho vybereš, nebo ne. Proto lze účet před zablokováním vybrat a není to nic trestného. Jenom nevím, jak je to s dědickou daní. Navíc, podle výše dědictví dostává v procentech odměnu notář. Tak ti nevím.

Mata69
28. října • 11:22

helza: u důchodového připojištění je to tak, že jsi oprávněná osoba, proto to nejde do dědictví, stejné je to i s pojistkami - peníze jdou rovnou obmyšlené osobě (té, kterou má ten člověk na smlouvě uvedenou pro tento případ) a nejsou součástí dědictví.
U penzijního připojištění bych se krachu banky nebála, prostředky jsou uloženy odděleně od majetku penzijního fondu a za celou dobu co penzijka existují, žádný střadatel nepřišel o své peníze tím, že by mu penzijní fond zkrachoval.
Spíš je dobře, že to máte rozložené do více produktů, že nemáte vše na jednom místě.

Mata69
28. října • 11:19

kedrigern: něco tam bude, nějaká možnost jak píše Helza, protože přesně tak mi to ta paní říkala a k penězům se dostala. Nemohla nějak ale uplně všechno s tím účtem, jen neměla bloklé peníze až do projednání dědictví. Do té doby jsem se totiž setkala také jen s tím, že je účet zablokovaný a pozůstalá manželka nevěděla ani jestli odchází platby za elektriku a tak a na pohřeb si musela půjčit.

kedrigern
28. října • 9:39

helza: ode mě to spíš byla zmínka, aby s tímto ti, kteří mají společný účet a sázejí na dispoziční právo, počítali. je to totiž šok, když přijdeš do banky a dozvíš se- neeee, nic nedostanete, majitel zemřel. u mámy ta blokace byla během týdne, brácha se tam nedostal ani přes internetové bankovnictví. jedinej, kdo si s ním disponoval byla sociálka, protože poslali 2 dny po úmrtí důchod, pak ještě jeden a oba si stáhla sama zpět.

helza
28. října • 9:15

Elynor: po pravdě - oba bereme důchod, takže v případě zablokování účtu máme ten důchod. Ono se nám teď třeba stalo, že muž marodil s kolenem,já se na vozejku k bance nedostanu, tak jsem chtěla dát někomu z dětí kartu, ať nám vybere, zrovna jsem měla objednaný fekál. Odmítly, ale půjčit nám hned chtěly všechny tři, kolik potřebujem a na jak dlouho chcem. Tak si myslím si, že na pohřeb bychom dohromady dali.

helza
28. října • 9:05

Manžel má ještě důchoové připojištění, tam je to stejné, majitelem se v případě jeho úmrtí stávám já a do dědického řízení účet nejde. Tam je ale větší nebezpečí krachu banky, jinak bychom část peněz převedli tam. A havně to není běžný účet, že jo. Proto jsme to řešili a nakonec zjistili, že to jde i s naším účtem. Ale každá banka to má jinak.

helza
28. října • 8:59

Mata69: Jo, dispoziční, díky za nápovědu. My tam máme ještě to cosi, že se převede ten vlastník.

helza
28. října • 8:57

kedrigern: Není to morbidní poznámka. Ale náš účet v tomto případě zablokován nebude. Právě vzhledem k mému zdravotnímu stavu (účet je veden na mne) jsme k němu podepsali jakousi extra přílohu, podle které máme k účtu blablabla (musela bych tu smlouvu vytáhnout a kouknout se na ten pojem) stejná práva a pokud by se jednomu z nás něco stalo, automaticky se majitelem účtu stává ten druhý. To proto, aby účet nešel do dědictví (kvůli daním) To víš, že jsme po tom šli, kdyby to nešlo zajistit, tak bysme měli účet asi doma ve strožoku.

Vrbenka
27. října • 21:51

Mojí dávné kolegyni v práci zemřel manžel a že byla pod pantoflem měli jeden účet a jen on měl právo vybírat protože vždy říkal že má větší vydání než příjmy a samozřejmě zemřel první.Paní neměla na pohřeb a že u naší firmy byla i pohřebka udělali ji obřad pro manžela na dluh.Bylo to ještě před revolucí

Elynor
27. října • 21:24

Zablokují. Přesně to jsme letos řešili, moji rodiče měli společný účet, oba sice "stejná práva" k němu, ale to právě platilo, jen dokud oba žili. Jakmile otec zemřel, banka účet zablokovala a dokud nedostali papír od notářky, že dědictví je vypořádáno a kdo má právo s účtem disponovat, neuvolnili ani pětník. Obě platební karty k účtu byly okamžitě nepoužitelné, a kdyby máti neměla v šuplíku finanční rezervu v hotovosti, tak neměla ani na rohlík. Natož na zaplacení pohřbu, poplatky notáři, a dědické řízení může trvat několik měsíců i let, kdyby na to přišlo. Samozřejmě zablokovali i vkladní knížky, vůbec nešlo sáhnout na žádné peníze. Máti se taky velice divila, jakpak to, jako kdybychom jí to se ségrou neříkaly, že to tak dopadne, ale nechtěla tomu věřit, no tak se holt musela přesvědčit.

