Nemůžete dýchat? Nemusí to být koronavirus, ale záchvat paniky. Jak na ni?

Nemůžete dýchat? Nemusí to být koronavirus, ale záchvat paniky. Jak na ni?

Bolí vás na hrudi, tluče vám srdce. Pravděpodobně je to záchvat paniky. Koronavirus nás totiž neovlivňuje jenom fyzicky, ale samozřejmě i psychicky. Není divu, máme strach o své blízké, bojíme se budoucnosti kvůli krachujícímu podnikání a nevíme, kdy to vše skončí. Úzkost se může zvrtnout až v panickou ataku. Psycholog Jan Kulhánek radí, jak jí předcházet, a pokud už propukne, co dělat.

Příliš mnoho informací škodí

V současné situaci může za panikou paradoxně stát naše touha po informacích. V čase ohrožení dospělí potřebují mít ty správné informace, potřebují vše vědět, třeba proto, aby se zodpovědně mohli postarat o svou rodinu. Právě tato touha však může být zrádná. Když je informací moc, znásobují pocit ohrožení. „Je logické, že chceme být v obraze, informace z médií si ale musíme vědomě dávkovat. Pokud budeme trávit hodiny před televizním zpravodajstvím, do paniky se postupně propracujeme,“ varuje psycholog Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl.

Pokračování 2 / 9

Kdy to skončí?

Současná situace v Česku přitom panickým atakům přímo nahrává. Nikdo neví, jak bude situace vypadat zítra, natož za pár dní. Nemoc, která se roztahuje po celém světě, je nová a ani odborníci nedokáží říct, jak se bude vyvíjet. Lék ani vakcína v současné chvíli není. Do toho se přidávají  striktní omezení, které nařizuje vláda, leckterý podnikatel má zavřenou provozovnu, zaměstnanci nemohou do práce, z toho nutně vyplynou finanční ztráty… Je tedy pochopitelné, že se panický záchvat u mnoha lidí objeví. Situace klade na lidskou psychiku vysoké nároky a ne každý to zvládne.

Pokračování 3 / 9

Pocit bezmoci

Často se zdá, že panické ataky přichází náhle, bez varování. Není to ale pravda, panický stav často vzniká a rozvíjí se postupně. „Panický stav vzniká, když se nahromadí úzkost, například vyvolaná akutním pocitem ohrožení nebo pocitem bezmoci. Tyto pocity v nás obvykle vyvolají situace, z nichž nemůžeme uniknout. Nařízená karanténa nebo zákaz vycházení a obavy z rozvoje epidemie koronaviru v Česku tak jistě mohou být spouštěčem,“ vysvětluje psycholog Jan Kulhánek.

Pokračování 4 / 9

Příznaky paniky

Přitom záchvat paniky není nijak vzácný – během života se s ním setká téměř každý, někdo dokonce opakovaně. Pokud někoho přepadne poprvé, může pěkně vyděsit. Provází jej totiž některý z následujících příznaků, případně jejich kombinace – bušení srdce, bolest na hrudi, pocení, třes, rychlý dech, nevolnost. Fyzické příznaky jsou často doprovázeny šíleným strachem, postižený se může bát smrti.

Pokračování 5 / 9

Jak zastavit paniku

Psycholog doporučuje, aby si lidé uvědomili, co je zdrojem jejich vzrůstající úzkosti, a pokud to jde, dávkovali si to. V případě, že nepříjemný pocit začne opět narůstat a někde v hrudi se otevírá prázdno, které hrozí člověka pohltit, když se srdce rozbuší a dech se krátí, je třeba vědomě odvést pozornost jiným směrem.

Dýchejte

Když už panika udeří, dochází u postiženého panickým záchvatem často k hyperventilaci, protože dýchá povrchně a hodně rychle, což problém ještě zhoršuje. Prvním krokem ke zlepšení situace je tedy potřeba zklidnit dech. Můžete si udělat kornout z dlaní a dýchat do nich nebo vzít papírový pytlík a nafukovat ho. Zní to jako z hollywoodského filmu, ale skutečně to funguje.

Pokračování 6 / 9

Odveďte pozornost

Dál je třeba odvést pozornost jiným směrem, způsobů je mnoho. Můžete si například začít odříkávat násobilku, vyjmenovávat dny v týdnu v angličtině pozpátku, odečítat od stovky po třech až k nule, vyjmenovávat prezidenty… Možností je opravdu hodně, všechno zafunguje, vaše myšlenky se pomalu uklidní.

Pokračování 7 / 9

Podělte se o své obavy

Sdílená starost, poloviční starost. Proto neváhejte a se svými obavami se někomu svěřte. Dobře si ale vyberte člověka, na kterého své strachy vychrlíte. „Dejte pozor, ať to není žádný panikář. Zavolejte člověku, který je víc v klidu než vy a dokáže vás cíleně přivést na jiné myšlenky,“ doporučuje Jan Kulhánek.

Pokračování 8 / 9

Stresu se postavte aktivně

Svou psychickou odolnost proti stresu můžete vědomě zvyšovat. Hodí se to zejména v případech, kdy se u vás panické ataky již objevily a pravidelně se vrací. Snášet těžké situace pomáhá dostatek spánku. Může být těžké usnout, když máte strach, ale právě spánek je to, co nejvíc potřebujete. Nevyspalému člověku vše připadá ještě horší, než ve skutečnosti je.

Pomáhá i zdravá strava a pravidelný pohyb, který pročistí hlavu. Ani teď, když panují přísná opatření, není zcela zakázáno chodit ven. Vyjděte na procházku do lesa, do polí, někam, kde nepotkáte další lidi. Taková místa najdete i ve velkých městech. Běhejte, choďte, skákejte, jezděte na kole a hlavně dýchejte. Jestli opravdu nemůžete vycházet, najděte na internetu relaxační cvičení či jógu a cvičte alespoň doma s otevřenými okny.

Pokračování 9 / 9

Postarejte se o své blízké

Situace není jednoduchá pro nikoho a děti nebo staří rodiče nejsou výjimkou. Pro ty může být situace ještě horší, protože jsou nejohroženější skupinou. „Paradoxně ostatním nejlépe pomůžeme, postaráme-li se nejdřív sami o sebe. Děti se přirozeně samy od sebe do paniky nedostanou, nasávají a přebírají negativní pocity od rodičů,“ vysvětluje psycholog.

V případě starších lidí je situace složitější, ale i v tomto případě platí, že je třeba myslet nejdřív na sebe. Jen klidný a vyrovnaný člověk může uklidňovat jiného. Když budete svědkem panického záchvatu u někoho jiného, postup zvládnutí záchvatu je stejný – nejdříve zklidnit dech, poté odvést myšlenky. Můžete přidat fyzický kontakt, chytit dotyčného za ruku, obejmout ho. Až se uklidní, je třeba s ním situaci rozebrat, aby věděl, jak se do toho stavu dostal a mohl se mu příště vyhnout. „Bude to běh na dlouhou trať. Připravme se na maraton, nikoliv na sprint. Starejte se o sebe průběžně, abyste situaci ustáli,“ radí v současné epidemii koronaviru psycholog.

Doporučujeme

Články odjinud