Naše děti neumí mluvit!

Výjimky i zde existují, a to je dobře. Včera jsme byli na návštěvě mladé rodiny s dvěma předškolníma dětma a zaujalo nás, kolik mají v knihovničce pohádek, které jim rodiče čtou. Jako u nás doma za mlada. Teď je syn dospělák a u pc sedí věčně, ani nekomunikuje. Škoda.

v dnešní době je pro některé rodiče strašně těžké najít si čas na své děti, někdy by i chtěli, ale bohužel to okolnosti nedovolí..

Hlavně mě zaujali ti prarodiče. V dnešní době jsou to ti nejemancipovanější lidi, mají prachy a chtějí si užívat. Náš dědeček si užívá s milenkou, babička je v zaměstnání tou nejdůležitější osobou. Děti je nezajímají.

PS: Žvanění u jídla netoleruju, děti tím jen získávají čas, kdy si hrajou s jídlem a nejedí nebo odvádějí pozornost od zeleniny - jsou schopné takto sedět i dvě hodiny a jídlo je pak ledové - pochybuju, že by to prospívalo trávení. :-)

Všechny moje děti začaly mluvit později, než jejich vrstevníci. Poslední jsou zatím dvojčata, mají v téměř 3 letech svoji vlastní řeč, ne nějaké komolení, ale autentickou vlastní řeč - sikavky, hvízdavky, vlastní gramatika - jak jinak by si domluvili lumpárny, aby nikdo nevěděl. :-) Se mnou komunikují znakovkou, nicméně teď holčička začla z ničeho nic říkat rovnou básničky, dá se poznat které. Takže předpokládám, že to v pohodě doženou, stejně jako jejich starší sestry. Někdo se prostě učí opakováním, a někdo napřed perfektně rozumí a pak teprv začne mluvit rovnou ve větách. Nevidím v tom problém, pokud vím co dítě chce a ono ví, co chci já. Moje pětiletá holčička je ve školce a pusu nezavře. Ještě předloni jí přitom nikdo nerozuměl. :-)

Když jsem si přečetla článek, napadlo mě ještě jedno - kolik rodičů si dneska s dětmi čte? Já četla dceři asi do 4 let pravidelně, pak vstávání do školky a moje povinosti a práce nás od čtení trošku odtáhlo, ale čteme si dodnes, a to už je v 1. třídě. A teď máme syna, kterému povídáme a kterému budeme také číst. Z toho je také slovní zásoba a dítě se i ptá.. a tak si i povídáme.. Stejně tak vyžaduji společné snídaně, obědy a večeře u jednoho stolu, kdykoliv to jde, to si taky můžeme popovídat. Záleží na každém z nás, jestli jsme ochotni si vzít trošku času a věnovat ho našim dětem. Ten čas je k nezaplacení a už se nám nikdy nevrátí..

Ahoj!
Když si budete s dětmi povídat a vše jim vysvětlovat, budou poslouchat a tím se rozvíjet v řeči,ale není to 100pro, každé dítě je jiné a jinak to zhodnotí, některé začne brzo a jiné později, nezáleží na tom, kdy začne, ale jak pokračuje.

Je síla jak se mi ženské umíme hned chytnout,než aby jsme si přiznali že je na každé té větě kousek pravdy.Například já jsem si díky vaším článkům uvědomila jak jsem se malému plně věnovala,do jednoho roku a jak mu to šlo.Ale pak jsem trochu zpohodlněla a už jsou malému skoro 3 roky a ještě moc dobře nemluví.Ale ještě to snad dohoníme a díky za tu upřímnost a návrat do reality že tu nejsme jen pro sebe ale i pro ty naše nejcenější drobečky co nás do své cesty životem potřebují aspoň do začátku.

Jak chceme, aby děti mluvily, když si s nimi nepovídáme?
Kolik procent rodičů si s malými dětmi povídá, prohlíží knížky (obrázkové), vypráví pohádky, čte knížky apod? Hledáme možnosti, jak se tomu "žvatlání" vyhnout - nakupujeme komunikační programy do počítačů, GameBoye apod. a doufáme, že se to tak nějak udělá za nás.
Když pak dítě přijde do školy/školky, nedokáže formulovat pořádně ani jednu větu! A přitom stačí tak málo - povídat si.
Je to bída.

souhlasím s evelyn

Je to trochu odjinud, ale přesto to souvisí. Můj kluk odmítal malovat a když už, tak výsledek byl hrůza. Před šestým rokem začal sám od sebe, během 14 dní prošel několikaletý vývoj od krabic s hráběcími končetinami až k dinosaurům. Teď je mu třináct, maluje s nadšením, grafiku i tempery, vnímá perspektivu, je to tak úžasné, že začínáme zvažovat, jestli s tím nejít dál...
Prostě si myslím, že každé dítě si najde ten svůj čas. Stejně, jako "se u maturity už děti nepočůrávaj".

