To, že se narodí dítě, je vlastně hrozná náhoda. Životnost lidských pohlavních buněk je totiž poměrně krátká. Spermie po ejakulaci přežívají pouhých 48 hodin, vajíčka po svém vyloupnutí z vaječníků dokonce jen 17 hodin. K oplodnění pak dochází ve vejcovodu, kde na vajíčko číhají spermie.
Neplodnost a její příčiny
To, že se narodí dítě, je vlastně hrozná náhoda. Životnost lidských pohlavních
buněk je totiž poměrně krátká. Spermie po ejakulaci přežívají pouhých 48 hodin,
vajíčka po svém vyloupnutí z vaječníků dokonce jen 17 hodin. K oplodnění pak dochází
ve vejcovodu, kde na vajíčko číhají spermie.
Optimální
podmínky ke zplození dítěte nastanou mezi 12. až 16. dnem menstruačního cyklu.
V nejlepší kondici je přitom žena mezi 20 až 22 rokem života. Jenže kdo si dneska v
tomto věku pořizuje děti? Většina lidí dnes tuto záležitost posouvá ke svým 30.
narozeninám. V té době má žena naději, že poprvé otěhotní, asi 30%.
Není tedy divu, že v evropských zemích je 10-15% partnerských párů nechtěně
neplodných. Přibližně v jedné třetině je problém na straně muže, něco přes
polovinu případů zaviní žena a v necelé jedné čtvrtině se lékař příčiny
nikdy nedopátrá.
U mužů jde o dvě základní poruchy. Na jedné straně nemusí být schopni
pohlavního styku, například pro vrozenou anatomickou odchylku genitálu nebo poruchu
erekce. Na druhé straně je nutné vyšetřit i ejakulát a v něm obsažené spermie.
Takovéto vyšetření se provádí po čtyřech až šesti dnech sexuální
abstinence. Zkoumá se kvalita i kvantita ejakulátu. Toho má být při jedné ejakulaci
okolo 2,5 až 6 ml, přičemž v jednom mililitru by mělo být více než 40 milionů
spermií. Z nich něco pod 30% může být nefunkčních, to většinou znamená
nepohyblivých.
Ženy až v 80% neotěhotní z anatomické či funkční odchylky pohlavních orgánů.
Menší část tvoří pacientky s psychickými, hormonálními či imunologickými problémy.
V posledně jmenovaném případu jde o to, že ženino tělo vytváří protilátky proti
spermiím. Šance na otěhotnění klesá také u středně těžké neléčené cukrovky,
a to až o 90%.
Z dalších příkladů ženské sterility je poškození tvorby vlastních vajíček.
Léčba spočívá většinou v podávání ženských hormonů, které vybudí vaječníky
k usilovné činnosti. Další část rozmnožovacích orgánů, vejcovody, mohou být
neprůchodné díky srůstům, které zde vzniknou v důsledku předešlých zánětů.
Spermie se tím pádem nedostanou ke svému cíli.
Ve vlastní děloze mohou těhotenství překážet myomy, nejrůznější membrány
nebo zánět povrchové sliznice. Svou roli sehraje i uložení dělohy v malé pánvi.
Vada může být i v děložním hrdle, to může být příliš dlouhé nebo rozbrázděné
rýhami po zánětech či úrazech.
Léčba lidské neplodnosti vychází z principů veterinární praxe. Obdivuhodné
jsou metody, kdy se do vajíčka de facto vstříkne mužova spermie a takovýto zárodek
se uloží do dělohy budoucí matky. Medicína není přirozeně všemocná, což zvyšuje
šance malých obyvatelů dětských domovů na nalezení rodičů.
Autor: MUDr.Gabriela Riegelová
Zdroj: MediCentrum, informace o zdraví pro celou
rodinu