Člověk, který trpí přehnanou úzkostí a strachem. Tak by se zjednodušeně dalo odpovědět na otázku, kdo je neurotik. Lidé s neurózou mohou ale trpět i dalšími příznaky. Jaké jsou hlavní příznaky neurotika a jaká léčba může s těmito problémy pomoci?
Dominantními příznaky jsou úzkost a strach
V běžné řeči je jako neurotik často označován někdo, kdo je popudlivý, nervózní a často reaguje přehnaně. Taková charakteristika ale není přesná – neurotické poruchy nejsou povahové rysy, ale skutečné psychické potíže.
Mezi hlavní příznaky neurózy patří úzkost a strach. Tyto pocity občas přepadnou každého, neurotika ale úplně paralyzují. Jeden příklad z praxe – čeká vás pracovní pohovor. Je zcela normální, že před ním pociťujete nervozitu nebo že se vám na začátku pohovoru bude trochu třást hlas či ruce. Trému v podobné míře zažívá drtivá většina lidí. Ten, kdo je neurotik, by ale na pohovor kvůli této trémě vůbec nedorazil, případně tam ze sebe nedokázal vypravit ani slovo. Problém tak není v samotných pocitech, které občas zažije každý. Spočívá především v tom, že jsou tyto potíže dlouhodobé, neadekvátní a neurotika naprosto ovládají.
Tělesné příznaky, podle kterých poznáte neurotika
Bušení srdce, třes, bolest hlavy, zrychlený dech, napětí ve svalech, zrudnutí či zblednutí, pocení, studené vlhké ruce, sucho v ústech nebo průjem. To jsou některé z tělesných příznaků, které jdou ruku v ruce s neurózou. Opět se jedná o tělesné projevy, které ze svého života zná každá z nás. Je ale rozdíl, zda se vám třesou ruce a máte zvýšený tep ve chvíli, kdy vás čeká pracovní pohovor, nebo když si chcete v kavárně objednat dort.
Podstatná je také vaše reakce na tyto pocity – jestli je akceptujete a ony v průběhu činnosti mizí, nebo zda vás ochromí do té míry, že s činností ani nezačnete. Neurotik se bude postupem času situacím, které mu přinášejí pocit úzkosti a strachu, vyhýbat. To ale neznamená, že se jich zbaví – často nastoupí strach ze strachu, že se mu nepodaří těmto situacím vyhnout. V tu chvíli se osoba dostane do začarovaného kruhu, ze kterého jí může pomoci jen léčba.
Ivana Ašenbrenerová
12. září 2019
Život neurotika není jen strach a úzkost
Neuróza může mít celou řadu podob, netočí se jen kolem úzkosti a strachu. Dalšími příznaky mohou být například problémy se soustředěním, vtíravé myšlenky, nízké sebevědomí, častá únava, špatný spánek nebo nutkavé, až přepečlivé jednání. Opět je potřeba rozlišit míru těchto běžných potíží. To, že při odchodu jednou zkontrolujete, jestli jste správně zamkli dům, z vás nedělá neurotika. Pokud to běžně kontrolujete třikrát a ještě jednou se k domu vracíte z autobusové zastávky, pak máte problém.
Laura Poláková
4. prosince 2018
Kdy je potřeba léčba?
Charakteristika neurózy obsahuje potíže, které v životě potkají každého. Míra příznaků by ale neměla nijak omezovat běžný pracovní život, zasahovat do rodinného soužití, případně do prožívání volného času. Pokud tomu tak je, měl by neurotik vyhledat odbornou pomoc. V závislosti na konkrétním případu může pomoci návštěva psychologa či psychiatra. Lékař rozhodne o formě léčby – v některých případech stačí terapie, v jiných je potřeba předepsat léky.
Laura Poláková
29. listopadu 2018
Charakteristika neurózy zajímala i slavného Freuda
Pojem neuróza poprvé použil skotský lékař William Cullen na konci 18. století. Zhruba o sto let později s tímto termínem pracoval slavný neurolog a psychiatr Sigmund Freud, pro kterého představovala neuróza konflikt mezi id a superegem. I dnes se výrazy neurotik a neuróza běžně používají, především v laickém slovníku. V tom lékařském najdete spíše jména konkrétních forem jednotlivých neurotických poruch, jako je například sociální neuróza nebo obsedantně-kompulzivní porucha.
Neuróza je v dnešní době chápána jako duševní nerovnováha způsobující tíseň. Vyústěním je nejčastěji soubor mnoha fyzických a psychických projevů. Definice neurózy mluví také o neschopnosti přizpůsobit se prostředí, měnit své životní návyky nebo rozvíjet svoji osobnost.
