Tryskající oříšky a rozinky vytvářely unikátní pohled. Ovocná šťáva bublala a roztomile prskala na všechny strany.
Murphyho kuchyňské zákony - aneb jak udělat
štrúdl
- Těsto vykyne a šlehačka se povede jen tehdy, je-li u stolu pouze
rodina, nebo nezvaní hosté.
- Pukavec je takové vejce, které rozklepnete přímo do těsta.
- Jakmile hodíte vařečku do dřezu, vzápětí jí budete potřebovat.
- Jakmile naměříte v odměrce mléko, vzápětí bude třeba měřit
mouku.
- Když už je nůž tak tupý, že jím nejde nic uříznout, prst jím uříznete
vždycky.
To všechno můžu dosvědčit z vlastní zkušenosti.
Díky letadlu, ambasádě a mému nastávajícímu jsem se ocitla v hlavním
městě Idaha, Boise. První šok z Ameriky už mám za sebou a tak si mohu začít
hrát na hodnou milou americkou brzyženusku, která v růžové zástěrce ladně
krouží kol sporáku, aby pět minut po manželově příchodu vykouzlila na
stole přehršel dobrot. Jo, tak takhle nějak jsem si to představovala.
S okouzlujícím úsměvem jsem jednou ráno oznámila, že upeču pravej českej
štrúdl. Šňavnatá jablíčka, sladké rozinky, křupavé oříšky - to vše
v pevném, krásně propečeném, božském závinu. A věrná svému modernímu
myšlení vyrazila jsem do obchodu koupit hotové listové těsto. Odjela, našla,
koupila, přivezla, rozbalila - a prožila šok!
Což o to, těsto to bylo opravdu listové - jednotlivé listy úhledně stočené
do ruličky. A jak krásně křupaly, když jsem se je snažila narovnat. A křupaly
ještě víc, při mých pokusech do toho všeho zabalit tu slizkou jablečnou
hmotu. Těsto příšerně praskalo, jablečná náplň se změnila v jablečnou
lávu, a báječně křupavé oříšky křupaly úplně všude, nejlíp na
povrchu těsta.
Nevadí, jsem přeci šikovná holka. Zhňácala jsem zbytek těsta s vodou a
jala se zaplácávat ty nejhorší díry. Ne že bych se málo snažila, ale přeci
jen, když máte mezi prsty plovací těstové blány, dobrá vůle a úsilí je
vám - píp - platné.
Nakonec se mi to podařilo nacpat do trouby - téměř všechno. Po dvaceti
minutách, doufaje že čas a teplo zhojí všechny rány, jsem se odhodlala jít
se na "štrúdl" podívat. Jablečná láva podpořená horkem se úžasně
vinula po kusech listového těsta. Po všech kusech. Tryskající oříšky a
rozinky
vytvářely unikátní pohled. Ovocná šňáva bublala a roztomile prskala na všechny
strany. Seškrábala jsem hmotu na talíř. Koneckonců, v žaludku to bude
vypadat podobně. A když na to ozdobně nastříkám šlehačku. Zvláštní ovšem
bylo, s jak fantastickou rychlosti se půvabně kroužky měnily v rozplizlou
hmotu.Taky se ještě musím zmínit o dalším, unikátním vybaveni amerických
domácností. Je to v každém dezu a říká se tomu drtic..
Lenka