Největším zabijákem dětí jsou léčitelné nemoci

Největším zabijákem dětí jsou léčitelné nemoci

Do novinových titulků se obvykle dostávají nemoci budící hrůzu jako AIDS nebo malárie. Daleko nebezpečnější jsou přitom "obyčejná" onemocnění - průjmy či zápal plic, k jejichž léčbě stačí poměrně jednoduché a levné prostředky.

Pneumonie a průjmy mají ročně na svědomí přibližně 3,5 milionu dětí mladších pěti let. To je víc, než kolik jich zemře na následky AIDS a malárie dohromady.

"Tyto nemoci jsou opomíjeny, pozornost se věnuje hlavně HIV nebo AIDS," stěžuje si zástupce organizace UNICEF v Africe Dr. Tesfaye Shiferaw a dodává: "Tito zabijáci nás přitom pronásledují už tradičně a jejich oběťmi jsou především chudé děti."

Globální výdaje na mateřskou, poporodní a dětskou péči činily např. v roce 2006 3,5 miliardy dolarů. Ten stejný rok se vydalo na AIDS 9 miliard.

Pneumonie má přitom na svědomí celou pětinu všech dětských úmrtí, zatímco AIDS "jen" 2 procenta. Kdyby se k její léčbě přistoupilo včas, pacientovi by pomohla levná antibiotika, ale léky se dostanou k méně než 20 procentům nemocných.

Průjmová onemocnění jako cholera či rotavirus zabijí ročně 1,5 milionu dětí, které umírají na dehydrataci, oslabení imunity a podvýživu. Příčinou je především nedostatečný přístup k pitné vodě.

Vloni zabila cholera jen v Zimbabwe 4 000 lidí a očekává se, že během letošního období dešťů vypukne nová epidemie. Rotavirus, vysoce nakažlivá nemoc přenášená nemytýma rukama a předměty, si ročně vyžádá půl milionu dětských životů.

Vakcíny proti těmto nemocem, které dostává automaticky každé dítě v Evropě a Americe, se k dětem ze 44 nejchudších zemí dostanou podle humanitární organizace GAVI Aliance až v roce 2015. Do té doby budou umírat další miliony dětí.

Podle lékařů je nutné přestat hledět do daleké budoucnosti a čekat na nové vědecké objevy a vymoženosti, ale zaměřit se na prevenci tak, jak ji známe. Umožnit dětem přístup k pitné vodě a poskytnout jim dostatek minerálů a cukrů, aby netrpěly dehydratací.

"Těmto nemocem se dá tak snadno předcházet," vysvětluje Dr. Richard Cash z Harvardovy univerzity, který se před čtyřiceti lety podílel na vývoji rehydratační terapie, a dodává: "Prevence úmrtí v důsledku těchto chorob je to nejmenší, o co bychom se měli snažit."

Doporučujeme

Články odjinud