Pokud si myslíte, že nabídka: nechceš kousek čokolády je míněna upřímně,
tak se pletete. Většina z nás je totiž na čokoládě závislá a jen velmi nerada
se o ní dělí.
O čokoládu se neradi dělíme
Pokud si myslíte, že nabídka: nechceš kousek čokolády je míněna upřímně,
tak se pletete. Většina z nás je totiž na čokoládě závislá a jen velmi nerada
se o ní dělí.
Slabost pro sladké mívají častěji ženy, které si sladké mlsání podle dostupných
průzkumů nedokáží odpustit – v lepším případě - minimálně třikrát týdně.
„Sladká chuť je pro tělo a duši základní a centrální,“ potvrzuje psycholožka
Marcela Slavíčková z Centra duševního zdraví Modrá laguna.
Je to dáno také tím, že první chuť, kterou dítě po narození okusí, je sladká.
„Sladké je mateřské mléko, sladké jsou dětské pokrmy, sladká je pro nás
ale i první pusa,“ vysvětluje důvody navození pocitu slasti po konzumaci
čokolády Marcela Slavíčková.
Z psychologického hlediska právě čokoláda přináší člověku pocit uvolnění
a nasycení. Okamžik požití tabulky čokolády pro nás znamená rychlý přísun
energie, zpomaluje se a harmonizuje se naše trávení, navíc dochází k rychlé
výživě organismu.
Častá konzumace čokolády však může lidem ublížit.
„Je to něco za něco. Za zdánlivě snadnou a rychlou psychickou úlevu, kterou
dosáhneme s pomocí sladkosti, zaplatíme postupným poškozováním těla. Nadbytek
sladkostí totiž leptá žaludek a může navodit také zhoršování trávicích procesů.
Navíc není vůbec těžké vytvořit si na sladkostech závislost. To sebou pochopitelně
i zvyšování tělesné hmotnosti,“ upozorňuje Marcela Slavíčková.
Odborníci proto lidem radí přísun čokolády nebo rafinovaného řepného cukru
nahradit potravinami, které jsou sladké už jen díky své přirozené chuti.
Například čerstvým ovocem nebo zeleninou. (plus)