Nora měla partu kamarádů. Byli to lidé, se kterými trávila téměř všechen volný čas. Chodili společně na výlety, pořádali grilování a vzájemně se navštěvovali. Jenže pak…
Po rozvodu jsem se často cítila sama, a protože ráda cestuji, přidala jsem se k jednomu cestovatelskému kroužku u nás ve městě. Okamžitě jsem byla nadšená, protože s partou lidí nejrůznějšího věku jsme podnikali spoustu výletů a dokonce jezdili i na společné dovolené.
Ačkoli jsem se s nimi stýkala asi jen dva roky, stávali se pro mě druhou rodinou. Byla jsem šťastná, že je mám. V jednu chvíli jsem si začala všímat stále častějších zvláštních pohledů jednoho z kamarádů, Pavla. Ten měl sice partnerku, nicméně nebylo těžké si všimnout, že se Pavlovi líbím.
Laura Poláková
23. února 2020
Znáte to, ženy takové věci vycítí. Měla jsem ho moc ráda, ale ani ve snu by mě nenapadlo toho nějak zneužívat vzhledem k jeho vztahu s jeho přítelkyní Anetou.
Jednoho večera, kdy jsme společně seděli v naší oblíbené hospodě, mě Pavel poprosil, zda bych s ním nemohla jít na chvíli ven. Viděla jsem na něm, že je nervózní, a tak nějak jsem tušila, co asi přijde.
Laura Poláková
18. února 2020
Pavel se mi podíval do očí a řekl mi, že se do mě zamiloval. I když jsem si byla jistá, že přesně tohle nastane, stála jsem tam jako solný sloup s očima upřenýma na něj a nezmohla se v tu chvíli na jediné slovo.
„Říkám ti to, protože už s tím nedokážu déle bojovat. Teď to víš a záleží jen na tobě, jak s tím naložíš.“ Jediné, co jsem dokázala v tu chvíli říct, bylo: „A co Aneta?“ Ihned mě ujistil, že má Anetu rád, ale miluje mě tak moc, že by se kvůli mně s Anetou rozešel.
Laura Poláková
16. února 2020
Chvíli jsme tam proti sobě stáli a já na něm viděla, jak čeká a doufá v kladnou odpověď. Nechtěla jsem mu ublížit, ale nemohla jsem rozbít fungující vztah. Skutečně. Navíc to pomyšlení, že bych mohla tímto rozhodnutím přijít o všechny své přátele, bylo nemyslitelné.
Řekla jsem mu tedy, že ne. Pavel se tvářil, že to chápe, ale bylo na něm vidět, jak ho to ranilo. Myslela jsem, že tím tohle téma ukončíme a vše bude zase jako dřív. Bohužel mě tahle naivní vidina rychle přešla.
Laura Poláková
13. února 2020
Několik dní nato mi volala Aneta. Byla celá uplakaná a zoufalá a řekla mi, že jí to Pavel všechno přiznal. Kupodivu na mě nebyla vůbec zlá nebo naštvaná. Naopak, rozumně uznávala, že já za nic nemůžu.
Tvrdila mi, že neví, co má dělat, že Pavla strašně miluje. Řekla jsem jí, že mě to moc mrzí, ale že jí nehodlám ubližovat. Poprosila mě, abych s Pavlem ještě promluvila. Udělala jsem to a brala jsem to za uzavřené.
Laura Poláková
11. února 2020
Od té doby bylo ale všechno jinak. Když jsme se všichni tři sešli na nějaké akci, vládla tam nepříjemná atmosféra, kterou vnímali všichni. Postupně mě mí přátelé přestávali zvát.
Dopadlo to tak, že se se mnou už nikdo nebaví. Nakonec všem prospělo, že se mě zbavili, ale já dodnes pomyslně oplakávám ztrátu druhé rodiny.