Devadesátky, pojem, který mluví sám za sebe. Říká se, že kdo si pamatuje 90. léta, neprožil je pořádně. Pravda je, že co se týče módy, účesů nebo jídel, bylo by lepší některé výstřelky zapomenout, ale například u muziky by to byla škoda. Pamatujete na kuře s broskví, žvýkačku Hubba Bubba, nástup časopisu Bravíčko? Jaká byla euforická 90. léta, co se nosilo, poslouchalo, sledovalo a jedlo?
Devadesátková móda
Teplákovka, šusťákovka, ledvinka, fialové sako, prestiže… To všechno si jistě z 90. let pamatujete. A určitě to není tak dávno, co jste koukala na fotky z té doby a modlila se, aby se ta móda už nikdy nevrátila… Kdo by to byl čekal, že spousta outfitů bude nyní opět in i u mládeže, která devadesátky nezažila? Tak například šusťákovky, které už tehdy byly oversized, aniž byl tento pojem znám, šlo o čistě praktické hledisko, aby se pod bundu vešlo co nejvíc vrstev, jsou znovu v kurzu. Ideálně fialové v kombinaci s tyrkysovou. Stejně tak ledvinky, jež se už ale nenosí tolik kolem pasu, ale spíš jako crossbody kabelka. Nebo vestičky všeho druhu, od kožených přes sešívané po riflové nebo háčkované – ty budou letos obzvlášť oblíbené. Nosily se také kapsáče s odepínacími nohavicemi, lacláče nebo trička nad pupík. A k dovršení dokonalého outfitu sloužilo nalepovací tetování z „Bravíčka“, modré stíny i natužená patka.
Za nákupy se pak jezdilo hned za hranice na trhy do Polska, kde bylo k sehnání nepřeberné množství džínů všech barev. „Pětsetjedničky“ to sice nebyly, ale kdo by v devadesátkách hledal na džínách miniaturní červený štítek Levis?
Muž nebyl in, pokud nevlastnil alespoň jedno fialové sako s ohrnutými rukávy, barevný strakatý svetr, plísňáky a nevkusnou širokou kravatu. Na trenky či boxerky mohli zapomenout, k dostání byly jen slipy. A ramenní vycpávky – bez těch nemohli existovat ani muži, ani ženy.
Jaká móda z devadesátek se vrátila? Podívejte se na video:
Kultovní seriály
Jakmile padla železná opona, otevřely se dveře i zahraniční televizní produkci. A tak jsme ze dne na den byli zavaleni seriály, které sice dodnes považujeme za kultovní a potajmu se k nim občas vracíme, v koutku duše ale víme, že i když nás svým způsobem formovaly, žádná velká kvalita se nekonala. Pro teenagery tu byl legendární seriál Beverly Hills 90210 nebo francouzská Helena a její chlapci, pro starší a pokročilé pak Melrose Place, který se v prvních dílech s „béháčkem“ lehce prolínal. Starší ženy se pak dojímaly u Doktorky Quinnové, Dallasu a toužily po Nickovi Slaughterovi, muži zase po vyvinuté Pamele a jejích kolegyních záchranářkách v seriálu Pobřežní hlídka. Celá rodina se pobavila u prvních sitcomů typu Alf, Krok za krokem či Plný dům, řada lidí dodnes miluje také žluté postavičky rodiny Simpsonových a ke konci desetiletí konečně na české obrazovky dorazil i kultovní sitcom Přátelé.
V 90. letech přišla i první vlna závislosti na telenovelách, kterou odstartovala Esmeralda. Úspěch této telenovely byl tak obrovský, že během pauzy ve vysílání seriálu její divačky demonstrovaly na Václavském náměstí, časopis Vlasta vytvořil speciální vydání věnované právě této telenovele a v České republice se v té době narodilo hned několik holčiček pojmenovaných Esmeralda. Ta vyšlapala cestičku dalším telenovelám, které brzy zabraly velkou část vysílacího času. Mezi nejoblíbenější patřil třeba Divoký anděl, Barvy lásky, Manuela nebo Ošklivka Betty.
České pořady
V 90. letech bylo možné naprosto všechno, a to i v televizi. Po pádu železné opony se mohlo cokoliv, a tak vznikaly nejen nové televize, ale i bizarní pořady, nad kterými dnes kroutíme nevěřícně hlavou. V televizi se to jen hemžilo nejrůznějšími soutěžemi typu Kufr, Riskuj, Kolotoč, Bongo nebo pěvecké DO-RE-MI, pro intelektuály tu byl AZ kvíz a O poklad Anežky České. Zacílilo se také na mladší diváky a vznikaly zábavně vzdělávací pořady jako Vega, Magion či Kuřátka nebo hitparády jako Eso s Terezou Pergnerovou a Medúza, na veřejnoprávní televizi pak „60“ s Mardošou z Tata Bojs coby moderátorem. Objevily se diskuzní pořady jako Áčko nebo Tabu a pro milovníky lechtivých témat tu bylo Peříčko. Kultovními se staly také Hry bez hranic a Pevnost Boyard. Abychom nebyli pozadu, začaly po vzoru amerických seriálů vznikat i české, a tak jsme trávili čas u Života na zámku, Nováků, Hospody nebo Když se slunci nedaří.
Patky, mullety a bodliny
Revoluce přišla také ohledně účesů a některé z nich se opět vrací na scénu. Styl udávala Rachel Green ze seriálu Přátelé, možností ale bylo daleko víc. Vzniklo první undergroundové kadeřnictví Salon Joshua, kde bylo možné nechat si na hlavě vyrobit dredy, rastu, vyholit obrázek či obarvit číro na jakýkoliv odstín z barevné škály. Mládež utrácela peníze za laky a gely na vlasy, aby si mohla utvořit účes do bodlin, natupírovat vysokou patku nebo aspoň „zatemovat“ trvalou. Odbarvovalo se na platinovou blond, do popředí se ale začaly drát i barvy duhy.
