Nakupujete rádi? Jasně, která žena si občas neudělá drobnou radost. Všechno ovšem musí mít svou míru. Dejte si pozor, abyste se také nestali tím, čím jsem byla já…
Už od malička jsem byla cílevědomá. Měla jsem velké cíle a plány. Protože pocházím z malého města, kde se žádná velká kariéra udělat nedá, odstěhovala jsem se do Prahy hned, jak to bylo možné.
Po ukončení vysoké jsem nastoupila do jedné firmy jako asistentka a vypracovala jsem se. Za dva roky ze mě byla manažerka a úspěšná obchodnice. Najednou jsem měla mnohem víc práce, ale samozřejmě taky peněz!
Pamatuji si, jak jsem svůj první pořádný plat utratila plná euforie do poslední koruny. Ani na nájem mi pomalu nezbylo. Bylo to jako ve snu. Prostě jako když chudé holce z vesnice dáte na den zlatou kreditku. Zdaleka by mě ani ve snu nenapadlo, že tenhle bláznivý nakupovací nálet nebude poslední a že jednoho dne budu kvůli tomu úplně na dně!
Můj byt byl jako skladiště
Moje nová pozice vyžadovala mnohem reprezentativnější outfit. Rychle jsem musela obměnit skoro celý šatník. Do toho, kde se nejlépe a hlavně luxusně nakupuje, mě zasvětila jedna z kolegyň.
I když moje skříň, vlastně skoro celý byt, brzy praskal ve švech, já si nedala říct. Nakupování se mi stalo drogou. Nebylo dne, kdy bych si něčím neudělala radost. Touha pořídit si něco nového byla silnější než cokoli jiného. Doslova mě ovládla.
Jen samé dluhy
Tento způsob života pěkně provětral mou peněženku. Brzy mi nestačil plat a pořídila jsem si kreditku, kde můžu jít do mínusu. Co jsem jeden měsíc splatila, další zas utratila… Sice jsem pak měla výčitky svědomí, ale ty bohužel velmi brzy překonal další „absťák“. Nejhorší na tom bylo, že jsem tím řešila i všechny své problémy. Nakupování se stalo lékem na všechny chmury.
Byla jsem zadlužená na všech stranách. Začínala jsem mít problémy v práci. Neustálé žádosti o zálohy na výplatu nemohly projít bez povšimnutí.
Začala jsem se léčit
Naštěstí zasáhla moje kolegyně. Při jedné návštěvě u mě doma jen zírala. Nejdřív jsem měla velkou radost z toho, jak obdivuje všechen ten můj „majetek“. Po pár dvojkách bílého jsem se sesypala a všechno jí vyklopila. Bylo těžké si to přiznat. Ale věděla jsem, že takhle dál už prostě nemůžu a potřebuju pomoc. Pomohla mi najít psychologa, ke kterému docházím na terapie.
Závislost na nakupování, odborně zvaná oniománie nebo také shopoholizmus , je závažná duševní civilizační porucha. Nemocný člověk je schopen utratit veškeré své příjmy i úspory. Obvykle se zadluží a v krajních případech se dopouští i krádeží.
Tato forma závislosti bývá většinou následkem dlouhodobého stresu, úzkosti, nudy, nespokojenosti se životem. Někdy je nakupování lékem na partnerskou krizi, nebo pocity nedoceněnosti.
Nutkavému nakupování podléhají z 80% ženy. Postižená si obvykle není schopna sama pomoci a musí jako jiný „závislý“ vyhledat odbornou pomoc.