Nabídl mi společné bydlení. Musím se prý ale zbavit kočky

nechápu vás pošahaný kočkařky, že jste schopný se s někým rozejít kvůli kočce, který jste úplně ukradený..měli byste si s těma vašema kočkama někam zalízt a spokojeně si tam s nima zůstat.. kočka přece dokonale nahradí chlapa... pošahaný kočkařky.. nebrat..

Pěkný článek...Se mnou se teď přítel rozešel proto, že mám kočku a odmítla jsem se jí zbavit....Takže naprosto chápu...

navíc teď ti zakáže kočku, pak kamarádky, chodit ven atd, tuším že nedávno tu o tom byl článek, začíná to nevinně a pak zjistíš že seš jen a jen sama a

nikdy bych kočky pryč nedala, co když budete mít jednou dítě a nebude se mu hodit do krámu, taky se ho zbavíte?přítelovi jsem hned řekla že kočky jsem měla, mám a mít budu, ať s ním nebo bez něj a že pokud si budu muset vybrat, budou to oni kdo zůstanou

Mata69: Nový občan platí od letoška, to je pravda, ale jen domlasknul to, jak to vypadá už několik let. Těch lidí, co skončilo u exekutora a člověk by to do nich neřekl, stáhli s sebou celou rodinu...., našich soused, ing. je mu 50, sama jsem vydražila byt od chlapa, co mu nevyšlo podnikání a i jenom z toho bytu měl ztrátu půl mega, tam bylo štěstí, že se mezitím rozvedl.... To jsou lidi, kteří nežili z ruky do huby a člověk by to do nich neřekl.
Moje reakce byla především na Trudu, která si myslí, že žádné bydlení na psí knížku, ale hnedle by jí měl nabídnout sňatek a jinak nic. Blbost. Jen ať si každý zkusí s tím druhým žít, ať vidí, jak se staví k penězům a jak vychází.... a pak teprve, po zralé úvaze.... možná svatba.
Ale uvědomovat si všechny důsledky, který tento krok má. Což teda opravdu nejsou jenom ta pozitiva. Těch poslední roky spíš ubývá.

kočina: nový občanský zákoník platí od letošního roku a ten trend je tu už pěkných pár let. Takže na něj bych to nesváděla. No a k těm dluhům z doby před manželství. Zase když už si někoho beru, zajímá mě jeho situace, jak jeho zdravotní stav, tak i jeho finanční situace. Ne že by se to stát nemohlo a ledaskdo dluhy úspěšně tají....ale i tak. Lidi se snad berou po zralé úvaze ne?

Mata69, Truda: No, ono až tak nezáleží na tom, jak se vztahy nazývají. Ony ty sňatky nefrčí nejenom proto, že se lidi nechtějí vázat. Stačí nahlédnout třeba do občanského zákoníku a trošku zapřemýšlet, že po té svatbě reálně hrozí i žebrácká hůl.
Od onoho pejorativně znějícího přítele odejdu i s dítětem sice bez peněz, ale nepřijdu aspoń o to, co jsem měla před sňatkem (třeba byt). To jako šťastně vdaná mohu radostně splácet dluhy, které si ten druhý naseká, vydraží mi bydlení, zůstane dluh a po rozvodu s děckem mohu tak akorát skočit pod vlak.Čili bych se fakt v dnešní době do svatby nijak nehrnula. A to nejsem žádný mladý kůzle.

Mata69: Nesnáším slovo přítel ve smyslu partner. Dávejme věcem správné názvy a nesnažme se překrucovat skutečnost jinými výrazy. Já tvrdošíjně, staromilsky používám označení "můj milý". Pokud ovšem toho čověka beru jako něco víc než jen chlapa do postele, pak by to byl jen milenec. A přítel? To je další úroveň vztahu známý-kamarád-přítel. A ne známý-zajímavý známý-milenec.

Truda: víceméně souhlas...po dvouletém vztahu nabídnout sestěhování. Spíš je čas nabídnout sňatek. Jenže to dneska fakt moc nefrčí. Dneska má každý "přítele" nebo "přítelkyni", s ní dítě...byt...hypotéku...Nevim, jsem staromilec, pořád myslím, že manžel je víc než přítel.