Se mnou pořád někdo mluvil, nikdo na mě nešišlal a nikdo v rodině neměl řečovou vadu, ale já měla skoro všechny diagnostikovatelné vady výslovnosti a potřebovala logopeda ještě ve druhé třídě, sykavky mám tlumené dodnes. :-)
Ale souhlasím s názorem, že OBĚTOVAT se pro děti je kravina. Moji rodiče to nedělali a jsem jim za to vděčná, a ani já to nedělám. Protože znám spoustu velmi smutných případů zkažené výchovy - právě proto, že se rodiče obětovali. Rodiče si mají život i své rodičovství užít, a děti mají mít nejen svá práva, ale i své povinnosti a hranice. Demokracie a svoboda ve výchově neznamená jen to, že dítě může mluvit do rodinných plánů a neprohrabáváte mu věci. Znamená taky to, že i rodiče mají nárok na své soukromí a občas na nějaké to volno, a dítě musí vědět, že když jim to neumožní, za pár let je z něj sobecký hajzlík a z jeho rodičů trosky.

Medison je nějak špatně naladěna!?

To, že s dětmi budete mluvit od rána do večera, vám nezaručí, že bude brzy mluvit. Zas nějaký nesmyslný výzkum. A u jídla nesnáším konverzaci, chci se najíst, jídlo si vychutnat a ne žvanit, na to je času dost potom.

Moje 3 děti mluvily velmi brzy a pěkně. Myslím, že to bylo trochu i proto, že jsem všechno celý den dělala s nimi a každou činnost pomalu a srozumitelně komentovala /jsem ukecaná/. Tak se nenásilně zapojovaly a opakovaly co říkám a pokud něco nesprávně vyslovily, opakovala jsem znovu, ale nenutila je se opravit - začaly to dělat samy.A pořád jsem je chválila! V 1 roce uměly i "er" a ve 2 letech "eř" - všechny tři. Ale i když to nejde tak rychle, nakonec se to přece naučí všichni.

Naše děti měly podnětů od narození haba kuk! A mluvení nic moc. Povídání, zpívání, čtení pohádek. Není to jen v tom.
Obě děti začaly mluvit něco po 2. narozeninách, obě potřebovaly zásah logopeda, obě jsou jinak normální, ale knihy dodnes nečtou (jsou už školáci), avšak ode mě si číst nechávají rádi.
některé věci ani při nejlepší vůli změnit nejde...Připusťme si to.

Dcera mluvila už od jednoho roku, vnučka i když nani hodně mluvíme ted ve třech moc nemluví. Sice rozumí ve dvou jazycích, i odpovídá , ale málo. Je umíněná a nechce opakovat ani se učit básničky. No snad se to časem podá.

Peo komunikaci s dětmi je dobrě
En101. Děti se učí cizí jazyky a přo tpm zkoušejí své rodiče. V útlém věku začínají takto s rodiči.
a mimochodem,
En101 stále rozšiřuje své lekce a dnes přibyla opšt jedna s tématikou HMYZ.
Však se koukněte na free lekce. už i tam je bohatá slovní zásoba.

Od miminka čtu dětem pohádky a povídám si s nimi.Dcera začala mluvit pomalu dřív než chodit a syn mluví špatně ještě v pěti letech.Tak nevím.

Ahoj!Včera jsem zase byla na konferenci A. bogdanova. Byla tam i jedna uživatelka en101 a ta vyprávěla o své kadeřnici, že její synek nemluví a tak jak spolu diskutovali, zkusili dát klukovi dětský program En101-Kids program a co se nestalo, kluk se chytl a vše krásně opakoval. pravda, v mateřském jazyce má stále nějaký blog, ale začal mluvit!!!Můžete se z tohoto linku na program podívat. Stačí klik: En101-ukázkové lekce.

Děti už mám odrostlé, ale s malými dětmi, milé maminky, mluvte co nejvíce.Nic nenahradí mateřskou lásku. Jednou se vám vše vrátí. Tak ať se můžete radovat.

