Neučme děti lhát !

18. 2. 2002
Neučme děti lhát !
K čemu slouží dětem lež? Jak souvisí počátky dětského vyjadřování se lží? Jak odlišit dětské lži, fabulace a legrace? Jak rozpoznat problémy a umět je řešit?

Neučme děti lhát !

K čemu slouží dětem lež?
Jak souvisí počátky dětského vyjadřování se lží?
Jak odlišit dětské lži, fabulace a legrace?
Jak rozpoznat problémy a umět je řešit?

Nenamlouvejme dítěti, že je všemocné

Pokaždé, když dítě postavíme do situace, na niž není zralé, a dáme mu najevo, že je "výjimečné" a schopnější, než ve skutečnosti je, uvádíme ho do lži. Například:
Necháme-li dítě vyhrát. Předstíráme-li, že hrajeme špatně, aby dítě vyhrálo, nejednáme v jeho prospěch. Většinou se nenechá oklamat, nebo se z něj stane velmi špatný hráč, přesvědčený, že hra znamená výhru, a ne potěšení z účasti na hře. Lze se umístit také na jiném místě než na prvním.
Dáváme-li dítěti najevo, že rozhoduje o životních plánech rodičů. V některých domácnostech máme velmi často pocit, že tam vládnou děti, a ne rodiče. Dítě se zmocňuje celého prostoru, zaujímá čestné místo u stolu a znemožňuje rozhovor dospělých. Stává se dokonce, že dítě má pod kontrolou i telefon

  1. zpráva na záznamníku je nahrána dítětem, dítě zvedá sluchátko dřív

než rodiče…
Pracovníci reklamy dobře pochopili, jak důležité postavení v současné době dítě má. Někdy bývá rozhodující osobou při koupi auta nebo při výběru značky výrobku. A zdá se, že mnozí rodiče poslušně plní přání dítěte, když mu pořídí bratříčka nebo případně se vezmou…
Ve všech těchto situacích dítě nezaujímá pozici dítěte, jemuž dospělí, kteří jsou skutečně dospělí a zodpovědní, poskytují pocit jistoty. Ocitá se na místě, které mu nepřísluší a je falešné.
Svěřujeme-li se dítěti. Má-li dítě respektovat soukromí rodičů, je z jejich strany nutná zdrženlivost. Jestliže dítěti svěřujeme důvěrné věci (jeden si stěžuje na druhého, když se rodiče rozvádějí), stavíme dítě do pozice, kterou není schopné zvládnout, a hluboce ho zraňujeme.

Uvedeme si příklad. Protože Kristýna "byla svědkem závažné manželské hádky", jak uvádí matka, sdělili jí podrobnosti o celé situaci, aby ji neobelhávali, když se ptala… Ale lživé by bylo ujišňování: "Ale ne, to se pleteš, nic jsi neslyšela." Můžeme potvrdit, co dítě slyšelo, ale nemusíme poskytnout víc informací, než je nutné. Lze třeba říci: "Co jsi slyšela, to jsi slyšela. S tatínkem jsme se nepohodli, ale to je věc nás dospělých, ty za to vůbec nemůžeš." Svěřujeme-li se dítěti pod záminkou, že nechceme lhát, přenášíme na ně břemeno vlastních problémů a trápení.
Nechme děti růst se starostmi příslušejícími jejich věku a respektujme etapy jejich vývoje.
(brož., 112 s., 119 Kč, vydalo nakladatelství Portál)

Nakladatelství Portál vytvořilo novou řadu rádců pro výchovu v rodině pro rodiče, kteří mají potomky mladší 9 let. Jde o monotematické publikace, naplněné spoustou příkladů z klinické praxe autorky - francouzské psychoanalytičky Danielle Dalloz. V této řadě vyjdou další knihy na téma: Nepořádek, Nechuň k jídlu, Žárlivost a rivalita.

Více informací najdete na www.portal.cz

Témata článku:   

Přečtěte si také

Horoskopy

Je rozhodně potřeba, abyste si udělali jasno v tom, kdo je a kdo není váš přítel. Vztahové záležitosti se vám totiž mimořádně zamotají. Čekají vás změny, které si ještě dnes nedokážete…

Nejčtenější články