Lékařská věda dnes dokáže dělat zázraky. Novorozenci, jemuž ještě před několika lety hrozil kvůli nízké porodní váze nebo předčasnému příchodu na svět neodvratný konec, dává šanci vyvíjet se téměř stejně zdatně jako jeho vrstevníku, který se nemusel potýkat s těmito počátečními problémy. Jenže…
Nedávné bádání kolektivu australských vědců vedených Peterem Andersonem z Murdochova dětského výzkumného institutu v Melbourne však prokázalo, že právě děti, které při narození vážily méně než jeden kilogram nebo opustily mateřské lůno před 28. týdnem těhotenství, se po celý další život musejí vyrovnávat s následky nedonošenosti.
Trpí častěji poruchami koncentrace, snadněji se rozptylují okolními vlivy, mají potíže se čtením a psaním. Hůře také vnímají obsah mluveného slova, nové informace zpracovávají značně pomaleji než ty, které se narodily v řádném termínu.
K těmto závěrům dospěli vědci na základě pečlivého sledování a porovnávání tří stovek chlapců a dívek narozených počátkem devadesátých let, kteří odpovídali alespoň jednomu z obou přitěžujících kritérií, se skupinou jejich šťastnějších vrstevníků. A museli přiznat, že medicína zatím nedosáhla takové úrovně, aby dokázala obdobnému jevu zabránit. (Korzo)