Moravské Toskánsko: Nádherná krajina, kterou si jezdí fotit i Japonci

24. 10. 2019
Neskutečně zvlněná krajina připomínající prvorepublikovou trvalou přechází v pozvolnější kopce, sem tam horizont dotváří kaplička či osamělá třešeň. Moravské Toskánsko u Kyjova zařadil renomovaný časopis Condé Nast Traveller v roce 2016 do první padesátky nejkrásnějších míst světa. Odkud jako fotograf ulovíte ty nejkrásnější záběry? Poradíme vám spolu s tipy, kam v okolí Kyjova vyrazit na zámek či do sklípku, až se krajiny nabažíte.

Obsah

#Jak objevit krásu krajiny

#Dukla u Šardic 1970

#Odkud fotit Moravské Toskánsko

#Kam na kole

#Kam za vínem

#Když si člověk postaví vlastní kostel i alej soch

#Internační tábor Svatobořice-Mistřín

#Slovácký rok a další lidové tradice

Člověk se musí naučit dívat

Když jsem poprvé spatřila fotky Moravského Toskánska, nevěřila jsem, že by taková krajina ležela někde v České republice. Ten sklon strání, ta barevnost. Myslela jsem si, že stejně jako celebritám vykouzlí žádané tvary počítačový program, i tady se vyřádil grafik, který dechberoucí záběry stvořil ve virtuální realitě. Proto jsem byla náležitě zvědavá, když jsem v teplém podzimním večeru šlapala na kole kousek od Kyjova na kopečky, odkud jsou ty nejhezčí výhledy na Moravské Toskánsko. Průvodcem nám byl fotograf Radek Severa, který fotky zdejší krajiny už vystavoval různě po světě. Krajinu zná jak své boty, však si ji také sám dotváří, některé stromy vysadil a mnohé v létě chodí zalévat, aby mu neuschly, a tak si tu Radek Severa dotváří svůj přírodní ateliér.

Vždycky jsem si myslela, že dokážu krásu krajiny ocenit, tady jsem ale zjistila, že kloužu jen po povrchu, dokud mi Radek neotevřel oči. Samozřejmě jsem si pole zbarvené zapadajícím sluncem vychutnávala, ale až při pohledu do objektivu foťáku a ze správného místa jsem odkryla kouzelné scenérie, které bych sama naprosto přehlédla. Pochopila jsem, proč sem jezdí turisté až z Japonska či Koreje, aby si to tu nafotili.

Dukla u Šardic 1970

Za svou krásu vděčí krajina nejen přírodě, ale i člověku, ty husté terénní vlny má na svědomí důlní činnost – tady se až do roku 1992 těžil lignit, ano i Jižní Morava měla své uhlí, v tomto případě hnědé, které se dobývalo na rozdíl od Mostecka pod povrchem. V jednom z nejfotogeničtějších míst světa se ovšem stala obrovská tragédie. Až si budete fotit věhlasné biopásy u Šardic, budete jen pár set metrů od místa, kde v roce 1970 v dole Dukla přívalová vlna ze silného deště smetla a usmrtila 34 horníků. Komunistický režim tehdy neštěstí ututlal. 

Odkud fotit Moravské Toskánsko

Moravským Toskánskem se myslí především krajina mezi Kyjovem, Svatobořicemi-Mistřínem, Šardicemi, Čejčem, Násedlovicemi, Žarošicemi a Věteřovem – Kyjovská pahorkatina. Ať už fotíte nebo ne, pokud si chcete najít ty nejhezčí záběry na Moravské Toskánsko, najdete je na kopci nad obcí Svatobořice-Mistřín a u obce Šardice.

1. Na webu mapy.cz zvolte turistickou verzi a vydejte se ze Svatobořic-Mistřína po Mutěnické cyklostezce na severozápad. Minete kopec Záviště, pokračujte až k bodům označeným na mapě jako vyhlídkové místo, fotit můžete od domů ze silničky. Když se cesta zlomí doprava, po chvíli máte další vyhlídkové místo na kapličku. 

2. Stejně tak z obce Šardice jeďte po Mutěnické cyklostezce na severovýchod k vyhlídkovému místu (na mapě také označenému hvězdičkou) na Šardické biopásy. Tady nechte kolo či auto u velkého sudu, který slouží jako vyhlídka, a běžte přes pole přes Požární čtvrtě v podstatě na východ. A jste na místě činu. Další místa najdete i podél silničky kolem Šardického potoka. Seznam míst i se souřadnicemi najdete také na webu moravsketoskansko.cz nebo se vydejte s Radkem Severou či jiným fotografem fotit na fotokurz.

Kam na kole

Okolí Kyjova je samozřejmě atraktivní i pro výlet na kolo. Výhodou je, že není tak přelidněné jako Lednicko-valtický areál nebo Třeboňsko, najdete zde poklidné silničky mezi vinicemi, nové vinařské cyklostezky, kdy ta z Kyjova do Svatobořic-Mistřína a dále až do Mutěnic zvaná Mutěnická cyklostezka se dá využít i na in-line bruslení nebo pro výlet s dětmi, protože vede v podstatě jen po rovině. Ve Svatobořicích z ní můžete odbočit na zámek Milotice, barokní perlu Slovácka. Kastelánem zámku je Evžen Boček, autor série bestsellerů Poslední aristokratka. Možná už jste zaregistrovali na motivy těchto knih divadelní hru od Arnošta Goldflama a teď v říjnu 2019 přišel do kin stejnojmenný film v režii Jiřího Vejdělka.  

