Superpotravina vhodná pro zdravý jídelníček
100 g syrového zelí obsahuje pouhých 132 kJ, naprosté minimum tuků i sacharidů a naopak velké množství prospěšné vlákniny. Kysané zelí, jeden z hlavních zimních zdrojů vitaminu C našich předků, lze pak oprávněně považovat za zdravou dietní superpotravinu, která nám poskytuje řadu skvělých výživových benefitů. Navíc se k nám, například oproti rajčatům a další nesezonní zelenině, nedováží nedozrálé přes celou Evropu či půlku světa. Co konkrétně může obyčejné zelí nabídnout?
Jak na domácí kysané zelí? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 5
Nekaloricky vyplní každé prázdné místo
Pomineme-li skutečnost, že je zelí velice zdravou potravinou, zvláště pak v jeho kvašené podobě, může být tato zelenina naprosto báječnou nekalorickou „výplní“ žaludku s obrovským obsahem vlákniny. Zjednodušeně řečeno, zelí přidá pokrmu objem, zasytí, avšak nedodá prakticky žádný tuk ani sacharidy, kterých máme obvykle ve stravě hojnost. A tak si můžeme během „netučných dní“ bez výčitek dopřávat segedínský guláš připravený z libového drůbežího masa a zdravého kvašeného zelí, skvělé jsou i krůtí plátky dušené na kysaném zelí a medu, těstoviny s podušeným zelím, šátečky s kysaným zelím, zelné saláty, zelňačka či tradiční zelňáky.
Martina Machová
14. ledna 2023
Pokračování 3 / 5
Záchranář kysané zelí
Naši předkové jedli zelí celý rok. Konzumovali jej čerstvé (v syrovém stavu ho lze bez problémů skladovat několik měsíců), vařené, dušené a hlavně kvašené. Kvašené zelí totiž lze bez jakékoli konzervace a se zachováním všech výživových benefitů uchovávat dlouhé týdny i měsíce. Mléčné kvašení zelí „objevili“ a hojně používali především západní Slované, ostatně zelným hlávkám vyšlechtěným z divokého zelí se nejlépe daří právě na severu střední Evropy.
V podstatě by se dalo říct, že naši předkové přežívali díky zelí, obilným kaším, bramborám, luštěninám a kváskovému chlebu. Kysané zelí, které se pyšní přirozeně vysokým obsahem vitaminu C, si na radu přírodovědce Georga Forstera vzal na palubu i James Cook, když se tři roky plavil po jižních mořích. A dobře udělal. Kurdějemi, vážným onemocněním z nedostatku vitaminu C, jeho námořníci oproti jiným posádkám zámořských lodí netrpěli. V kvašeném zelí najdeme kromě vitaminu C
i vitaminy skupiny B a vitamin K, dále pak železo, vápník a zinek. Dalším jeho úžasným benefitem jsou i bakterie mléčného kvašení, které jsou pokladem pro naše střeva – tedy trávení a imunitu.
Martina Machová
3. prosince 2022
Pokračování 4 / 5
Dietně i zdravě!
Zelí prospívá srdci, ledvinám a díky obsahu vlákniny ovlivňuje příznivě také činnost střev, což u kysaného zelí platí vzhledem k obsahu prospěšných bakteriálních kmenů dvojnásob. Pravidelná konzumace zelí má preventivní i terapeutický vliv při vysokém tlaku a cukru v krvi. Kvašené zelí prospívá jak cukrovkářům, tak „tlakařům“, a těch je bohužel v naší populaci více než nakrouhaných proužků kvasícího zelí v mnohalitrovém sudu. Máte-li však citlivé zažívání, dávkujte si zelí postupně a jen v malých porcích. A pozor, konzumaci zelí by se měli vyhýbat i lidé s nemocným žlučníkem, pankreatitidou a dráždivým tračníkem.
Marta Pušová
28. prosince 2022
Pokračování 5 / 5
Něco zelného navíc – tradiční hojivé zelné obklady
Mnozí přírodní léčitelé a bylinkáři doporučují zelné listy jako osvědčený a staletími prověřený prostředek k vnějšímu ošetření nemocné pokožky. „Naše babičky od nepaměti rozvalovaly čerstvé zelné listy válečkem na nudle a pak je přikládaly na vředy, špatně se hojící rány, popáleniny, oblasti postižené dnou, na zánět nehtového lůžka, svrab, flegmózu, růži, gangrénu, neštovice, pásový opar, neuralgie a tumory,“ uvádí v knize Léčivá síla divokých bylin její autor, etnobotanik Rolf-Dieter Storl.
Laura Poláková
7. ledna 2023