Našla jsem si přítele na vozíku. Měla jsem velký strach z intimností

Chápu pisatelkui. Znám to však z druhého břehu. Můj muž, když jsem se po 30. letech manželství ocitla na vozíku, přijal to jako normální věc a ono vše funguje dál, tak jak má. A vzhledem k tomu, že s věkem, a taky poznáním, jak rychle se může život zvrtnout, možná i proto, že jsme oba ve věku, kdy to taky jednoho dne už zkrátka může nejít.přibývá něha a touha tomu druhému dát co nejvíc a funguje to už roky a lépe, než kdykoliv před tím. Dokonce čím dál lépe. Takže dámy, v tomto směru - nebojte se ničeho. :-)