Mám poslední dobou chuť zahnout s kamarádem.Představuji si jak..sex. V manželství jsem nespokojená. Máme 2l. dceru, ale chlap, když přijede z práce, jde k rodičům, protože bez nich nemůže žít, tam se každý den opije s tátou a přijde večer, kde okamžitě usne u tv.Spíme spolu max.1 do měsíce.Milujeme se navzájem,ale je to takový vztah bez budoucnosti.Užírá mě to tak rok..
Nejhorší je aby zjistilo dítě že jeho rodič je nevěrnej
Take si zrovna tohle období "vychtnávám" (milé dámy - z té druhé strany "trpitele" manželčiny nevěry:o)...Pravda, že velice rychle by se člověk srovnal s "úletem" (až mně to samotného překvapilo), ale nejdrsnější je ta její "touha poznaného" (=jde to i jinak v životě, jsou i jiní, už nechci zkoušet něco obnovovat, chci se rozejít/rozvést). Jsem si vědom kolik jsem toho asi v minulosti pos.. (snaha zajistit rodinu=furt pryč, málo projevů všeho druhu ap. - probírali jsme to). Ale je snad až příliš přehnané (z pohledu uvažování žen) považovat dvě děti a dlouhodobé dluhy za vnitřní motivaci žen "pokusit se o obnovu"...?Já si myslím, že děti to vždy poznamená, i sebecivilizovanější rozchod a následné vztahy, argument že rozvedené je každé druhé manželství a děti v nich také spokojeně vyrůstají neumím přijmout... (nebo už je to už dnes až moc úchylný názor:-)?
Víte, nevěru je třeba brát z více pohledů. Já jsem šťastně vdaná, svého manžela miluju, ale přesto jsem byla nevěrná. Nikdy bych se nerozvedla a bez současného manžela bych nechtěla být. Neudělala jsem to kvůlu nějakému problému doma, ale proto, že jsem ujela s kamarádem, se kterým se dodnes bavím, jako by se nic nestalo. Nevěru beru spíše jako chlapi. Je pravdou, že jsem toho kluka v tu chvíli jakoby měla ráda více než kamaráda, ale pořád jsem milovala manžela. A vždycky byl manžel u mě na 1. místě. Nevím jestli bych ještě někdy byla nevěrná, a pokud ano, tak i přesto vždycky budu se svým manželem.
Moje první holka me podvadela...daval jsem ji vsechno.Choval jsem se jako poskok.Uz toho nelituju,jsem vic svuj a nejsem uz neci poskok.Mrzelo me ze me nekdo takhle zneuzil,ale muzu si za to sam.Byl jsem duverivej-TO SE NEVYPLACI!
Podle mě když zahne ženská tak už je to vážný, prostě když zahne chlap tak je to většinou jen kvůli sexu (neomlouvám to, protože je to podraz a sám to nedělám),ale když se zamiluje ženská tak je hotovo - děti neděti :-) ale takovej je život....Moji kamarádi by mohli povídat
zuzazu: to se máš teda čím chlubit! Nebylo by férovější z takového manželství odejít? Nepřicházíš o roky života jen ty, ale taky tvůj manžel a pokud máte děti, tak na tom nejsou o moc líp, ony totiž dost dokážou vycítit a to obzvlášť faleš!
Nevěra je složitá věc...Nevím, ale nevěra může být i zrušující, děláte věci potaji, je to takové malé dobrodružtví,ale když to prožíváte, tak je obtížné se podívat na svého partnera a ještě k tomu mu vyznat lásku. Asi každý znás jednou pomyslí na menší románek, kdo tvrdí, že ne tak lže.
Tak mne se zase vloni v lete stalo,ze jsem po vice nez 30 letech potkala svou prvni lasku. Mne bylo tenkrat 13 a jemu asi 16-17. Byla jsem do neho tenkrat hodne zamilovana. On to asi ale ani netusil. Bylo to tenkrat v Polsku,byl to kamarad meho bratrance. No a nevidela jsem ho od te doby.....budete se divit,alr ja jsem i ted chapala,proc se mi tenkrat tolik libil. Vypada jeste porad dobre,docela jsme si popovidali. Ne ze bych si myslela,ze bych se k nemu byvala nejak hodila, nase cesty byly velmi odlisne, ale to setkani mne potesilo!
<:e105>Můj nejvěrnější miláček je moje fenečka.Já jsem už dlouho vdaná na to,abych honila nějaké nevěry.To tak si dát dobré <:e89>,udělat voňavé <:e88> a svět je hned lepší.Ale onehdá se mi stalo,že jsem potkala po létech svoji "odloženinu" z mládí.Jéžiš,tomu to ale slušelo,už trošku prošedivělej,ale elegán.Zval mě na <:e98> a nějakej ten špás.No,co vám milé dámy mám povídat,je to se mnou asi už bledý,já jsem ho odmítla.Doma se mi to nějak rozleželo,říkám si,holka zhubneš a můžeš vyrazit za nějakým dobrodružstvím,bude jaro.Tak nevím,jak to dopadne.Ale už ten pocit,že kdybych chtěla,tak bych mohla stojí za to.<:e96>
<:e47><:e47><:e47><:e47><:e47><:e47><:e47><:e47>blahopreji
Já nejsem v manželství spokojená a proto nevěrná jsem a je to krásné.P.S. Výčitky žádné nemám.
