Nemálo lidí by řeklo, že najít toho pravého či pravou je složité, náročné a zdlouhavé. Nesouhlasí s tím ale irští neuropsychologové, podle nichž mozek už během několika milisekund rozliší z jediného pohledu na protějšek, zda je atraktivní, ale také zda se k majiteli tohoto mozku bude hodit. Procesy posuzující tyto kvality řídí střední část čelní kůry mozku.
A tato centra k tomuto rychlému soudu potřebují jen pár milisekund. Pohled na osobu, zpracování viděného a vynesení rozsudku probíhá skutečně během několika zlomků vteřiny. Přitom mozek v tomto není nijak hloupě diskriminující. Z výzkumů neurologů na Trinity College v Dublinu vyplývá, že jsou lidé velmi dobří v odhadu toho, kdo je bude přitahovat a koho budou přitahovat oni sami. V experimentech bylo totiž prokázáno, že koho mozek rychle otipoval jako vhodný protějšek, od něj pak při seznamování dostával nejvíce žádostí o další schůzku.
Mozek velmi rychle dokáže už z fotografie poznat, zda má další seznamování na živo vůbec smysl. Výzkum v Dublinu prokázal, že mozek velmi rychle zhodnotí nejen to, zda je protějšek atraktivní, ale také zda se hodí pro majitele tohoto mozku a zda má nějaký smysl o dotyčného usilovat. Mozek předem ví, zda dotyčný na fotografii bude mít v reálu o majitele tohoto mozku zájem. Přesnost tohoto úsudku překvapila i samotného autora výzkumu profesora Jeffreyho Coopera z Dublinu.
Pokud člověk vidí někoho pro něj velmi atraktivního, silně se aktivuje paracingulátní kůra. A zvláště aktivní byla střední ventrální část čelní kůry mozku, když byl dotyčný atraktivní obecně – pro většinu lidí. Zároveň se ale aktivovala jiná část čelní kůry – tzv. rostromediální. A ta posuzovala odpověď na otázku: „Hodí se dotyčný pro mě?“ Tato část byla tím aktivnější, čím byl dotyčný kompatibilnější. Tato část mozku také dává přidanou hodnotu atraktivitě. „Určuje, zda ten přitažlivý protějšek se vůbec k nám hodí,“ dodává profesor Cooper.