Dnešní děti zdaleka netráví venku tolik času, jako jejich rodiče. Také vzpomínáte na to, jak jste s kamarády celý den běhala mezi paneláky, případně po návsi nebo parku, a hrála nejrůznější dobrodružné hry, které už možná současné děti ani neznají? Vy si je určitě vybavíte ihned spolu s nezaměnitelnou vůní léta a prázdnin. Jakou hru jste měla nejradši?
Přes Stříbrné jezero
Hrou inspirovanou mayovkou Poklad na Stříbrném jezeře se dalo strávit hodně letních odpolední či podvečerů. Hra spočívala v tom, že se vybral jeden velitel a proti němu na druhé straně hřiště či pískoviště stála skupinka ostatních dětí. Kapitán odříkal magickou větu: „Přes Stříbrné jezero může jen ten, kdo má na sobě žlutou barvu (např.)!“ Ti, kteří na sobě určenou barvu či věc našli, mohli bez úhony kolem kapitána projít, zbytek se kapitán snažil polapit. Kdo unikl, dostal se na druhou stranu, zbytek se musel přidat ke kapitánovi, čímž se hra stávala napínavější.
Jak vypadaly dovolené před rokem 1989? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 7
Honzo, vstávej!
Jistě si pamatujete ta horká letní odpoledne, kdy se ze školních zahrad, hřišť i chodníků mezi sídlištními paneláky ozývalo volání: „Honzo, vstávej!“ Opět šlo o to, aby se do čela postavil jeden dobrovolník a proti němu na druhou stranu vymezeného prostoru skupinka dětí. Na dobrovolníkovo zvolání „Honzo, vstávej!“ děti jedno po druhém odpovídaly: „Kolik je hodin?“ Načež dobrovolník zareagoval: „Pět slepičích/mravenčích/lidských!“ Řeč byla o krocích a jejich délce, které mohlo konkrétní dítě vykonat, čímž se pomalu posouvalo do cíle. Vyhrál samozřejmě ten, který tam byl jako první, což bylo v podstatě rukou dobrovolníka, kterého v cíli nahradil. Fantazii se meze nekladly, klidně jste si mohla vyzkoušet hadí či rybí „kroky“.
Marta Pušová
10. března 2023
Pokračování 3 / 7
Hloupá kuchařka
Pokud zrovna kluci na hřišti čutali fotbal nebo pořádali závody s autíčky, holčičky se věnovaly svým hrám, ke kterým kluky nepřibíraly. Jedna z nich byla například hloupá kuchařka. Role hloupé kuchařky se většinou losovala, a jakmile byla kuchařka určena, mohla odříkávat zaklínadlo: „Já hloupá kuchařka, dala jsem do polévky všechny druhy…“ a následovalo libovolné téma, jako třeba barvy, stromy nebo květiny. Zbylé děti si šeptem rozdělily druhy zmíněné kategorie a vybraný zástupce je kuchařce vyjmenoval. Hloupá kuchařka si vybrala jednoho zástupce, který vyběhl a snažil se uběhnout domluvenou trasu tak, aby ho kuchařka nechytla. Pokud byl lapen, vystřídal kuchařku v její roli, v opačném případě hra pokračovala dalšími koly, dokud kuchařka někoho nechytila.
Marta Pušová
24. dubna 2025
Pokračování 4 / 7
Školka s míčem
Pokud jste zrovna na hřišti nebo v parku žádné dítě nepotkala, musela jste si vystačit sama, případně s nějakou hračkou. K této hře vám stačil míč, s nímž se dalo házet buď o stěnu paneláku, nebo o zem, a dělat přitom nejrůznější úkony. Nejčastěji dítě muselo bez ztráty bodu splnit následující kroky. V případě, že hrálo víc dětí, ve chvíli, kdy se mu některý krok nepovedl, přišlo na řadu další dítě a v následujícím kole se začínalo od místa, kde se stala chyba. Nejčastěji se školka hrála v tomto pořadí:
10x hodit o zeď
9x hodit o zeď, aby míč dopadl a odskočil, a chytit
8x hodit a tlesknout před tělem
7x hodit a tlesknout před i za tělem
6x hodit a chytit levou rukou
5x hodit a chytit pravou rukou
4x hodit pod pravou nohou
3x hodit pod levou nohou
2x hodit zády ke zdi otočit se a chytit
1x hodit a otočka a chytit
Laura Poláková
2. srpna 2024
Pokračování 5 / 7
Cukr, káva, limonáda
I tato hra byla mezi dětmi oblíbená, zejména proto, že se jí mohl zúčastnit dobrovolný počet hráčů všech věkových kategorií. Rozpočítáváním se vybral vyvolávač, který se postavil zády k ostatním, ideálně čelem ke zdi. Ostatní hráči se postavili na předem dohodnutou čáru. Vyvolávač začal odříkávat: „Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum!“ Rychlost odříkávání si volil sám, mohl v průběhu zrychlovat. Hráči museli během odříkávání doběhnout co nejrychleji ke zdi. Ve chvíli, kdy říkanka skončila, se vyvolávač rychle otočil k ostatním hráčům, kteří museli v tu chvíli „zkamenět“ na místě. Kdo se pohnul, toho vyvolávač poslal zpátky na start.
Marta Pušová
22. září 2023
Pokračování 6 / 7
Skákání gumy
Skákání přes gumu bylo svého času velkým trendem. Stačil k tomu dostatečně dlouhý kus svázané pruženky, která se v době, kdy se přes ni neskákalo, dala pohodlně strčit do kapsy nebo omotat kolem pasu. Ke hře byli potřeba ideálně tři lidi, v případě nouze ale stačili dva a guma se uvázala na jednom konci kolem zábradlí, když bylo nejhůř, mohla jste trénovat i sama tak, že se guma zahákla třeba za nohy od židlí. Za normálních okolností se proti sobě postavily dvě děti a pruženku si navlékly kolem kotníků, zatímco třetí dítě přes ni skákalo předem naučenou sestavu. Pokud udělalo chybu, došlo ke střídání. Pokud dítě zvládlo sestavu s gumou kolem kotníků, posouvala se pruženka výš na lýtka, kolena, stehna, zadek i pas.
Marta Pušová
26. července 2024
Pokračování 7 / 7
Krvavé koleno
Jakmile se trochu začalo smrákat a maminky z oken svolávaly ty nejmenší k večeři, nastoupila hra pro ty nejotrlejší – krvavé koleno. Ze skupiny hráčů se vybrali dva, kteří budou krvavé koleno a matka. Krvavé koleno se šlo schovat a matka se s ním dopředu domluvila na hodině, kdy mělo vstávat – tj. znovu se objevit. Zbylí hráči se drželi za ruce, chodili dokola a společně říkali: „První hodina odbila, lampa ještě svítila, druhá hodina odbila, lampa ještě svítila…“ Když se došlo k hodině, na které se krvavé koleno s matkou domluvilo, vykřikli společně „a lampa zhasla“. Krvavé koleno vyskočilo z úkrytu a honilo ostatní hráče. Koho chytilo, byl v dalším kole krvavé koleno.