Znalost mateřského jazyka je nutnost, znalost druhého, ev. dalších jazyků zvyšuje kapacitu mozku a dává dítěti obrovský náskok do života.Nejmenší děti takto velmi snadno, dostanou-li se do cizojazyčného prostředí podchytávají další jazyk. Bez konverzace se však toto nenaučí. Na dítě je třeba od malička hovořit, podporovat jeho přirozenou genialitu.Více pak na mém blogu v článku
"Proč se je třeba učit cizí jazyky". Na podporu geniálnosti těch nejmenších se rozjel Celosvětový klub starostlivých maminek-"Máma je doma". Více se pak můžete dočíst na mém blogu En101., kde se této problematice budu věnovat a v právě otevřené diskuzi na téma
Co mi přináší jazykové vzdělávání.

Ahojky, mám tříletou dceru, mluví od roka, dneska zvládne vyprávět pohádky, i když se občas zaplete do děje, ale to jsou přeci děti. Velký podíl na mluvě dítěte mají i rodiče, mluví-li s ním, čtou si spolu, dítě je mezi jinými dětmi, prostě se mu věnují, dítě se podvědomě bude zapojovat a komunikovat. To je jen můj osobní názor. Samozřejmě, že jsou děti, které mluvit nechtějí, i když se rodiče můžou strhat, aby mluvili, ale ty děti se jednou rozpovídají. Sice dýl ale co je na tom??? A nějaké výzkumy? Ty jsou na dvě věci.

mám 2 děti,první mluvil pěkně už od 1 roku,tomu druhému je 2,5 roku a moc nechce mluvit, jenom to základní ale všemu rozumí co je mu řekne.

:502: Ahojky ,děvčata nechám Vám tu odkaz na diskusi o pobytu dítěte v nemocnici.Jedná se tu sice o FDN a Brně ,ale nejen o ni.Napište nám Vaše zkušenosti s dětskými nemocnicemi. Děkujeme TADY TO JE

Nejenze deti neumeji mluvit, neumeji ani mluvene slovo poslouchat- napriklad ve skole cist detem nejaky text, i pohadku, je ztrata casu, pokud slovo neni doprovazenou barevnou akci na obrazovce, na deti slovo nepusobi. Ze z toho pochazeji pak problemy v zivote - partnerskem, rodinnem i profesionalnim, netreba dodavat. Lide nejsou schopni posluchat, co jim nekdo rika,tyka se vic chlapcu a muzu. Proto mluvit s detmi

Durga: přesně tak, syn čte stále pokud nesedí u Pc her a od první třídy byl za příklad ve slovní zásobě (nyní v pubertě bohužel nabral i slova míń lichotivá):119:

málo se s dětmi mluví doma, je to fakt

Myslím, že se na to podílí zejména skutečost, že děti málo čtou, nemají dostatečnou slovní zásobu

Zuzano,ja myslim,ze Alena pise o detech,kterym je vice nez 5 let. pro mensi deti je komunikace s rodici nenahraditelna. Kdyz mas ale doma pubertaka,ktery s tebou moc komunikovat nechce,je lepsi,kdyz cte nez aby vejral z okna nebo na televizi. On se pak jeste k te komunikaci s tebou nekdy vrati....

pro Alenu: komunikace mezi dětmi a rodiči je důležitá - nenahraditelná. Nenahradíš ji tím, že dítěti strčíš knihu. Sice bude mít nejspíš suprovou slovní zásobu a schopnost vyjadřování, ale co vztah k tobě?(nemluvím o puberťácích, ale malých dětech)

no myslím.že je jedno co tam napsal.každé dítě má svou potřebu vyjádřit se..at u jídla či jinak....ono je důležité si s dětmi občas popovídat a i když je menší poslouchat jeho vyjadřování a mluvené slovo.je krásné,že dětem čteme a povídáme si snimi,ale je to jen v jeho osobnosti jak se bude vyjadřovat či jak bude mít dostatečnou zásobu slov...důležité je aby si rodiče s dětmi povídali ale např.moje 2 dcery jsou každá jiná od malička jsem na ně mluvila tzv.normálně...no prostě nešišlala.....i babičkám jsem to zakázala.a ta starší mluvila od 2 let krásně a ta mladší má 4 roky a většinu slov šišle....sice je fakt,že je mladší,ale jednáme s ní stejně..tak proč????Každý může napsat něco,ale musím říct,že takové ty vědecké výzkumy jsou pro nás smrtelníky žijící v realném světě dost na úrovni fantasy....

