Zřejmě touze překonat sami sebe a zdolat nástrahy, jež před ně postavila příroda, podléhají horolezci, kteří se rozhodli pokořit nejvyšší horu světa. Od roku 1935, kdy byl vrchol Mount Everestu poprvé dobyt, se to podařilo 2557 alpinistům. Číslo je to impozantní, nicméně rovněž počet těch, kteří se už nevrátili živí, není zanedbatelný. Až dosud totiž zahynulo 179 odvážlivců, letos k nim přibylo dalších patnáct.
Důvody, proč na ně místo slavnostního pocitu z vítězství čeká smrt, shrnul Andrew Sutrherland, chirurg z oxfordské univerzity, jenž se sám účastnil jedné z výprav.
Na základě pozorování na místě totiž zjistil, že hlavní příčinou tragických konců dobyvatelů nejvyšší hory světa není pouze přeceňování vlastních sil a schopností.
V mnoha případech jde o nemoc, již vyvolává tzv. řídký vzduch a jež může vyústit v otoky mozku a plic, které mohou vést k nenávratnému konci.
Pokud se postiženému nedostane včas odpovídající odborná péče nebo se s tímto onemocněním potýká bez jakékoli pomoci, nemá šanci na přežití. Čím déle totiž člověk pobývá v takřečené zóně smrti, jež leží nad táborem číslo 3 ve výšce 8300 metrů, tím podstupuje větší riziko skonu. (Plus)