U mužů byl oblíbený takzvaný mullet neboli „vpředu byznys, vzadu party“. Jeho průkopníkem v Čechách byl hokejista Jaromír Jágr, který mu zůstal věrný ještě dlouho po konci devadesátek. Mulletem se pyšnil i nechvalně známý český podnikatel, mafián a majitel Discolandu Sylvie Ivan Jonák, jehož příběh můžete v současné době sledovat v novém seriálu České televize Devadesátky.
Hudební obrození
Co se týče muziky, zažíval hudební svět tak velké obrození, že jedna kapitola v článku nestačí. Takže ve zkratce: Napjatě jsme sledovali boje o prvenství mezi Take That, Backstreet Boys a East 17, mezi Oasis a Blur i mezi Britney Spears a Christinou Aquilerou. Projížděli jsme se autem s Alanis Morissette za zpěvu hitu Ironic, zpívali jsme klidně několikrát za sebou Wannabe ze Spice Girls a bez Oasis a jejich Wonderwall nebyl večírek úplný. Hromadně jsme se zamilovávaly do Kurta Cobaina z Nirvany i do stylu grunge, který se zrodil a zemřel spolu s Kurtem v roce 1994. Milovali jsme Red Hot Chili Peppers a fandili jsme Davovi Grohlovi, když z popela po Nirvaně uplácal Foo Fighters a proslavil tak celosvětově další kapelu. Vrtěli jsme hlavou nad mánií kolem The Kelly Family a potají si zpívali jejich hity. Zasáhla nás také vlna eurodance, kdy jsme u hitparády Eso napjatě čekali, jestli tentokrát zvítězí 2 Unlimited, Twenty 4 Seven, DJ Bobo nebo Ace of Base. Čágo belo, šílenci, byl univerzální pozdrav a moderátorku Terezu Pergnerovou rychle nabytá sláva dohnala až k drogám. Horké novinky ze světa hudby nám přinášel časopis Bravo, kde byla řada drbů ze showbyznysu, fotoreporty i texty světových hitů s překlady. Jako bonus byly dárky v podobě samolepek a plakátů, které zdobily stěny dětských pokojíčků, a také dvojstrana Láska, sex a něžnosti, jež nás seznamovala s tajuplným světem milostných hrátek.
Hned zkraje v roce 1990 u nás poprvé vystoupili The Rolling Stones, kteří se během tohoto desetiletí stihli ještě dvakrát vrátit. Praha zažila i první a zároveň poslední český koncert krále popu Michaela Jacksona, a to v roce 1996. Česká hudba se stále ještě vzpamatovávala z normalizačního šoku a spíš zpovzdálí sledovala, co se děje ve světě a snažila se to nepříliš kvalitně napodobit. Dočkali jsme se tak boybandů jako Lunetic nebo T-Boyz, z pořadu Marmeláda se vykřesala Lucie Vondráčková, poslouchali jsme i slovenský Maduar. Kvalitní tuzemské hudby bylo pomálu, přesto ale stojí za vypíchnutí kultovní kapela Lucie a jejich „bráchové“ Wanastowi Vjecy nebo třeba J.A.R. a spřátelená parta Sexy Dancers s Darou Rolins a Danem Bártou jako frontmany.
Novou muziku jsme lapali v rádiových hitparádách a natáčeli jsme ji na magnetofonové kazety, takže songy často nebyly úplné nebo je přerušil hlas moderátora. Kazety jsme si pak nahrávali jeden od druhého a navzájem jsme si vytvářeli vlastní playlisty. Když přišla do módy cédéčka, o toto kouzlo jsme byli ochuzeni.
Kuře s broskví, mekáč a Family Frost
Co se týče gastronomie, pravděpodobně největší událostí pro Českou republiku bylo otevření první pobočky fastfoodu McDonald’s v roce 1992. V pražské Vodičkově ulici stály tehdy před provozovnou fronty a její zahájení doprovázel orchestr a mažoretky. Zákazník si tenkrát mohl vychutnat například Big Mac za 48 Kč. Pokud jste vyrazila na slavnostní večeři do „lepší restaurace“, bylo téměř povinností si objednat tehdy luxusní jídlo, kterým bylo kuře s broskví. Neodmyslitelnou součástí talíře byla povadlá obloha skládající se z kopečků strouhaného červeného a bílého zelí, listu hlávkového salátu, čtvrtky rajčete a plátku okurky. Nesnědla jste ji? Žádný problém, v kuchyni dost pravděpodobně putovala na další talíř. Nesměla samozřejmě chybět ani Coca Cola, jež pro mnohé děti znamenala svátek. A kdo by si nepamatoval pojízdnou prodejnu zmrzliny a mražených výrobků Family Frost? Melodii ohlašující přijíždějící vůz je dodnes schopen zanotovat snad každý, kdo tuto éru zažil.
Lákadel pro děti bylo také více než dost. Pro ty, kterým vůz Family Frost v ulici nezastavoval, tu byly mražené pochoutky značky Algida, jejichž Callipo a Kolorku milovalo snad každé dítě. Frčela také lízátka Chupa Chups, žvýkačky Hubba Bubba a komunistický Vitacit nahradil rozpustný nápoj Tang. Ano, i ten děti lízaly z ruky, jak byly zvyklé z dob Vitacitu. Brzy se na trhu objevily také „zápaďácké“ sladkosti jako Kinder vajíčka, fialová čokoláda Milka nebo tyčinka Milky Way. A za Coca-Colou přicházeli i její „zdravější“ sourozenci Fanta, Sprite nebo Lift.