Mata69
27. října • 17:50

kedrigern: já jsem teď řešila s jednou paní pojistku po jejím manželovi a ona mi říkala, že nějaká omezená práva jí k účtu zůstala. Že ho uplně bloklý neměla, právě jsem se před tím setkala také s tím, že ho prostě zablokovali a pozůstalá manželka se k němu nedostala. No každopádně, jak jsem psala, souhlasím s tebou, že není od věci, když jsou účty dva.

kedrigern
27. října • 17:03

Mata69: hele, nám ho na jaře (vloni) zablokovali, když umřela máma, brácha dispoziční právo měl a babičce tam chodil důchod. a když jsem se na to ptala u manželova účtu, bylo mi potvrzeno, že úmrtím majitele zaniká dispoziční právo. já bankéř nejsem, jen jsem to zažila na vlastní kůžui. a babiččin důchod byl normálně, jakožto zbytek na účtě, součástí dědic. řízení.

Mata69
27. října • 16:08

kedrigern: pokud má dispoziční právo, uplně ho nezablokují, ale je to jeden z důvodů proč si myslím, že je lepší mít účty dva. Člověk nikdy neví co se může přihodit.

kedrigern
27. října • 15:18

helza: bude to asi trochu mimo mísu a trochu morbidnější poznámka, ale jestli máte jen jeden společný účet, tak ten, na jehož jméno účet není a je tam jen jako spolumajitel, si v případě úmrtí majitele musí dát bacha, byť manžel a spolumajitel, bude mu účet zablokován a mohl by zůstat naprosto bez financí, které mu uvolní až dědické řízení.

diblinda
27. října • 9:42

lebahu: tak já mám asi pohodlnýho manžela, protože se všema financema hospodařím já a i když je OSVČ, tak ani nemá moc přehled, co vlastně se všechno platí, když chce koupit něco dražšího, tak si řekne, jednou za rok mi podepíše daňový přiznání a víc ho nezajímá

hekute
26. října • 22:50

No a mě tohle " hospodaření " stálo rozvod...Manžel bral výplatu a já ČID - byla to 1/4 jeho platu ...chtěla jsem dát peníze - moje i jeho na spol.účet - nesouhlasil, a že teda platil víc- bylo jasné- nemohla jsem ze svého příjmu dávat vše na půl...Hádky byly na denním pořádku.Letos v květnu jsme se rozvedli.Bylo to naše " manželství " jen o penězích. Jsem sama a šťastná i se svým Čid se mám co ohánět abych vyšla, ale zvládám to.

Mata69
26. října • 21:07

helza: máme to hodně podobně jako evelyn, i s dvěma běžnými účty, dvěma spořícími účty prostě hospodaříme společně.

evelyn
26. října • 21:04

helza: no spis hospodarim ja, on se Jarous k tomu nijak nehrne a ja mam lepsi prehled :D

helza
26. října • 18:54

evelyn: takže vpodstatě hospodaříte společně. :-)

helza
26. října • 18:53

lebahu: No, to je asi ono. Já jsem jiná generace. A víš že si pamatuju, že pokud žena chodila do práce, potom se automaticky předpokládalo, že to dělá jaksí nad své manželské povinnosti (rodinu měl živit chlap) a tak si svou výplatu nechávala automaticky celou pro sebe. Tohle už jsem nezažila, ale i za mmě se předpokládalo, že rodinu živí muž. Zase nebylo zvykem, že by muž jakkoliv pomáhal s dětmi a domácností. Krom toho peníze navíc opravdu nezbývaly a asi by rodina těžko vyšla, nemít jednoho "účetního".

helza
26. října • 18:43

Mata69: Jasně že vím, že každý můžemít svůj účet. Ale já vyrůstala v rodině, kde měl každý svoje peníze a o ty se pořád hádali. Takže se mi to takhle zdá lepší. A fakt je, že peníze nám nikdy problém nedělaly. Pravda je ale, že je to asi o lidech. Kdyby jsme se o ně hádali, můžeme i se společnou kasou, pokud budeme hrát fér, může to fungovat i se dvěma účty. A jak píšeš, se třemi dětmi je asi rozdělené hospodaření dost nemožné. A taky je fajn mít jeden účet když někdo onemocní, pak ten druhý může s účtem nakládat klidně dál. Můj muž mi navíc odevzdával výplatu ještě dřív, než jsme byli manželé, dřív, než jsme spolu bydleli, neboť jak tvrdil, on by ji klidně proflámoval. :-)

evelyn
26. října • 14:43

My teda mame kazdej svuj ucet, ja dokonce dva, ale kdykoliv si muzem nahlidnout, zadne tajnosti s tim nedelame, zname navzajem sve kody ke kartam i k pristupu na internetbanku.

lebahu
25. října • 12:29

Já myslím, že žádný systém není špatný, pokud se na něm oba domluví, je průhledný, snadno vyúčtovatelný, aby ani jeden neměl pocit, že na druhého doplácí. A za předpokladu, že jsou oba dospělí rozumní lidé. Mít společnou kasu (peníze na jedné hromadě) s gamblerem, alkoholikem, nebo naopak manželkou posedlou nakupováním nelze.
Prostě dobré účty dělají dobré přátele.
U nás je to, že se složíme "na byt a stravu", na společné spoření (fond na opravy domu, spotřebiče...) a se zbytkem hospodaří každý sám (ono toho zbytku zas tak moc není).
Ale co slyším od ženských ve věku mých babiček, automaticky se předpokládalo, že chlap udělá po výplatě stojku, dostane pár kaček kapesnýho aby měl na pivo a hotovo, se zbytkem hospodaří ženská. Bohužel tohle už se mi asi doma nastavit nepodaří :-D Pak chápu ty tajný výplatní pásky, pantáta zamlčí mimořádný prémie.