Hlavní problém nevidím v kocourovi. Po dvouletém vztahu si "milovaný" partner nechce dospělou, zralou ženu vzít. Oba jsou dostudovaní, zaměstnaní, mladí, zdraví, to je přece doba na potvrzení vztahu manželstvím a plánování společné cesty životem - i dětí. Jenže pán chce jen bydlet se slečnou, protože je mu s ní krásně.................. Já bych v tom viděla spíš provizorní, dočasné soužití, kdy ona bude přispívat na bydlení - přece nebude bydlet v jeho bytě zadarmo, že, a po čase se rozejdou. On bude mít zaplacenou hypotéku a ona půjde o dům dál hledat někoho, kdo ji opravdu bude chtít jako partnerku do života a matku svých dětí..........................Jenže ono manželství je veřejný a zákonem upravený závazek, že spolu lidé chtějí žít, dávají si navzájem stranovená práva, berou na sebe určité zákonné povinnosti a chtějí spou mít děti.............. Já zastávám názor, že společné bydlení jen v případě vážného vztahu. Pokud chce někdo užívat můj dům, auto, ledničku, postel, peníze, známé a v neposlední řadě můj volný čas i tělo, musí to být můj manžel. Jedno jméno, jedna firma, jeden tým. Vše ostatní je momentání dočasný milenec. Přijď lásko klidně na noc, ráno za dobré výkony dělám snídani, pak pac a pusu a jdem si každý po svém. Klíče od baráku ale nedostaneš, jsi tady jen host. Doma tady bude jen manžel, ne milenec, který chce se mnou bydlet.

mi nejvice vadí to zltimátum ,ultimáta nesnáším, já bych to asi nzkousla co když miláček bude dávat později další ultimáta... pro mne to je nerovný vztah tak já bych byla pro kočku...ale tot jen můj malý názor...

šiška: a co je na tom špatného, že je pes venku, že nesmí do bytu? Tím toho psa méně milují? Naše fena je taky venku, v létě, v zimě, v mrazech...má svojí boudu, na zimu dostane do ní balík slámy a v té má pelíšek a zima jí rozhodně není. Má celý den volný pohyb po zahradě. Chodíme s ní na dlouhé procházky. Miluje naše děti a děti milují ji. Když jsme o první přišli, pořídili jsme si druhou po roce. Když s tebou pes nesdílí postel není dostatečně milován?
Přestav si takového chlupatého bernského salašnického psa v bytě. Trpěl by.

Přesto že mám moc ráda pejsky i kočky a vůbec všechna zvířata tak si je raději nepořizuji. Vím o sobě že by se to zvíře stalo členem rodiny jako je to v 9ti z 10ti rodin. A až by mi to za 10 let zemřelo tak bych z toho šílela.Tak to raději nechci.Naši sousedé mají celej život psíky a když jim umře hned si pořídí dalšího ale do baráku nesmí ani náhodou.Trvají na tom, že psa milují ale je to zvíře tak má být venku,maximálně když jsou kruté mrazy, tak smí do garáže nebo předsíně dále ne.

Já taky nestojím o zvíře v bytě. Ale pokud bych si našla chlapíka, který už ho má, tak ho přece nehodí do popelnice, to snad dá rozum.
Čili bych milého "přítele" poslala tam, kam patří a sice do Prčic. Jedním ultimátem to začne.....

BlanchR: Napsala jste to hezky,mam stejny nazor.At slecna posle Patrika do prdele,a kocourka si necha.Casem by to dopadlo tak jak jste rekla.

lebahu: i když nad tím tak dumám, takovou britskou modrou....tu bych možná i v bytě zkousla :-)

lebahu: no tak to je jasný, to jsem taky psala, že to ultimatum je prostě mimo...takhle to hošánek postavil blbě a asi narazí. Já jen reagovala na příspěvky, kde pisatelky prostě jsou evidentně kočičí mámy a porovnávají kočičí věrnost s lidskou...prostě zvíře je pořád zvíře, stavět vztah ke zvířeti nad vztah k člověku je na mne silná káva. Ne každý kočky prostě zbožňuje.

Jejda já jsem vděčná za svého chlapa...přitáhla jsem před lety s děckem, čtyřma psama, x křečkama (nějak se sfině pomnožily), morčetem a igelitkou... a on se chudák stará tváří furt, že se mu to líbí :-D

Mata69: Tak ono by šlo udělat kompromis (jsem zvířátkomil ale do postele taky nee), můžeš s kočkou, ale kočka bude např. v hale, smí do obýváku když jsme doma, ale nesmí do kuchyně a ložnice. Natvrdo... buď se zbavíš kočky nebo nic je fakt blbý. Ještě by to bylo omluvitelný kdyby byl alergik.
Takhle mi přijde, že si hoch něco dokazuje... kdo je tady pánem...i za cenu, že partnerce ublíží... musí přece vědět, že má kočku ráda a bude bez ní smutná.