Kam za vínem

Kyjovsko je samozřejmě také vinařským regionem, v rámci jižní Moravy jednou z nejseverněji položených oblastí. Ve všech obcích najdete romantické areály vinných sklípků a lány vinic, řada místních malých vinařství sbírá ocenění na světových výstavách. Patří k nim Vinařství Čevela, Vinařství Šalša, Vinařství Dufek nebo Vinařství Maňák. Pokud se vydáte k Čevelům, musíte vystoupat na nejvyšší místní kopec Babí lom, odměnou vám bude výhled přes vinice až na Pálavu na horizontu. Raritou je, že místní sklepy jsou stavěny stejnou technologií jako metro, Čevelovi jsou původně stavaři a jako subdodavatelé se podíleli na stavbě pražského metra, než podlehli vášni pro víno.

Produkci Šalši zase můžete ochutnat ve Slovácké galérii vín ve sklípku v renesanční radnici přímo na náměstí v Kyjově. „Víno si vyrábím tak, aby mi chutnalo. Co nevypiju, to prodám,“ taková je filozofie Václava Šalši. K vínu si ve sklípku v radnici můžete dát třeba kachnu s lokšemi, bramborovými plackami pečenými na plotně, kterým se tu v kraji také říká: olipy, vopelky, laty, přesňáky, ertepláky, papuče či magaše. Ať už se vám líbí kterýkoliv z místních názvů, skrývá se za ním dobrota, které sluší i sladká verze s mákem a povidly. 

Když si člověk plní dětské sny

„Bláznů“, kteří by jen tak financovali ze svého stavby pro svou komunitu, příliš není. K takovým filantropům patří bukovanský rodák Josef Kouřil. Když člověk poslouchá jeho vyprávění, nestačí se divit. „Jako malý jsem musel se stařenkou chodit do kostela do Kyjova na mši. Nechtělo se mi, bylo to daleko, v zimě byla zima, nic nepomohlo, že mi v létě babička slibovala zmrzlinu. Na mé protesty jednou odpověděla: To jedině, že bys tady v Bukovanech kostel postavil.“ Josef Kouřil na její slova nezapomněl a opravdu svatostánek vybudoval. O mnoho let později dal z vlastních prostředků vzniknout krásné moderní stavbě kostela Jana Pavla II. obložené dřevem s oltářem z mramoru z Itálie a s relikvií krve svatého Jana Pavla II. 

Na dohled stojí jeho Bukovanský mlýn, jedno z nejlepších ubytování široko daleko, kde buduje alej soch a stromů s názvem Alej českých panovníků. O jejich ztvárnění může člověk polemizovat, ale kdo z nás do krajiny zasadil alej pískovcových soch?

Internační tábor Svatobořice-Mistřín

Aby toho nebylo málo, na kraji obce Svatobořice-Mistřín vznikl i přispěním Josefa Kouřila památník připomínající místní internační tábor. Pokud budete mít chvíli, rozhodně ho navštivte. Vstupuje se přes dobový železniční vagón, o dějinách a životě v táboře můžete shlédnout krátký film a pak si projít muzeum s dobovými artefakty.

Původně tábor sloužil za první světové války pro uprchlíky z Haliče a Bukoviny, během druhé světové války zde byli internováni Židé a později i političtí vězni, mimo jiné lidé nějak spojení s atentátem na Heydricha jako například sochař Otakar Španiel, bratr Jiřího Voskovce nebo bratr generála Svobody. Po druhé světové válce zde byli internováni čeští Němci a kolaboranti. Takže zatímco výstavba památníku v Letech zaměstnává už dlouhá léta český parlament i vládu, místní i s přispěním Josefa Kouřila už moderní památník s muzeem vybudovali.

Slovácký rok a další lidové tradice

Internační tábor už je naštěstí pouhá minulost, za to tradice a lidové zvyky jsou na Kyjovsku stále velmi živé. I malé děti tady zpívají, tančí, touží mít svůj vlastní kroj. Prakticky v každí obci se stále udržují tradiční zvykoslovné slavnosti. Mezi nejvýznamnější patří hody, fašanky nebo dožínky. Kromě těchto tradičních svátků jsou v regionu pravidelně pořádány tři folklorní festivaly. Mezinárodní folklorní festival Mistřín, Národopisný festival kyjovského Dolňácka Milotice a každí 4 roky pak věhlasný Slovácký rok v Kyjově, který je nejstarší událostí tohoto žánru u nás.

Pokud vás baví hlavně focení, vyrazte na Moravské Toskánsko na jaře, kdy jsou pole barevná, kvůli vínu je ideální spíše podzim, ale kvůli kolu bude zase fajné léto. Naštěstí to máme o dost blíže než Japonci, takže se to dá zvládnou i třeba jen na víkend víckrát za rok 

Témata článku:   

Komentáře

Přečtěte si také

Horoskopy

S blížícím se koncem týdne jste stále výkonnější a přicházíte s báječnými myšlenkami. Nadřízenému se vše líbí, nicméně netlačte na pilu. Pak půjdou věci mnohem lépe. Také v trvalém svazku…

Nejčtenější články

Doporučujeme