Qlindo, napiš mi na m@dama.cz kde ti registrace nefunguje. Ja teke pouzivan Unixovy system a vse je v poradku. Je potreba mit jen povolene cookies.
aha <:e7>
Ja pouzivam UNIX a registrace mi tam nefunguje.
Qlinda : proč se nezaregistuješ ?
Jenže ty pomalé změny také někdy mohou působit jako časovaná bomba. Pak najednou se začíná dohánět.....
No vidis,a to ti jeste neni tech 50! Ja si ale rikam,ze to je vlastne vyvoj. Nic nezustava stejne,dokonce ani nase nazory,i kdyz si to malokdy uvedomujeme. Ja jsem si ve 20 psala denik,ted kdyz se do neho podivam,s necim se ztotoznuji stale,ale v necem se me nazirani uplne zmenilo. Kdybych si to ale nepsala,myslela bych si,ze jsem si myslela odjakziva totez....
Qlinda : z toho, co píšeš, na mě jde dobrá depka <:e24>
Tomu,o cem se pise v clanku ja rikam - system pomalych zmen. Clovek je nauceny prijimat pomale zmeny a to i ty k horsimu. Uvedu priklad - kdybyste se ve 20 najednou rano probudili a vypadali jako v 50 - asi byste si hodili masli. Ale v 50, protoze se to odehralo systemem pomalych zmen - neudelate nic. Zrovna tak to byva v manzelstvi. Kdyby se k vam vas partner choval druhy den po svtabe stejne jako pak po 10 letech manzelstvi - asi byste se prece jen trochu divily. A podobne je to se vsim....
<:e55>Nevím,proč se uchylovat nebo přemýšlet o nevěře.Pokud máte partnera,který vám maximálně vyhovuje,tak nevidím jeden rozumný důvod.Při zjištění nevěry je vše pak ještě složitější. Nikdy jsem nebyla nevěrná a ani mě to neláká.Nechci mít v hlavě chaos a jsem spokojená s tím,co mám doma!<:e47>
Já nevím, ale jestli je to téma o ustupování od cílů a slevování z ideálů, tak to nejspíš nebude moje parketa. Mně víceméně všichni naznačují (občas snad i vyčítají <:e61>), že jsem příliš náročná. K sobě i k ostatním. Osobně ovšem pocitem, že nezvládám vše, co bych zvládat chtěla (a ono to reálně nejde), trpím čas od času taky.
Re1: Masochista nejsem, ale neřekla bych, že by tohle trápení masochistu uspokojovalo.<:e55>
Millasek : pakliže je člověk masochista, je nejlepší tiše trpět <:e20>
Než udělat zásadní změnu v životě. (jsem chtěla dodat)<:e71>
Nevím, jestli je lepší brát ohledy na ostatní a sama tiše trpět. <:e7>
taky mi toto mluví přímo z duše, já se bohužel s touhle vnitřní rozervaností potýkám už skoro dva roky.
tak tahle úvaha se mi trefila přímo do duše, s tímhle se minimálně poslední rok potýkám... asi mám opravdu krizi, všemi směry, cítím se bezradná a nevím co s tím, jak z toho ven... nechci prožít zbytek života setrvačností..a něco změnit znamená změnit nejen svůj život, ale i ostatním, kterým bych tím ublížila..je to past..myslím že by bylo fajn popovídat si o tom s někým, kdo se cítí být na tom stejně..
i kdyz na neni zrovna hej ale hlavne ze sviti slunicko to mi rika muj 6-lety syn a to vzdy pohladi na dusi<:e73><:e50><:e47><:e100>
<:e83> to chce čas, aby jsme zjistili, jestli to naše rozhodnutí bylo správné....ale ten čas právě není...<:e7>
Někdy bych byla radši bez představ a bez plánů. Možná by pak člověk nebyl tak zklamanej... Ale jinak chci říct, holky, bude líp. Berme to tak, že kolikrát máme opravdu strašný představy, ze kterejch se nakonec vyklube úplně nicotnej problém. Takže to vlastně funguje i obráceně. <:e83>
To je fakt, tenhle článek je velmi obecný a kromě toho vy snad znáte někoho kdo je spokojený po všech stránkách ve svém životě /práce, partnerství, zevnějšek, peníze atd..??) Já tedy nikoho takového neznám.
je to tak obecný článek co tu čtu, že teď po přečtení nevím co si s životní realitou počnu - ?<:e100>
Taky spoustu věcí v mém životě mám jinak, než jak jsem si představovala, některé není tak jednoduché změnit, tak se alespoň zaměřuju na ty, které záleží jen a jen na mě a ty se snažím ovlivňovat a měnit k obrazu svému.
<:e13> jo - je mi taky zrovna dost mizerně. Spoustu věcí jsem si představovala jinak. Snažme se na všem vidět něco pozitivního. Vždycky může být ještě hůř. <:e64>
Zrovna tohle období právě prožívám.<:e34> Nic není tak, jak jsem si představovala. <:e8><:e8>
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.