Moc nerozumím tomu proč pořád porovnáváte kočku s dítětem. Chápejte, že ne každý prostě kočky miluje. Někdo s nimi a v soužití s nimi může mít opravdu potíž. Například - já zvířata mám ráda. Máme psa. Mám ho fakt ráda, prvního jsem obrečela když odešel do psího nebe a je mi smutno dodnes když na něj vzpomínám. Ale je "venkovní" pes. Ke kočkám mám trochu odtažitější vztah a tak pro mě kočka v bytě (ale i ten pes) je prostě nepřijatelná. Nejsem přehnaně čistotná, ale takové těsné soužití se zvířetem je mi proti srsti prostě. Notabene sdílet s kočkou postel mi přijde vyloženě nechutné.
Takže jsem schopna pochopit člověka, kterému se pomyšlení na sdílení domácnosti s kočkou jeví jako nepřijatelné.
Tím ovšem toho mladíka nějak neobhajuju, o té kočce ví od samého začátku a nejspíš opravdu ví, jaký jeho přítelkyně k ní má vztah.

Ja bych rekla, ze je to test, pan chce vedet, jak dalece je slecna tvarna, jestli az tak, ze se vzda milovaneho zvirete. Pak by si ji jen dal tvaroval k obrazu svemu. Podminka je sprosta a do nebevolajici drzost, ale z druhe strany se alespon odkopal vcas, nez spolu zacali budovat hnizdecko a plodit potomky. Takze pana posli do koncicich zad, neni o co stat.

budes mit dite a on ti rekne at se k nemu nastehujes ale dite at das do decaku.. neexistuje. bud kocka nebo on.. ja bych volila kocoura, protoze s tebou zustane i v tech nejtezsich chvilich. tento chlap urcite ne!!!!!

Elaa: Je to přesně tak jak píšeš.....a máš pravdu

Tak takové dilema bych tedy řešit nechtěla. Pravdou je, že zvíře je ten nejvěrnější přítel člověka. Kdežto na dvounohého živočicha se člověk nemůže spolehnout, nikdy neví jak se zachová za rok za dva,že. No je to tedy dilema.

Přesně tak, buď s kocourem nebo nikdo. Sama ho mám taky a nevzdala bych se ho! Jak tu někdo psal, vztah nemusí vyjít a kocourka budete mít klidně i déle jak váš vztah a bude pro vás jedinou oporou. Zajímalo by mě, kdyby ta slečna měla dítě, taky by jí dal taková ultimáta? Bez dítěte? Ať ho "odloží jinam"? Za mě rozhodně nestěhovat. Musí vás vzít se vším všudy, pokud vás má rád...

Tohle je těžká situace...jsem také majitelka kočičky a bývalý přítel nebyl nadšený milovník, ale pochopil, že se kočičky prostě nevzdám a ani to po mně nechtěl...tím chci říct, že ten chlap věděl, že kocourka máš a máš ho ráda...tenhle svůj postoj ti měl říct již dřív...vzdát se živé bytosti to prostě nejde jen tak z "rozmaru"...já bych si to asi vyčítala...a kdyby vztah nevydržel, tak ještě víc! Hodně síly při rozhodování ať se rozhodneš jakkoliv, držím pěsti:)

Je to jednoduché. Kočka ke svému majiteli patří, přítel ještě nepochopil, že k osobnosti jeho přítelkyně patří i její svět a domácí zvíře do toho světa patří stejně, jako například její rodina. Tu také neschová ani se jí nezbaví, tvoří totiž kontext. Nelze z toho světa vybírat a přijmout jen něco, musí se to stát se vším všudy. Přítel potřebuje ve vztazích ještě trochu vyzrát.
Z jakého důvodu kocoura nechce? Nemá rád zvířata? Má rád zvířata a nemá je rád doma? Vadí mu jeho přítomnost v intimních situacích? Já jsem méně, než domácí zvíře, pokud ... = proč stavět před nutnost volby zaujímáním pozice síly namísto pochopení? Vlastně je tohle celé příležitost lépe se poznat, odpovědi na tyto otázky o mnohém vypovídají.

Osobně bych řekla, že ten vztah nemá budoucnost. Patrik (nebo Pavel?) chce, aby o něj bylo pečováno, snášeno modré z nebe a chce svou slečnu jen pro sebe. A co pak? Když budou mít děti? Ty taky ..."Smrdí, vřeští, pořád někam lezou, kam nemají, stojí peníze, musíš se o ně starat… " a děti mají před partnerem v určitém směru vždy přednost.... A co pak? Odloží je do dětského domova??? Pokud mají nějaký vztah 2 roky, a za celou tu si na kocoura nepostěžoval.. to je trochu divný... Pobavila mě věta: Od té doby je on uražený – má pocit, že kočka je víc než on. To je přesně ten signál, kdy dát ruce pryč. Protože pak bude uražený, že mimino je víc než on....Osobně bych do toho nešla. Chápu, že je pro něj lepší říct - můj byt, ty jsi vítaná, ale kocour ne. Pokud nikdy nebydlel se zvířetem, tak si to nedokáže představit a to co řekl, je pro něj nejjednodušší řešení. Ale v životě není nic jednoduchý. Pokud se o nic nepokusíš, nic nedokážeš.Já bych si radši vybrala tu kočku než jeho.... Můj názor.

