Hortenzie řapíkatá istockphoto.com

Hortenzie řapíkatá istockphoto.com

Klanopraška čínská istockphoto.com
Loubinec pětilistý istockphoto.com
Břečťan popínavý istockphoto.com
Vistárie čínská istockphoto.com
5
Fotogalerie

Nejoblíbenější popínavky: 5 rostlin, které oživí vaši zahradu

Trvalky jsou základem každé krásné zahrady. Nejenže poskytují stálou krásu po mnoho let, ale často jsou také nenáročné na péči a mohou výrazně oživit jakýkoli venkovní prostor, v tomto případě vertikální. Podívejme se na pět nejoblíbenějších druhů, z nichž alespoň jeden by neměl chybět v žádné zahradě: vistárie čínská, břečťan popínavý, loubinec pětilistý, klanopraška čínská a hortenzie řapíkatá.

Líbí se vám staré domky, vilky nebo kamenné zídky, které už leccos pamatují? Když jsou navíc porostlé hustou neproniknutelnou zelení, působí vznešeně a romanticky. Některé trvalky mají zelené listy celý rok, jiné se naopak zbarví do odstínů podzimu a pak opadají.

Vistárie čínská

Rychle rostoucí popínavé opadavé keře nebo stromy se na jaře ozdobí dlouhými hroznovitými květenstvími bílé, modré nebo fialové barvy, kvete na přelomu dubna a května, teprve pak se objeví listy. Starší keře pak kvetou znovu ještě na podzim, květů je ovšem mnohem méně. Plody jsou lusky, které jsou jedovaté. Daří se jim na světlém slunném stanovišti s dobře propustnou humózní půdou. Mladé sazenice je dobré přihnojovat a na zimu přikrýt chvojím nebo netkanou textilií, aby nezmrzly. Mladé sazenice vyžadují pravidelný řez, u starších ji pouze zakracujeme přerostlé větve.

Břečťan popínavý

Staré pověry vyprávěly, že se v nich skrývají hadi a hlodavci, a částečně mají pravdu. Ve spletitých, až 15 metrů dlouhých větvích se docela dobře daří drobnému hmyzu, ale objevíte tu třeba i pelíšek veverky nebo ptačí hnízdo. Stálezelený keř má pevné větve se střídavě postavenými sytě zeleným listy. Kvete od července do listopadu, plodem jsou tmavě modré jedovaté bobule, které ale slouží v zimě ptákům jako potrava. Starší keře je dobré pravidelně tvarovat a prořezávat, bývají totiž těžké a částečně mohou poškodit nebo prorůst podklad.

Břečťan je nenáročný na pěstování, vydrží slunce i stín, díky bohatým kořenům přežije i delší sucho. Množí se vrcholovými řízky, které se nechají zakořenit. Je symbolem věrnosti a přátelství a  patří mezi léčivky. Připravují se z něj sirupy proti kašli, zevně se využívá k obkladům při pohmožděninách.

Loubinec pětilistý

Jeho lidový název je psí víno, svůj domov má v Severní Americe. Často se popíná na zdích starých domů a kamenných plotech, dorůstá do výšky až 30 metrů. K podkladu se přichytává pomocí úponků, na jejich koncích jsou přísavné destičky, které vylučují lepivou látku pro lepší uchycení. Listy jsou sytě zelené, na podzim před opadáním se barví do tmavě červené barvy. Květy jsou malé a zelené, plodem jsou tmavě modré bobulky. Pro lidi jsou lehce toxické, přezimujícím ptákům ale slouží jako obživa.

Klanopraška čínská

Zahradníci ji také někdy přezdívají limoník nebo mangolka. Opadavá dřevitá liána má svůj domov ve východní Asii. Dorůstá do délky až 10 metrů, kvete bílé, plody jsou jedlé červené bobulky o velikosti 5 až 10 mm. Jsou kyselé s nádechem pryskyřice, připravuje se z nich čaj na snížení únavy a proti depresím. Mladé sazenice klanoprašky je lépe na zimu zakrýt netkanou textilií nebo chvojím, starší jsou vůči mrazu odolné. Koření mělce, takže vyžaduje pravidelnou zálivku a také dobře propustnou půdu. Ke svému růstu potřebuje pevnou oporu.

Hortenzie řapíkatá

Popínavou dřevinu původem z Japonska a Korejského poloostrova se vyplatí pěstovat u kamenných nebo cihlových zdí, ke kterým se přichytává příčepivými kořínky. Plochá bílá květenství jsou velká asi 20 cm, uvnitř jsou malé bílé kvítky o velikosti 1 až 2 mm a po obvodu květy velké 2,5 až 4 cm.

Hortenzii se dobře daří ve stínu nebo polostínu, má ráda výživnou, humózní a mírně kyselou půdu a pravidelný přísun vody. Roste pomalu, má pevné větve a lesklé listy, které se na podzim zbarví do žluta a pak opadají. Je mrazuvzdorná, vydrží teploty až do -30 °C.

Doporučujeme

Články odjinud