Mýty o asistované reprodukci

1. 10. 2009
Mýty o asistované reprodukci
Ačkoli více než tři čtvrtiny české veřejnosti podporují metodu asistované reprodukce (průzkum společnosti IBRS, duben 2009), stále mezi lidmi kolují mýty a pověry, které se dostávají do jejich podvědomí a dlouhodobě tam působí, aniž by měly jakýkoli racionální základ.

Proč a jak vznikají mýty o asistované reprodukci? Jednou z hlavních příčin je bezesporu nedostatečná znalost problematiky léčby neplodnosti metodami asistované reprodukce, laická veřejnost nemá o těchto metodách dostatek informací a do jejího uvažování se nutně dostávají také různé dezinformace. Lidé se obávají genetické zátěže dětí narozených pomocí metod asistované reprodukce, jakož i možných vedlejších účinků léčby.

Hlavními přetrvávajícími mýty v asistované reprodukci jsou: riziko hormonální léčby před odběrem vajíček, komplikace při odběru vajíček, vícečetné těhotenství, záměna spermií a vajíček, a abnormální vývoj dětí po asistované reprodukci. Praktické zkušenosti a postupy současné medicíny v této oblasti ukazují, že uvedené mýty jsou z naprosté většiny neopodstatněné.

Mýtus 1: Riziko hormonální léčby před odběrem vajíček Přestože se vzhledem k charakteru mohou objevit určité obtíže, např. ovariální hyperstimulační syndrom, dochází k tomu nejvýše u jedné nebo dvou žen ze sta, a pokud lékař postupuje obezřetně, je skutečný výskyt obtíží ještě mnohem menší.

Mýtus 2: Komplikace při odběru vajíček Tyto komplikace jsou v podstatě vzácné, mohou se týkat nejvýše dvou nebo tří pacientek z tisíce.

Mýtus 3: Vícečetné těhotenství Je třeba rozlišit dvojčetná těhotenství, která se skutečně objevují ve 20 až 30 %, a těhoteství trojčetná či čtyřčetná, která sice před deseti lety byla relativně běžná, ale díky vývoji medicíny v této oblasti již k těmto vícečetným těhotenstvím prakticky nedochází.

Mýtus 4: Záměna spermií a vajíček Opatření k zajištění bezpečnosti proti záměně upravuje zákon o tkáních a buňkách 298/2008 Sb. a vyhláška SÚKL 422/2008 Sb. Při manipulaci se spermiemi a vajíčky je v souladu s těmito předpisy dodržována vysoká míra zabezpečení včetně vícenásobné kontroly všech identifikačních údajů. Nelze absolutně vyloučit teoretické selhání vlivem lidského faktoru, ale v praxi k němu nedochází.

Mýtus 5: Abnormální vývoj dětí po asistované reprodukci „Žádný dostupný výzkum dosud neprokázal genetickou zátěž dětí narozených metodou IVF,“ uvádí prof. MUDr. Milan Mrázek, primář Clinical centre Iscare Lighthouse v Praze. „Ve srovnání s dětmi počatými přirozenou cestou jde o zcela zdravé, normální děti, které nemají žádné negativní vlohy, ať už imunologické, či genetické.“

Mýty v asistované reprodukci vznikají z obav z neznáma, zveličováním a vymýšlením negativních souvislostí a následků v léčbě neplodnosti metodami asistované reprodukce, zveřejňováním cíleně zaujatých informací. Často nemají dostatek informací o možnostech řešení poruch plodnosti ani lékaři prvního kontaktu a nezáměrně tak prodlužují existenci mýtů.

Co by mohlo v této situaci pomoci? „Řešením současné nepříznivé situace by měla být veřejná diskuse, která by umožnila prezentovat argumenty odborné společnosti podložené zkušenostmi z klinické praxe,“ vysvětluje dr. Mrázek. „Zároveň je třeba trvale podporovat další výzkum v oblasti asistované reprodukce a veřejnosti poskytovat objektivní informace o možnostech této metody.“

Projekt DDAR pomáhá najít řešení problémů s početím Průměrný počet všech narozených dětí připadajících na jednu matku za její život je v České republice pouze 1,3 (průměrný koeficient v zemích EU je 1,5), přitom koeficient fertility musí být alespoň 2,1, aby nedocházelo k „vymírání“ populace. Jendím z důvodů je i to, že české ženy odkládají mateřství na pozdější věk. V současné době je průměrný věk české matky 29 let, což do budoucna zvyšuje pravděpodobnost problémů s početím.

Asistovaná reprodukce se s ohledem na tento trend jeví jako efektivní řešení vzniklé situace, proto je nesmírně důležité zvýšit informovanost české veřejnosti o umělém oplodnění a zabránit šíření mýtů, které toto téma mnohdy obestírají. To je také jedním z cílů projektu „DDAR – Dítě díky asistované reprodukci“, který chce pomoci lidem nalézt řešení problémů s početím dítěte. V rámci projektu DDAR probíhá průzkum, který průběžně mapuje postoj české veřejnosti k asistované reprodukci a znalost této problematiky. 1. června 2009 (na Den dětí) byly na adrese www.stopneplodnosti.cz zprovozněny nové webové stránky, které nabízejí nejen základní informace o asistované reprodukci, ale také kontakty na centra asistované reprodukce a on-line poradnu. Odborným garantem stránek jsou lékaři specializovaní na problematiku asistované reprodukce, na dotazy v poradenské rubrice odpovídají zástupci jednotlivých center asistované reprodukce.

zdroj: Emc

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Věnujte se úkolům, které se vám doposud nedařilo dovést ke zdárnému cíli. Pokud se zbavíte nudných činností, uvolníte si prostor pro příjemnější aktivity, jež k vám míří. Středa je…

Nejčtenější články

Doporučujeme