Tekutiny jsou pro organismus důležité a pitný režim je třeba brát na zřetel. Co je ale správné a jaké rady jsou jen mýtus?
Mýtus: Denně je nutné vypít alespoň 2 l tekutin
Doporučené množství tekutin je závislé na věku a hmotnosti, ročním období a především na fyzické aktivitě člověka. Doplnit byste měla minimálně tolik tekutin, kolik jí během dne ztratíte v moči, dýcháním a pocením. Například tělo sportovce si v parnu žádá i 5 litrů vody denně, naopak člověk se sedavým způsobem života nemusí za příhodných podmínek potřebovat ani 2 litry. Zlaté pravidlo, kterým by se měl řídit každý dospělý v kterýkoli čas, zní minimálně 30 ml vody na 1 kg váhy denně.
Důležitou indicií jsou rozdíly ve stravování. Zatímco ovoce a zeleninu tvoří až z 90 procent voda, trvanlivé, koncentrované a sušené potraviny své přirozené množství vody ztratily. Pokud se tedy stravujete zdravě, získáte dost vody i z jídla a nemusíte se prolévat dvěma litry dalších tekutin, naopak se špatnými stravovacími návyky se nároky na dostatečný pitný režim zvyšují.
Pokračování 2 / 10
Mýtus: Jedinou správnou tekutinou je voda
Voda je skutečně nejvhodnější volbou, ne však jediným řešením. Měla by zaujmout většinové postavení ve vašem denním pitném režimu, ale pro obohacení a chuť můžete v menší míře sáhnout také po ovocných a bylinných čajích nebo ovocných šťávách bez přidaného cukru.
„Pokud přijmete 2 litry tekutin denně, alespoň polovina by měla patřit obyčejné čisté vodě. Zbytek lze rozdělit v poměru 0,5 litru lehkých minerálních vod, 0,3 litru slabého čaje (nikoliv černého) a 0,2 litru kvalitní čerstvé zeleninové šťávy. Pozor, minerální vody si nepleťme s obyčejnou vodou, nemělo by se to s nimi přehánět, půllitr považujme za denní maximum,“ říká výživová specialistka Světa zdraví Monika Bartolomějová.
Jak poznáte, že zadržujete vodu?
Pokračování 3 / 10
Mýtus: Zapíjet jídlo je nezdravé
Je to voda, která nám v trávení pomáhá. Každý známe nepříjemný pocit sucha v ústech a těžkosti s vysušenými pokrmy. Podle odborníků je voda žádoucím doplňkem ke každému jídlu, pokud si dáte vhodný drink chvíli před jídlem (například ovocnou či zeleninovou šťávu ředěnou vodou v poměru 1:1), uspokojíte pocit hladu a sníte menší porci.
Pokračování 4 / 10
Mýtus: Limonády do pitného režimu nepatří
Do pitného režimu se počítají všechny tekutiny. Otázkou však zůstává, jaké další látky s negativním účinkem na lidský organismus obsahují. Mnohé z nich zbytečně přetěžují váš organismus. „Všem typům nápojů s umělými sladidly a fruktózou se raději vyhněte. Stejně tak doslazovaným ovocným džusům, které poznáte už podle podezřele nízké ceny, ale pozor, najdete je i mezi dražšími. Jedinou výjimku tvoří nápoje slazené přírodním sladidlem stévií. Pokud holdujete bublinkám, není to vyloženě špatně, ale pamatujte, že čím víc je nápoj sycený, tím více zatěžujete vaše tělo,“ upozorňuje Monika Bartolomějová.
Pokračování 5 / 10
Mýtus: Ledové čaje jsou stejně prospěšné jako voda
Bohužel, tyto nápoje nemají většinou s čajem nic společného. Jsou plné cukru, převážně fruktózy nebo umělých sladidel. Když si pozorně pročtete složení, naleznete spoustu aromat, barviv a konzervantů. V ničem si nezadají se slazenými limonádami, ač se tváří jako zdravější varianta. Pokud toužíte po ledovém čaji, vyrobte si svůj vlastní, zelený, ovocný nebo bylinný, s citronem a bez doslazování.
