Noční děsy a démoni: Tohle jsou zážitky lidí se spánkovou paralýzou | Foto: iStock

Foto: iStock

Noční děsy a démoni: Tohle jsou zážitky lidí se spánkovou paralýzou

Slyšela jste někdy o spánkové paralýze? Řeč je o nepříjemném stavu lucidního snění plném děsivých zážitků. Jaké jsou příběhy lidí, kteří zažili noční běsy na vlastní kůži?

Hrůza jménem spánková paralýza

Spánková paralýza nastává v noci, když lidé spí. Jedná se o stav, při kterém se lidé vzbudí ze spánku, ale nemohou se pohnout, někdy dokonce ani mluvit. Navíc mohou mít strašidelné vidiny. Nepříjemný na tomto zážitku je i fakt, že může trvat pár sekund i několik minut. A co teprve, když vás ještě navštíví duch, tajemná postava či příšera a vy nemůžete nic dělat? Někteří lidé popisují skutečně děsivé příhody spánkové paralýzy, kdy se ocitli na pomezí reálného a nadpřirozeného světa.

Jaká jsou fakta a mýty o spánku? Podívejte se na video:

Pokračování 2 / 5

LÍBA: Bílá postava na okraji postele

„Probudila jsem se a nemohla jsem se hýbat. Zjistila jsem, že se dívám na sebe samotnou, jak spím. To ale nebylo zdaleka všechno. Když jsem se totiž rozhlédla po místnosti, viděla jsem sedět na okraji postele tajemnou bílou postavu, která se houpala dozadu a dopředu. Bylo to děsivé.“

Pokračování 3 / 5

LENKA: Opakující se sny o staré čarodějnici

„Moje první noční můra o staré a strašidelné ježibabě se mi zdála v šestnácti. Nemohla jsem se pohnout a dívala jsem se, jak mi klečí na hrudi a upřeně se mi dívá do obličeje. Pomalu se přibližovala blíž a blíž. Strašně jsem se bála. Na sobě mívá tmavý plášť a kapuci. Její tvář má děsivé rysy, vypadá přesně jako čarodějnice z nějakého hororu. Vždy cítím, jak kolem ní proudí zlo a negativní energie, která mě rázem obklopuje.

Nepomáhá, ani když si lehnu na břicho. To se mě dotýká rukou na zátylku, odkud pokračuje dolů, až skončí na mém obličeji. Prsty mě chytí pod horními zuby a otočí mi hlavu směrem k sobě. Jindy mě zase kouše, sedí na posteli, klepe na dveře nebo mě volá jménem, což mě pochopitelně vždycky moc vyděsí.“

Pokračování 4 / 5

IRENA: Zjevení zesnulé sestřenice

„Občas mívám halucinace, v různé časy k ránu se bez budíku vzbouzím a většinou se přitom nemohu hýbat. Děje se mi to už dlouho a nikdy mě to nějak moc netrápilo. Až do jednoho tajemného okamžiku. Před pár lety jsem si večer před spaním pověsila bundu za kapuci na skříň, abych si ji nachystala na cestu do práce. Když jsem se probudila, uviděla jsem vedle sebe neznámou ženu. Byla ke mně otočená zády a na sobě měla mou bundu. Nevím jak, ale uvědomila jsem si, že se mnou na posteli leží někdo, koho znám. Ale netušila jsem kdo.

Snažila jsem se na něj zakřičet, ale nešlo to. Pak se záhadná žena pomaličku otočila tak, že jsem ji viděla z boku. Byla to sestřenice, která loni zemřela. Myslela jsem si, že se strachy zblázním. Nemohla jsem ale křičet. Pak se mi najednou vrátila možnost se pohnout a začala jsem řvát: ‚Vidím dobře? Že jo? Co se to sakra děje?‘ Otočila jsem se, ale na místě už byla jen přikrývka. Pohlédla jsem pak znovu na skříň a rozeznala jsem bundu visící na dveřích mé skříně. Ještě dnes jsem z této zkušenosti vyděšená.“

Pokračování 5 / 5

OLINA: Sex s tajemnými démony

„Spánkovou paralýzou trpím od sedmi let. Vždycky to bylo děsivé. Přišlo mi, že se třesou stěny, zvonilo mi v uších, jindy jsem zase procházela tunelem. Problémy přetrvávaly až do mého dospívání, kdy jsem musela ,zápasit‘ s nespočtem tajemných démonů. Mluvili na mě podivným jazykem. Byli nepředvídatelní, kousali mě, týrali a byli zlí.

Časem, někdy kolem dvaceti let, jsem zjistila, že by mohlo být řešením udělat z nežádoucího setkání s bytostmi z podsvětí snesitelné. Zkoumala jsem problematiku lucidního snění a napadlo mě, jaké by to bylo prožívat s nimi sex namísto násilí, i když mi to samotné přišlo zvrácené. Funguje to, nyní prožívám orgasmus, aniž se musím dotýkat v intimní oblasti, pouhou myšlenkou. Pomohlo mi to a od té doby už se nebojím chodit spát. Spánková paralýza je pak daleko snesitelnější.“

Doporučujeme

Články odjinud