Dovedu celkem pochopit, že v žádném vztahu nemůže sexuální jiskření vydržet věčně ve stejné intenzitě. A jsem ochotná zkusit leccos. Ale přítel teď přišel s opravdu neobvyklým požadavkem, který se mi moc nelíbí. Bojím se, jaké by mohly být následky.
Nečekala jsem, že náš úlet bude pokračovat
S Jakubem chodím tři roky. Pro někoho je to možná málo na to, abychom už byli v posteli nějak "vyhořelí", i já si to svým způsobem myslím. Ale faktem je, že jsme se dali dohromady především na základě neuvěřitelné fyzické přitažlivosti a až pak zkoumali, jestli si vůbec rozumíme.
Potkali jsme se tehdy v létě na jednom hudebním festivalu. Od chvíle, co jsme se na sebe podívali, mi bylo jasné, že se něco stane, zkrátka jsem to věděla. A nepletla se - Jakub si mě nedlouho na to našel, oslovil mě a už po hodině jsme se líbali. Zbytek noci jsme trávili vším možným, jen ne poslechem hudby.
Jeho kamarád obětavě přenechal společný stan mně. Když jsem se ráno probudila, vůbec jsem netušila, co bude dál - popravdě mi to tehdy bylo i skoro jedno, nečekala jsem, že z toho něco bude, nic jsme o sobě nevěděli. Spíš jsem tak trochu čekala, že mě Jakub ze stanu vysype, já nebudu znát ani jeho příjmení a tím celý zážitek skončí.
Ale nakonec jsme spolu strávili i zbytek festivalu a domů jsme odjížděla nejen s jeho příjmením, ale i telefonním číslem a příslibem toho, že se zase uvidíme. Celé léto pak bylo vlastně jen ve znamení sexu, nedělali jsme prakticky nic jiného, lišily se jen kulisy. Ať jsme se jeli koupat, nebo vyrazili do kina, stejně jsme skončili u milování.
Jak se vyvíjel Oliny příběh dál, se dozvíte v následujících kapitolách... Pokud jste netrpěliví a chcete znát rychle konec, můžete část příběhu přeskočit. Z boxíku zvolte rovnou poslední kapitolu a prostřední část textu se vám vůbec nezobrazí. Jestliže si chcete příběh přečíst celý, postupujte po kapitolách tak, jak za sebou následují.
Pokračování 2 / 4
Po sestěhování vzájemné jiskření trochu opadlo
Pravdou je, že jsem hodně sexuálně náruživá, v posteli si ráda užívám, nikdy jsem netrpěla žádným ostychem. Umím si říct o to, co se mi líbí, nedělá mi potíže splnit partnerovi prakticky cokoli. Mám to tak odjakživa, vždycky jsem měla sex ráda a záměrně jsem si i vybírala partnery, kteří to měli stejně, i třeba za cenu toho, že jsme si tolik nerozuměli v jiných oblastech. Brala jsem to tak, že dokud můj věk začíná dvacítkou, nemusím mít na přítele kritéria jako na životního partnera.
To se ale samozřejmě s přibývajícím časem postupně měnilo. A ačkoli jsem Jakuba poznala takhle svérázně, postupně jsme myslím oba byli docela překvapeni tím, jak si rozumíme i mimo postel, že je nám spolu opravdu dobře. Vlastně to je můj nejdelší a nejvážnější vztah, což jsme loni po dvou letech zpečetili sestěhováním do jednoho bytu.
No a tehdy se to samozřejmě - jak jsem slýchala už dřív od kamarádek - trochu změnilo. Možná jsem byla naivní, jenže předtím jsem s nikým pořádně nebydlela, jen třeba pár dnů v týdnu přespávala. Ale myslela jsem si, že společné bydlení, usínání, probouzení v jedné posteli bude vrcholem našeho dosavadního (nejen) intimního života. Že to budeme dělat stejně často a se stejnou vášní, navíc ve své posteli, takže kdykoli si vzpomeneme, nikým a ničím nerušeni.
Takhle to ale moc neprobíhalo. Místo toho jsme večer začali řešit i dosud "neznámá" témata jako finance, nákup jídla nebo úklid. Nebylo to zas tak neobvyklé - dokud jsme spolu jen chodili, tohle nás na večeři v restauraci opravdu nezajímalo. Ale teď se to někdy řešit muselo - a kdy jindy, než večer, když jsme se po práci sešli doma.
