Nenápadní, ale nebezpeční: Tohle jsou nečekaní zabijáci vztahu. Znáte je? | Foto: iStock

Foto: iStock

Nenápadní, ale nebezpeční: Tohle jsou nečekaní zabijáci vztahu. Znáte je?

Zametání potíží pod koberec, absence blízkosti, ale i příliš těsné partnerské pouto mohou být pro vztah zcela destruktivní. Tohle jsou běžní ničitelé vztahu, na které pomýšlí asi jen málokdo.

Nenápadní, ale nebezpeční

Samozřejmě že úplně každý partnerský vztah zabíjí časté hádky, nevěra, lži, přemíra alkoholu, agresivní chování a třeba i obyčejný nedostatek času na toho druhého. Ale co takové zametání problémů pod koberec či absence blízkosti? Anebo zásadně negativní pohled na naprosto jakýkoliv problém, věc či událost? O těchto a dalších nenápadných „zabijácích“ se už tolik nemluví. A o to víc mohou být záludní.

Co ženy nejčastěji žene do zničujících vztahů? Podívejte se na rady odborníka ve videu:

Pokračování 2 / 6

Zametání problémů pod koberec

Zatímco některé páry mívají v domácnosti komunikační „Itálii“, vše si hlasitě vyříkají naplno a hned, jiné dvojice z opačného emočního pólu ukládají každou neshodu a nesoulad „pod koberec“. Navenek mohou dokonce působit jako dokonalý pár, vždyť se přece nehádají. Jenže koberec se více a více vzdouvá, hora nedořešených problémů pod ním bez přestání roste, až jednoho dne vyplní celou místnost, celý prostor vztahu. Mnohdy to trvá roky, často i desetiletí nespokojenosti a narůstajícího dusna na obou stranách. Jediným řešením je začít o svých pocitech, problémech, potřebách a třeba i křivdách mluvit. A pozor rozhodně nemusí jít o komunikaci po italsku.

Pokračování 3 / 6

Všechno, všechno, všechno je špatně!

Partneři, kteří ve vztahu i kolem sebe vidí jen to špatné a negativní a neustále na to upozorňují, se časem stávají toxickými pro sebe navzájem i pro okolí, jež se jim obvykle začne vyhýbat. Těmto škarohlídům by pomohlo naučit se dívat na problémy z jiného úhlu. Vždyť sklenice nemusí být jen poloprázdná, ale může být i napůl plná. Jde o úhel pohledu. Tato optika v mnoha případech uleví nejen vztahu a partnerskému životu, ale i jednotlivci.

Pokračování 4 / 6

Srostlí partneři

Možná máte v rodině starší pár, který se od sebe nehne na krok, jsou spolu úplně všude, možná dokonce i pracovali na stejném pracovišti. Tito partneři nemají vlastní zájmy ani přátele, natož čas jen pro sebe. Jsou zkrátka srostlí, přesněji jeden z páru z různých důvodů doslova přiroste k druhému a opanuje veškerý jeho prostor. „Příliš mnoho prostoru či dlouhé odloučení není dobré, avšak partneři, kteří se věnují i vlastním koníčkům, zájmům a přátelům, bývají šťastnější než ti, kteří jsou na sobě v každém ohledu závislí,“ tvrdí psycholožka, psychoterapeutka a autorka mnoha populárních publikací Terri Orbuch.

Pokračování 5 / 6

Partnerský vztah jako pracovní jednotka

Kdy naposledy jste si povídali o svých snech, o názorech na svět či o tom, jakou hudbu nyní posloucháte? Pokud v posledních letech probíráte pouze „pracovní věci“ – děti, práci, hypotéku, co vařit, co je nutné opravit a kdy navštívíte dědu, pak je docela dobře možné, že už jeden druhého neznáte a navzájem se nebezpečně vzdalujete. Vždyť každý z nás se vyvíjí a mění, moudří, tříbí názory, mění pohled na život i na partnerství. Jednoho dne mohou partneři zjistit, že žijí s někým, o kom nic nevědí a s kým nemají nic společného, i když celé roky měli pocit, že toho druhého dokonale znají. Takové prozření může být pro vztah nesmírně devastující.

Pokračování 6 / 6

Ztráta blízkosti

Blízkost je těžké přesně popsat a uchopit. Cítíme, když ji prožíváme, ale i když se nám jí ve vztahu nedostává. A pokud nám v partnerském vztahu chybí dlouhé roky, vnímáme vztah jako vyhaslý a šedý. Blízkost bohužel není něco, co získáme a trvale máme, o blízkost je nutné pečovat a živit ji. Ale čím? Blízkost se „živí“ sdílením radostí i starostí, plánů i snů a překonanými krizemi, krmí se nejen intimitou duší, ale i těl, sexem i úplně obyčejným polibkem a pohlazením během dne.

Narůstá se zájmem o druhého, a to jak otázkami, tak i nasloucháním. Vykrmují ji drobné laskavosti, kdy vnímáme, že na nás ten druhý myslí i v maličkostech. Blízkost je riskantní, jestliže si kohokoliv pustíme k tělu, může nás snadněji zranit. Pokud však toužíme po hlubokém a naplňujícím vztahu, nezbude nám nic jiného než „to“ risknout. Absence blízkosti bohužel bývá začátkem konce vztahů. Cesty se rozcházejí, až se možná jednoho dne úplně rozejdou.

Doporučujeme

Články odjinud