Pokračování 6 / 10
Mýtus: Pivo a vinný střik dodávají tělu vody dostatek
Vychlazené pivo umí uhasit náhlou žízeň, ale nenahradí tělu ztracené tekutiny. Jeho nadbytek naopak dehydratuje a zatěžuje vnitřní orgány. Podobně jako víno, které je vždy lepší konzumovat ve stejném poměru s vodou. Oba alkoholické nápoje představují vydatný zdroj cukrů a kalorií, proto by měly být tabu nejen během hubnoucího procesu.
Stav zavodnění organismu spolehlivě ukazuje frekvence močení. Běžná je potřeba pětkrát až sedmkrát denně, větší či menší frekvence značí problém. Při dehydrataci se frekvence močení rapidně snižuje. Proces vylučování je spojen s nepříjemnými pocity a pálením. Moč má jantarovou barvu, páchne a v některých případech může být dokonce zakalená.
Pokračování 7 / 10
Mýtus: Když piji kávu s mlékem, tekutin mám dost
Káva tělo odvodňuje. Vedle alkoholu a černého čaje patří k výrazným činitelům dehydratace. Notoričtí pijáci kávy bývají většinou velmi vytížení lidé, kteří při práci zapomínají na pití jiných tekutin. Aby se vyvarovali dehydratace, ale i bolestí hlavy, ke každému šálku kávy by měli vypít sklenici vody. Mléko zastává spíš funkci potraviny, která tělu dává živiny, jeho funkcí není uhasit žízeň.
Pokračování 8 / 10
Mýtus: Když nepiji přes den, doženu to večer
Pokud pravidelný pitný režim nedodržujete, zaděláváte si na vážné zdravotní problémy. Zvlášť při průjmové stolici nebo nadměrném pocení je zvýšený příjem tekutin extrémně důležitý. Pokud pocítíte žízeň, jste už mírně dehydratovaná, ideální je naučit se pít po celý den. „Dehydratace je provázena apatií, únavou a celkovou slabostí. Nemůžete se soustředit, bolí vás hlava a cítíte nevolnost. Při náhlé změně polohy může docházet k mdlobám kvůli poklesu krevního tlaku a snižuje se vaše celková výkonnost,“ popisuje prvotní příznaky dehydratace hlavní trenérka fitness centra pro ženy Contours Markéta Brožová.
Pokračování 9 / 10
Mýtus: Vysoký příjem vody znamená přibírání na váze
Na nedostatek vody tělo reaguje jejím zadržováním. Při nedostatečném pitném režimu trpí nejen váš vylučovací systém a kůže, ale voda je také potřebná pro všechny biochemické pochody v těle včetně detoxikačních procesů. Při nedostatku tekutin se můžete cítit nepříjemně oteklá a odulá. Pleť šedne a ztrácí svou přirozenou pružnost. Kromě kosmetických vad na kráse se však v důsledku špatného pitného režimu mohou rozvinout také některá onemocnění. Jednoznačnou spojitost s pitným režimem mají například urologické problémy.
Pokračování 10 / 10
S přibývajícím věkem klesá žízeň
„Dehydratací jsou nejvíce ohroženy děti a senioři, kteří nepociťují tolik žízeň a na pitný režim zapomínají. Suchý vzduch ve školách zapříčiňuje, že tělo ztrácí větší množství vody samotným dýcháním a může se také silněji potit. Možnost kdykoli doplnit tekutiny, i během vyučování, by měla být samozřejmostí. Organismus padesátníků už nedokáže účinně hlídat příjem tekutin a je třeba jej vědomě hlídat. V opačném případě hrozí nedostatek tekutin provázený vyšším krevním tlakem a rizikem vzniku ledvinových a žlučových kamenů.
