Zajímavým obrázkem současného stavu je teorie E. Berna, který říká, že celý život fungujeme v jednom ze tří základních stavů – Rodič, Dospělý nebo Dítě. Dospělý je podle něj podobný počítači - racionálně vyhodnocuje situace kolem sebe a logicky volí nejlepší variantu. City se ho netýkají, ty zůstávají Dítěti. Berneho teorie – jinak velmi zajímavá a výstižná – jako by v tomto bodě „vypadla z oka“ tomu, jak funguje dnešní společnost!
Na jeviště života razantně vstupuje od pocitů oproštěný „pan Počítač“ jako ideální zosobnění Berneho modelu. Jeho úspěch je postavený na povzbuzování ctižádosti, dravého sebeprosazování a tvrdé, vyčerpávající práce. Pokud na to přistoupíme, co se pak stane s naší citlivostí, citovou nádrží a s našimi vztahy?
Pod stálým tlakem spěchu a výkonnosti nám na druhé lidi nezbývá příliš mnoho času. Žijeme v malých uzavřených skupinách a svou přirozenou potřebu „pohlazení“ sytíme čím dál víc prostřednictvím náhradních podnětů – sledováním televize, jedením sladkostí, povrchní zábavou a chováním domácích mazlíčků.
Naše pocity a jejich prožívání se však nemohou jen tak ztratit. Nevěřím, že jako dospělí se od nich můžeme beztrestně odříznout. Pokud to uděláme, bude v nás někde vespod kvasit a podvědomě bublat nejistota, úzkost a strach. Naše Dítě pak začne hrát zraňující a nebezpečné hry. (Sám Berne prý žil poměrně uzavřený a nešťastný život – netroufal si jít do opravdu vřelých a vyživujících vztahů.)
Zakladatelka rodinné terapie V. Satir vidí dospělost jinak než Berne:
Zdravý dospělý dokáže brát do úvahy v každé situaci jak věcnou stránku, tak svoje pocity i pocity druhých. Současně je pro něj důležité porozumět smyslu dané situace.
Typ Počítač je podle ní jen jedním z možných nezdravých způsobů reakce na stresující situaci. Typ Počítač se ji snaží vyřešit tím, že škrtá svoje pocity a pocity druhých a snaží se „věcně a objektivně“ zaměřit na řešení dané konkrétní situace. Tím ovšem často zraňuje druhé a zapírá sám sebe. Jeho život je neradostný, citová nádrž poloprázdná, pro dosažení uspokojení hraje neurotické hry. Lidé, kteří mají sklon k podobnému chování, mohou být dnes velmi úspěšní, ale současně bývají se životem nespokojení a často nešťastní.
Realita je totiž složitější a bohatší, než jak ji chápe pan Počítač, a dává nám dost prostoru k nalezení radosti. Kromě hmotné roviny, v níž je typ Počítač tak úspěšný, má i rovinu vztahovou a duchovní. Vztahovou rovinu tvoří síť vztahů, ve kterých se od narození až do smrti pohybujeme a ve které žijeme stejně reálně jako ve hmotné rovině. Duchovní rovina je zaměřená na hledání smyslu naší činnosti a významu naší existence na světě.
„Pohlazení“ od druhých lidí, která doplňují naši citovou nádrž, jsou pro nás stejně životně důležitá jako potrava a bez nalezení smyslu je náš život prázdný a bezútěšný. Když se naučíme starat o své citové potřeby ve vztazích i o smysluplnost toho, co děláme, budeme žít v úplně jiném než „počítačovém“ světě.
I když je v dnešní společnosti populárnější spíše Berneho Počítač, model dospělého, který nabízí V. Satir, pokládám za zralejší a zdravější. Život se spokojeným a „nasyceným“ vnitřním dítětem ve vztazích s podobně zaměřenými lidmi je daleko jednodušší a prostší – i v naší na výkon a potlačování citů zaměřené společnosti.
Ukázka je z knihy:
Obejměte své vnitřní dítě
autor: Dvořák
Vydalo nakladatelství
PORTÁL
rok vydání: 2004
rozsah: 184 stran
Cena: 249,-
Setkání s našimi nejhlubšími pocity - s naší citlivostí, zranitelností a opravdovostí.
Je o radosti a smutku, o lásce a hněvu, o hlubším prožitku, který se skrývá za naší každodenní skutečností - zkrátka o dítěti v nás. Dobrý vztah k našemu "vnitřnímu dítěti" nám umožní s pochopením a láskou přijmout i jeho negativní pocity - bolest, strach a hněv. To pomáhá vyléčit naše stará zranění a dodává novou naději na cestě životem, která nás ještě čeká. V první části knihy Radost z prožívání budete mít příležitost setkat se se svým vnitřním dítětem v jeho různých podobách. Najdete zde řadu experimentů, které vám umožní vyzkoušet si na vlastní kůži setkání s vnitřním dítětem, popis některých problémů, s nimiž se při tom můžete setkat, a návrh, jak je řešit. Nejprve se setkáte se se svým radostným a kreativním dítětem a poté se smutným a zraněným dítětem. Pak se zaměříme na jeho strach, hněv a úzkost. V této části budete mít také příležitost poznat a "vychovávat" svého "vnitřního rodiče", který v nás vede s vnitřním dítětem neustále dialog - aby byl dostatečně citlivý a současně pevný, tak aby byl tvému dítěti oporou. Druhá část - Osvoboďte své vnitřní dítě - je zaměřená na práci se zakletími, které jsme při své výchově přijali, a na zdravý rozvoj a růst našeho vnitřního dítěte.