Mata69
25. října • 10:19

helza: jak už psala děvčata - každý může mít svůj účet, výpisy papírové už si dneska nikdo (většinou) posílat nenechá, výplatní lístek taky ukazovat nemusíš....takže svůj příjem lidé před sebou lehko zatají. Otázka je, co je to za vztah, kdy jsou v takové oblasti k sobě partneři neupřímní....

Mata69
25. října • 10:17

V příběhu jsou ale porovnávány různé vztahové podmínky. Uplně něco jiného je, když spolu dva žijí, nemají děti. Pak jistě - dělí se o náklady na bydlení a stravu a zbytek peněz je zcela na jejich uvážení. Jiná situace ale nastane, když jsou dva manželé a mají děti (notabene tři děti) - to myslím opravdu hodně mění situaci.
My to máme tak, že sice každý máme svůj účet (a já už dnes vím, že z čistě prozaického a praktického hlediska to má své důvody), ale o svých výdělcích vzájemně víme, peníze bereme jako společné a o větších výdajích se samozřejmě radíme. Nemáme nějak striktně rozdělené co kdo platí, spíše jak to doba přinesla, kdy já byla na mateřské, platil víc věcí z účtu manžel, pak když už jsem přišla do procesu i já a přišly další platby, mám je z účtu já. Ale máme o tom vzájemně přehled a hlavně bereme to jako SPOLEČNÉ VÝDAJE ze SPOLEČNÝCH peněz. I když jsou na dvou různých účtech. Vzájemně víme, že ani jeden z nás nevybrakuje spořící nebo běžný účet jen pro svoji zálibu nebo pro nějakou svoji věc.
Mám kolem sebe přátele, kteří to mají velice podobně. A funguje jim to. Pak mám kolem sebe známé, kteří si jedou v režimu "moje peníze" a "tvoje peníze", tam vidím neustálé hádky o to, co kdo zaplatil, kdo toho zaplatil víc, manželovy řeči, že "on zaplatil dovolenou", nebo "koupil manželce ledničku"....prostě vidím, že jm to nefunguje a vede to k frustraci jednoho nebo druhého a neustálým hádkám.

Zebruška
25. října • 2:58

helza: to, že se výplaty posílají na účet, je dnes myslím už standard, ale každý z manželů může mít svůj vlastní účet, což nezřídka i mají - my s mužem taky máme každý svůj účet a i když si nic netajíme a výpisy (které chodí každému na jeho mail) si klidně ukazujem, tak by nebyl problém příjmy tajit. A výplatní pásky se přece domů neposílají, takže to taky není problém tu svou zkrátka nikomu neukazovat.

Elynor
24. října • 19:09

Osobně souhlasím s tím, že peníze jsou soukromá věc. Zejména ve vztahu, kdy sice lidi spolu bydlí, ale nejsou manželé a nemají žádné společné závazky, tak by bylo nerozumné dávat všanc všechno. Platit přiměřenou měrou společné náklady, to ano. Ale nic víc.

Elynor
24. října • 19:04

helza: no a co brání tomu, aby měl každý svůj účet? Navíc výpisy můžou chodit elektronicky, ne poštou. Výplatní pásky taky nikam nechodí, tu dostanu taky na můj e-mail, nebo vytištěnou do ruky a komu ji ukážu, je moje věc. Společný účet jsem neměla nikdy s nikým a ani to nemíním dopustit, ani v dávných dobách, kdy byla jediná spořitelna a žádné jiné možnosti, jak a kde mít účet, jsme neměli s manželem společný. V době, kdy naši synové byli již dospělí a bydleli s ještě námi, měli i oni svoje samostatné účty, o kterých jsem skutečně netušila, kolik peněz tam mají.

helza
24. října • 18:31

Nevím, jak to chodí jinde, ale my s mužem oba museli mít účet, kam nám posílali výplaty a dnes posílají důchody. Takže nevím, jak bych mohla lhát o tom, kolik dostávám. Domů chodily výplatní pásky, domů chodí výpis z účtu. Účet je jeden společný a kartu máme oba dva. Peníze jsme nikdy neřešili, přitom jsme vždycky vydělávali hodně málo. Zřejmě někde ještě dávají peníze na ruku. Ale i dřív, kdy to tak bylo všude, se peníze dávaly do jedné krabice a nikdo neřešil, kdo si z ní na co bere.

Doporučujeme

Články odjinud