Nitě, lana, plachtovina, přírodní léčivo i vitamíny nabitá potravina – to vše a mnoho dalšího umí „vykouzlit“ obyčejná kopřiva, tradiční česká jarní bylina.
Je škoda, že přes exotické životabudiče a farmaceutické zázraky mnohdy zapomínáme na „zelené zlato“ našich lesů a luk. Jedním ze zelených klenotů české přírodní lékárny je bezesporu kopřiva.
Této úžasné byliny s mnohostranným použitím si cenili i naši předkové; patřila mezi oblíbené léčivky, rituální byliny a na jaře nesměla chybět ani v kuchyni. Neobešla se bez ní příprava velikonoční nádivky, kopřivové polévky či špenátu. Kopřivazaháněla nejen nemoci a hlad, ale vyráběly se z ní také nitě, provazy, plachtovina, rybářské sítě i papír.
Kopřiva: Bohatá „agresorka“
Je všeobecně známé, že chcete-li sáhnout po jejím bohatství, musíte mít rukavice, jinak vás popálí. „Vlastní kopřivový jed je bezdusíkatá prchavá látka pryskyřičného charakteru, která již v nepatrném množství vyvolává pálení a svědění. Sušená droga nemá svědivý účinek,“ uvádí autorská dvojice Korbelář a Endrys ve skvělé knize Naše rostliny v lékařství.
Nicméně o jaké bohatství se vlastně jedná? Listy a nať kopřivy obsahují karotenoidy, nezanedbatelné množství vitamínu C a vitamíny B2 a B5. Dále pak až 15 % minerálních látek; kupříkladu hořčík, železo a vápník. Z nutričního i terapeutického pohledu je zajímavé i značné množství chlorofylu, který působí povzbudivě na metabolismus. Z uvedených, velmi základních informací je patrné, že kopřiva má opravdu co nabídnout!
Kopřiva: Všestranná léčivka
„I když se oficiálně uvádí sběr v červnu až v září, máme prokázáno, že největší efekt je z drogy sbírané od časného jara do konce května…“ dočteme se v několikadílné publikaci Herbář léčivých rostlin od předních českých bylinářů Janči a Zentricha.
Sbíráme celé mladé olistěné stonky nebo jen listy, kopřivu používáme buď čerstvou (především v kuchyni), nebo sušíme do zásoby – sušená se ale nehodí jako zelenina. Účinky kopřivy, užívané nejčastěji ve formě čaje, jsou velmi rozsáhlé, mezi nejvýznamnější patří:
• Pozitivní vliv na pokles hladiny cukru v krvi (v lidovém léčitelství se tradičně užívá při cukrovce).
• Podpora a úprava trávení a činnosti střev.
• Podpůrně se podává při nemocech žlučníku a jater.
• Má pozitivní vliv na krvetvorbu (staří bylináři říkali na čištění krve).
• Zevně se užívá k omývání ekzémů, akné a na splachování unavených a vypadávajících vlasů (do nálevu přidáváme ocet).
• Má močopudné účinky (pomáhá při mírných otocích) a působí blahodárně při zánětech močových cest.
• Poněkud drastické, ale údajně účinné, je šlehání revmatických kloubů čerstvou olistěnou natí (toto doporučení lze najít prakticky v každém bylináři).
Kopřiva: Zelenina pro unavený organismus
V bývalých státech někdejšího Sovětského svazu je kopřiva uznávaná jako tzv. polyvitaminózní rostlina. Z tohoto poznatku pak vyplývají doporučení ohledně užívání ve formě nálevu (čaje) a konzumace kopřivových pokrmů při nedostatku vitamínů a minerálů. Listy zbavíme palčivosti spařením horkou vodou (asi 85 ̊C) nebo jakýmikoliv tepelnými úpravami.
Mladé kopřivy se v hojné míře přidávají do velikonoční nádivky, lze je dávat do polévky, vaječných či bramborových omelet, ale také do sekané či karbanátků. Spařené mladé lístky se v malém množství přidávají do salátů a pomazánek. Z jemně sekaných kopřivových listů lze připravovat i tzv. kopřivový „špenát“, postup i dochucení jsou stejné, jako u běžného špenátu.
Co o kopřivě možná nevíte
• Kopřivy se využívaly k výrobě vláken (nitě, provazy, plachtovina, látky na uniformy apod.) až do doby, než se ve velkém začal pěstovat len.
• Z kopřiv se vyráběl kopřivový papír.
• Kopřivy bývaly surovinou i k výrobě piva.
• Silný nálev z kopřiv se tradičně používal jako přírodní barvivo, bílé plátno zbarvil do zeleno-žluta.
• Kopřiva patřila k rituálním bylinám; byla spojována s hromem, bleskem a podsvětím. Nálevem z kopřiv se prý světil rituální nůž, na kopřivový papír se psaly magické formulky, úmluvy apod.