Neplodnost a její příčiny

Neplodnost a její příčiny

To, že se narodí dítě, je vlastně hrozná náhoda. Životnost lidských pohlavních buněk je totiž poměrně krátká. Spermie po ejakulaci přežívají pouhých 48 hodin, vajíčka po svém vyloupnutí z vaječníků dokonce jen 17 hodin. K oplodnění pak dochází ve vejcovodu, kde na vajíčko číhají spermie.

Neplodnost a její příčiny

To, že se narodí dítě, je vlastně hrozná náhoda. Životnost lidských pohlavních buněk je totiž poměrně krátká. Spermie po ejakulaci přežívají pouhých 48 hodin, vajíčka po svém vyloupnutí z vaječníků dokonce jen 17 hodin. K oplodnění pak dochází ve vejcovodu, kde na vajíčko číhají spermie.

Optimální podmínky ke zplození dítěte nastanou mezi 12. až 16. dnem menstruačního cyklu. V nejlepší kondici je přitom žena mezi 20 až 22 rokem života. Jenže kdo si dneska v tomto věku pořizuje děti? Většina lidí dnes tuto záležitost posouvá ke svým 30. narozeninám. V té době má žena naději, že poprvé otěhotní, asi 30%.

Není tedy divu, že v evropských zemích je 10-15% partnerských párů nechtěně neplodných. Přibližně v jedné třetině je problém na straně muže, něco přes polovinu případů zaviní žena a v necelé jedné čtvrtině se lékař příčiny nikdy nedopátrá.

U mužů jde o dvě základní poruchy. Na jedné straně nemusí být schopni pohlavního styku, například pro vrozenou anatomickou odchylku genitálu nebo poruchu erekce. Na druhé straně je nutné vyšetřit i ejakulát a v něm obsažené spermie.

Takovéto vyšetření se provádí po čtyřech až šesti dnech sexuální abstinence. Zkoumá se kvalita i kvantita ejakulátu. Toho má být při jedné ejakulaci okolo 2,5 až 6 ml, přičemž v jednom mililitru by mělo být více než 40 milionů spermií. Z nich něco pod 30% může být nefunkčních, to většinou znamená nepohyblivých.

Ženy až v 80% neotěhotní z anatomické či funkční odchylky pohlavních orgánů. Menší část tvoří pacientky s psychickými, hormonálními či imunologickými problémy. V posledně jmenovaném případu jde o to, že ženino tělo vytváří protilátky proti spermiím. Šance na otěhotnění klesá také u středně těžké neléčené cukrovky, a to až o 90%.

Z dalších příkladů ženské sterility je poškození tvorby vlastních vajíček. Léčba spočívá většinou v podávání ženských hormonů, které vybudí vaječníky k usilovné činnosti. Další část rozmnožovacích orgánů, vejcovody, mohou být neprůchodné díky srůstům, které zde vzniknou v důsledku předešlých zánětů. Spermie se tím pádem nedostanou ke svému cíli.

Ve vlastní děloze mohou těhotenství překážet myomy, nejrůznější membrány nebo zánět povrchové sliznice. Svou roli sehraje i uložení dělohy v malé pánvi. Vada může být i v děložním hrdle, to může být příliš dlouhé nebo rozbrázděné rýhami po zánětech či úrazech.

Léčba lidské neplodnosti vychází z principů veterinární praxe. Obdivuhodné jsou metody, kdy se do vajíčka de facto vstříkne mužova spermie a takovýto zárodek se uloží do dělohy budoucí matky. Medicína není přirozeně všemocná, což zvyšuje šance malých obyvatelů dětských domovů na nalezení rodičů.

Autor: MUDr.Gabriela Riegelová
Zdroj: MediCentrum, informace o zdraví pro celou rodinu

Doporučujeme

Články odjinud