Pokračování 3 / 4
Po tantrické masáži přišel s šokujícím návrhem
Ne že bychom se na něčem zásadně neshodli, nebo se kvůli něčemu hádali, jen to nebyl zrovna ideální způsob předehry a navození intimní atmosféry. Už po čtvrt roce jsme spolu místo denně spali obden a pak ještě méně. Jakub byl první, kdo zazvonil na poplach. Že prý to takhle nechce, a tak vyhlásil na večery embargo na všechno ta "nudná provozní témata". Večery prý prostě budou patřit nám dvěma a tohle můžeme řešit u snídaně.
Chvíli to celkem fungovalo, jenže stejně už bylo něco jinak. Zkrátka už jsme nebyli milenci randící pár týdnů, ale dva lidé, co spolu žijí. A v sexu se to taky promítlo. Naštěstí jsme oba v tomhle velmi otevření a nebáli jsme se o tom mluvit. Ačkoli už od začátku jsme zkoušeli leccos, shodli jsme se, že je potřeba náš milostný život trochu oživit, a opravdu jsme se snažili. Plno těch věcí se mi moc líbilo, vrcholem bylo, když jsme na jaře absolvovali společnou tantrickou masáž se vším všudy.
Musím říct, že pozorovat Jakuba, jak ho k vyvrcholení přivádí jiná žena, bylo dost zvláštní. Nežárlila jsem, to ne, koneckonců to byl můj nápad, spíš jsem si říkala, jestli tím neotevřu nějakou Pandořinu skříňku. To Jakub byl z toho všeho nadšený - i o mě se starala na mé přání masérka, ne muž, a Jakub pak doma řadu dnů nemluvil o ničem jiném.
Asi díky tomuto zážitku nakonec sebral odvahu a před pár týdny za mnou přišel s nečekaným návrhem. Prý že se to nikdy neodvážil žádné z expartnerek navrhnout, ale my dva si naprosto důvěřujeme a navíc si myslí, že já budu pro. Prý ho strašně vzrušuje představa, jak se jeho přítelkyně miluje s jiným mužem, a chtěl by to doopravdy zažít.
Byla jsem opravdu zaskočená, tohle by mě nikdy nenapadlo. Jakub se mi svěřil, že v jeho erotických fantaziích tahle naprosto převládá a "je hotovej, jen na to pomyslí". Prý by se mi to určitě taky líbilo, on by mi vůbec v ničem nebránil, mohla bych si dělat, co chci, jemu by stačilo se dívat.
Pokračování 4 / 4
Nebojím se toho zážitku, ale jeho následků
Byla jsem tak překvapená, že jsem se zmohla jen na otázku, s kým by to jako mělo být. Na to Jakub, že o tom ještě nepřemýšlel, ale že bychom mezi mými nebo jeho kamarády určitě našli někoho, kdo se mi líbí a kdo by souhlasil. Prý je samozřejmě možné zkusit najít někoho na seznamce, ale do toho mě nutit nechce. Jak velkorysé!
Řekla jsem mu, že tohle je na mě trochu moc a potřebuji si to rozmyslet. Což dělám doteď a přítel je už netrpělivý, pořád na mně vyzvídá, co já na to. Zcela upřímně... ne, že by mě nelákala představa milování ještě s někým jiným než s Jakubem. Představa, že bych třeba už celý život byla věrná jen jemu, je pro mě ne přímo děsivá, ale připadá mi nerealistické něco takového zvládnout.
Tohle by mohl být způsob, jak nepodvádět a přitom se necítit, že už nic nezažiju. Jenže zároveň mi připadá, že takovýto krok je příliš riskantní, protože nějaké pocity můžeme mít teď, ale vůbec nevíme, co by s námi takový zážitek udělal, až by opravdu proběhl. Jakub je teď tou představou nadšený, ale co když to pak uvidí jinak? Co když najednou začne žárlit, bude mi dodatečně dělat scény a něco vyčítat?
Všechny naše experimenty byly dosud "neškodné", byli jsme si věrní. Z tohoto bodu už by nebylo návratu. Taky ve mně hlodá myšlenka, jestli si mě vůbec váží a opravdu mě miluje, když mi navrhne něco takového a nevadí mu to. Je to vlastně normální? Mám sexuálních zkušeností dost, ale tohle je přece jen i na mě docela silné kafe. Na jednu stranu bych mu ráda udělala radost - a kdoví, třeba opravdu i sobě - na druhou se bojím, co by následovalo.