On ale přece neřekl, že ona se MUSÍ zbavit kočky. Řekl, že do svého bytu kočku nechce. To je podle mě rozdíl, a nechtít kočku nebo jakékoli jiné zvíře v bytě, který mu patří, je jeho plné právo. To si prostě musí slečna rozmyslet. Já teda nevidím žádné velké štěstí v tom, nastěhovat se k pánovi do jeho bytu. Když už, tak společné bydlení na neutrální půdě, byt, který si budou oba platit a zařizovat společně, každej půl. Tam bude mít slečna stejná práva i možnosti. V okamžiku, kdy se přistěhuje do cizího, nezbývá jí než přijmout, co se nabízí, nebo nepřijmout a holt zůstat ve svém, s kocourem.

Holka, nestěhuj se! Ne kvůli kocourkovi, ale kvůli pitomému chlapovi. Teď ho miluješ, ale za chvíli bys zjistila, že není takový, jak ho teď v zamilovanosti vidíš. Jak už bylo řečeno, tímto ultimatem to začíná, další budou následovat. Nikdy to nebude VÁŠ byt, ale JEHO byt. Nepověsíš si ani háček na ručník tam, kde bys ho potřebovala. Ani si neuprdneš bez jeho souhlasu. Kdybyste si pořídili děti, bude tě při případném rozchodu vydírat tím, že byt je jeho a ty stejně nemáš kam jít, že děti zůstanou u něj, protože jsou tam doma, že ty odejdeš jenom s kufrem, se kterým si přišla ...

volila bych kocourka...jednak byl s ní dřív, jednak tohle mi říct muž, tak hrdě odejdu středem do svého bytu a tím by nastal konec vztahu.... kocourem ultimáta začínají, dětma a čímkoliv dalším nehezkým končí...

já bych volila kočku. svého kocoura miluji a on by mě nikdy kvůli jinému člověku neopustil.

liliska: no tak jasně, to píšu, že je divné když s ní tak dlouho chodí a ví, že kočku má - tak jí dávat ultimata, že kočku do bytu teda ne.
Asi bych kočku v bytě zkousla kdyby si manžel do manželství přinesl, přestože sama bych si jí nepořídila.
Teda na zvířata v posteli, kočky lezoucí po kuchyňské lince a po stole jsem alergická.

No já to vím podle sebe. kočky moc nemusím, ale přítel kočku má a když se stěhoval, tak samozřejmě i s kocourem. Dobrovolně bych kočku doma neměla, ale prostě k příteli patří a tak to toleruju. Kocoura klidně nakrmím, pochovám, prostě je to člen domácnosti a basta. Taky by se mi nelíbilo, kdyby mi dával ultimáta, že nemůžu mít doma pejska, kterého miluju.. Ale teda... z postele jsem ho vystrnadila, tam prostě nesmí...

lebahu: moje řeč jako není jediný na světě a prostě je to jen výmluva

Buď já s celým zvěřincem, nebo smol pachol, poohlídni se jinde chlapče. Jako s kočkou co? Utratit, do útulku? Příště mu budou vadit děti? Taky vřeští, smrdí, všude lezou...

Mata69: nebylo to myšleno že je chlap jen na chvíli ale jako že tak že jim to bydlení nemusí klapat a když jí dává ultimáta už ted co bude až se mu nastěhuje do bytu??já jsem si něco podobnýho zažila Míši jsem se nevzdala a ve finále jsem vdaná a i kočičáky mám pořád proto říkám že bych mu na tohle nikdy nepřistoupila ..je to jen můj názor ale prostě věděl do čeho jde a co když za pár let jim to klapat nebude?? a ona se od něj budu stěhovat?? tak jí bude jen líto že se vzdala kočky nidky bych se jich nevzdala

Jeho ultimatum je divné v tom, že když spolu chodí, ví, že kočku má a že jí má ráda. Že tudíž jí sotva bude chtít dát pryč. Na druhou stranu chápu i jeho - taky bych o kočku v bytě nestála. Notabene když se cpe do postele.
No nevim jak z toho vybruslí, spíš to na mě působí, že se kvůli kočce nakonec rozejdou.A názor, že chlapa má teď a kočku na x-let....no to je dobrý, jakože chlap je jen na chvíli? Když jí nabídl sestěhování, tak to je asi vážné ne? Asi počítá s tím, že je to na vážno a na pořád. Aby holčině jednou nezůstaly jen ty kočky...

tohle je od něj sobecký od začátku věděl že má kočku a proto bych se jí nevzdala a argumentovat tím že je to jeho byt?? a co mu bude vadit příště,??a ještě jedna věc toho chlapa má teď kočku na x let nikdy bych nedala přednost chlapovi