Nejznámější velikonoční tradice: Proč malujeme vajíčka či pleteme pomlázku? | istock.com

istock.com

Nejznámější velikonoční tradice: Proč malujeme vajíčka či pleteme pomlázku?

Kde se vzala tradice malovaných vajec? Proč pečeme zrovna beránka? A proč dívky plakávaly, když je nikdo nepřišel vyšlehat? Kde se vzal velikonoční beránek a kytice z jívových „kočiček“? Velikonoce v sobě mísí křesťanství s pohanskými zvyky, a z nich vycházejí velikonoční obyčeje.

Období Velikonoc v sobě spojuje pohanskou i křesťansko-židovskou tradici, úžasné zrození jara i ukřižování a znovuzrození dlouho očekávaného spasitele. Staří izraelité jej ale nepřijali jako zachránce, mesiáše svého národa, a dali tak šanci vzniku nového náboženství lásky, odpuštění a smíření boha s lidmi – křesťanství.

Období Velikonoc je z pohledu současných i dávných mystiků neobyčejně silné a významné – staré umírá a odchází, nové povstává k životu. Ať již Velikonoce slavíme jako křesťanský svátek, nebo ne, většina z nás dodržuje nejrůznější tradice, o kterých možná vlastně ani nevíme, jak vznikly a co znamenají.

TIP NA VIDEO: Podívejte se na křesťanský svátek od Škaredé středy až po Boží hod velikonoční.

5 nejrozšířenějších českých symbolů Velikonoc: Jaké mají kořeny?

1. Kraslice malované samotným bohem?

Vajíčka byla v mnoha kulturách symbolem života a zrození. Již v předkřesťanské době se při různých příležitostech, zvláště pak na jaře, barvila (nejčastěji načerveno). Vajíčka barvili například staří Egypťané, Peršané a Římané. Barvení vajec, jak je známe dnes, pravděpodobně vychází z nejrůznějších křesťanských legend.

V jedné z nich se traduje, že v době, kdy chodili Ježíš s Petrem po světě, poprosili chudou selku o nocleh a jídlo. Selka je přijala a připravila k večeři vejce. Ráno pak našla vejce opět celá, navíc krásně malovaná. Jiná legenda vypraví o sedlákovi, který cestou na trh potkal Krista, kterému pomohl s křížem. Ježíš se mu odvděčil zázrakem, všechna vejce, která sedlák na trh nesl, byla překrásně nazdobená.

2. Sladký beránek a dveře od krve

Ne vždy byl beránek na velikonočním stole ze sladkého těsta. Toto mírné zvíře bylo totiž v mnoha náboženstvích tradiční obětinou. V židovské tradici byla oběť beránka spojená s vysvobozením izraelského národa z egyptského otroctví. Dle Starého zákona bůh svému lidu nařídil, aby každá rodina připravila obětní pokrm z ročního beránka. Jeho krví pak měly být natřeny dveře domu, aby bůh rozlišil „své děti“ od Egypťanů, které se rozhodl potrestat.

Na kdy vycházejí Velikonoce? Klikněte na obrázek: 

I Ježíš se svými učedníky jedl před svým ukřižováním beránka a právě Ježíš se pak dle novozákonní tradice zhostil role oběti – beránka smiřujícího svou prolitou krví lidi s bohem. Beránka, který se jednou provždy obětuje za hříchy světa. Kdy přesně převážila tradice sladkého těsta nad mnohdy drahým pečeným skopovým, se bohužel přesně neví. Důvody byly velmi pravděpodobně ekonomické.

 

3. Pomlázka pro zdraví, krásu a vitalitu

Sešvihání neobyčejně životaschopnými vrbovými proutky (ve vlhku zakoření kdykoli a kdekoli), později spletenými do pomlázky (kdo ví, zda kvůli designu, nebo vydatnosti ran), je v českých zemích poměrně stará tradice, kterou zmiňuje už ve 14. století pražský kazatel Konrád Waldhauser. Řádně vyplacená dívka měla údajně zaručené zdraví, krásu, píli a životní elán na celý rok.

4. Velikonoční zajíček a košík vajíček 

Další symbol Velikonoc, zajíček, k nám pravděpodobně doputoval z Německa, kde ho snad kdysi „zanechali“ prastaří Keltové. Přesněji jejich bohyně Ostara, které prý při obřadech asistoval urostlý zajíc, symbol jara a probouzející se přírody. Velikonoční zajíček s oblibou schovával po vesnici a polích dětem vajíčka, později sladkosti. Čokoládová vajíčka dává dětem zajíček nejen v Čechách a Německu, ale třeba i ve Francii.

5. Kočičky z větvičky

Jemně ochmýřené ratolesti, tzv. kočičky, vázané v kytici a ověšené kraslicemi, jsou jednou z nejtypičtějších českých velikonočních dekorací. Zatímco Ježíše přijíždějícího do Jeruzaléma vítali jeho věrní palmovými ratolestmi, u nás je symbolicky nahradily pučící květy jívy. Větvičky se dokonce dle tradice světí v kostelech na Květnou neděli a pálí se následující rok na Popeleční středu.

Zajímavá symbolika tkví i v samotné vrbě jívě, ta je úžasně nenáročným a „skromným“ stromem; nepotlačuje ostatní dřeviny a svým opadem zvyšuje kvalitu půdy, poskytuje potravu zvěři a včelám, a jakmile ji ostatní dřeviny začnou přerůstat, ustupuje a odumírá.

Doporučujeme

Články odjinud