MYSLÍM, ŽE NEPODEPSANÝ AUTOR(KA BY SE NEJPRVE MĚL NAUČIT ČEŠTINU: ... SPRÁVNĚ MÁ BÝT - NEUMĚJÍ - JEDNÁ SE PŘECI O MNOŽNÉ ČÍSLO.... JINAK - INFORMACE PROSTĚ PŘEVZATÉ A JEŠTĚ JEN "TAK NĚJAK" :-)

v.l.f.
Pro svoje dítě se NEOBĚTUJI, vše co mu dávám, dávám mu s radostí, necítím jako oběť, když čtu večer pohádky, když do kola opakuji jedno a totéž, když si hrajeme. Pokud člověk cítí péči o děti jako oběť, neměl si je vůbec pořizovat.

v.l.f.
Pro svoje dítě se NEOBĚTUJI, vše co mu dávám, dávám mu s radostí, necítím jako oběť, když čtu večer pohádky, když do kola opakuji jedno a totéž, když si hrajeme. Pokud člověk cítí péči o děti jako oběť, neměl si je vůbec pořizovat.

v.l.f.
Pro svoje dítě se NEOBĚTUJI, vše co mu dávám, dávám mu s radostí, necítím jako oběť, když čtu večer pohádky, když do kola opakuji jedno a totéž, když si hrajeme. Pokud člověk cítí péči o děti jako oběť, neměl si je vůbec pořizovat.

Sylva: nemusis byt hned taka kriticka. Predsa je jasne, ze Dama je informacny casopis trochu ineho stylu ako London Times. Je to aj trochu o zurnalistike. Nemyslim ze casopis Dama to tu moze cele prelozit bez toho, aby neboli obvineni z plagiatorstva. A prave to, ze tu uverejnili tie zakladne veci, je dolezite. TO je predsa podstata celeho clanku. Mozno tomu kto cital povodny zdroj tohto clanku sa to bude zdat malo, ale urobili to podla svojich moznosti a schopnosti a je to stale lepsie ako nic.

Promiňte,ale čemu se pořád všichni tolik divíme-příčiny známe,tak pojďme hledat řešení.
Navrhuji,aby si každý rodič úplně nejdřív zodpověděl otázku,kolik toho je ochoten pro své dítě,či děti obětovat.A vůbec nejde o peníze,či majetek.Kdo to bude takhle vidět,vyhodíme ho z kola ven.Ne,o penězích to opravdu není.
Tak a teď.......svoje děti miluji a chci jim obětovat...................ale vy přece víte,co.
A teď se toho jenom držte!A věřte...mám tři děti a šest vnoučat a vím,o čem mluvím....i kariéru jsem udělala......i mám šťastné manželství(a byly i bouřky nezvyklé síly)...a nežiju v bídě....a muluji cestování .....ALE DĚTI DOSTALY HODNĚ,KDYŽ BYLY MALÉ.NE ÚPLNĚ VŠECHNO,ALE HODNĚ.A kdo chce může se zamyslůet nad citátem,kterým jsme se s manželem při výchově řídili nejvíce:
Vychovej svoje děti tak,aby s nimi v případě ztroskotání jejich výbava vyplavala na povrch......kdo chce,porozumí a přeji mnoho úspěchů a pozdějších radostí s vašimi dětmi i vnoučaty......!!!Vaše v.l.f.

Sylva: Ty ještě nemáš vlastní děti že?

Ja bych řekla, že to chce ani ne tak komunikovat, jako hodně číst. Já mám děti tři, takže občas moc času není na nějaké dlouhé povídání není. Navíc pokud znáte puberťáky, jejich jednoslovné odpovědi a otrávené pohledy jako reakce na vaše dlouhé otázky jsou pověstné. Ale díky četbě musím uznat, že slovní zásoba jim nechybí. Fakt je, že jako malým jsem jim četla před spaním hodně, knížka byl náš stálý průvodce.

Hm......

je to odflaknuty clanek, studii jsem cetla v britskych Timesech, to co jste tu vyplodili je hruza. Sice v zasadnich vecech mate pravdu, ale co jste nam tim rekli noveho? V Britanii se tento problem hlavne snazi odstranit, poradaji kursy pro rodice a uci je spravne komunikovat s detmi, doporucuji ruzne hry, ktere rozviji jazykove schopnosti apod. navic clanek byl o tom, aby se rodice nebali takove kursy navstivit a sliboval take velkou financi pomoc od britske vlady , ktera se do budoucna zkusi situaci resit, treba tim, ze dotuje tzv. sreen saver, zarizeni, ktere se primontuje k televizi a umoznuje rodicum kontrolovat a regulovat cas, ktery ditka stravi u tv obrazovek.
Uroven vase prispevku je priserna a informace jsou neuplne.

Je fakt, ze dnesni generace ma vytribenou mluvu, ale nemyslim si, ze je to vina rodicu. Se mnou si rodice take nepovidali a nemyslim, ze bych neumela spisovne. Asi to bude v necem jinem....

DGF: Njn, je fakt, ze trava na slovni zasobe neprida.

Jojo, vsechno jde do hajzlu a ja jsem hrdy, ze u toho budu :)