Onemocnění srdce a cév lze z 90 % účinně předcházet!

27. 4. 2005
Onemocnění srdce a cév lze z 90 % účinně předcházet!
Poruchy látkové výměny tuků a cukrů, kouření, vysoký krevní tlak a zvýšená krevní srážlivost patří mezi již známé, univerzální a ovlivnitelné rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění, jako je např. infarkt, cévní mozkové příhody a onemocnění periferních tepen dolních končetin. Naopak k neovlivnitelným rizikovým faktorům lze přiřadit věk, mužské pohlaví a vrozené vlohy, tzv. genetické dispozice.

Ke vzniku rizikových faktorů a následně k cévním katastrofám vede nevhodný životní styl – kromě kouření je to nedostatek pohybové aktivity, příliš vysoký příjem potravy a její nevhodné složení – nadměrné množství živočišných tuků (obsažených v másle, tavených sýrech, skrytých v mase, uzeninách a dalších živočišných produktech) a jednoduchých cukrů (obsažených ve sladkostech a bílém pečivu). Naše země patří k těm, kde nesprávný životní styl a s ním spojená nadváha a nízká pohybová aktivita převládají.

Všichni jistě známe ve svém okolí lidi, kteří se na cigaretách a bůčku dožívají bez výrazných obtíží 90 let, a na druhé straně ty, které zastihne infarkt či mozková příhoda ve 40 letech, ačkoliv jsou vegetariány a běhají pro zdraví 5-10 kilometrů denně. To je základní nespravedlnost přírody, která nám víceméně náhodně rozdá karty s vrozenými vlohami, a my s nimi musíme hrát, ať se nám to líbí nebo ne.

Dříve jsme tvrdili, nebo se spíše vymlouvali, že geny zodpovídají zhruba za polovinu všech srdečně cévních příhod, které nás postihují. A za tu druhou polovinu si můžeme sami svým nezdravým životem. Nedávno byla provedena rozsáhlá studie u pacientů i zdravých osob ze všech světových oblastí, ve které bylo zjištěno, že za srdeční infarkty mohou ovlivnitelné rizikové faktory až z 90 procent! Měli bychom tedy přestat obviňovat naše geny a začít dělat něco s naším tělem a jídlem, případně zlozvyky jako je kouření. Většinu karet do této hry (9 z 10) si totiž vybíráme sami.

Nejzávažnějším rizikovým faktorem ve hře - doslova o život - je vysoká krevní hladina cholesterolu a dalších tuků. Zde máme dobrou zprávu – hladina cholesterolu v naší populaci zvolna, ale jistě, klesá. Není bohužel důvod k jásotu, neboť přibývají špatné návyky a s nimi další rizika onemocnění srdce: klesá naše pohybová aktivita, stoupá tělesná váha a tuk v těle nahrazující svaly. U velké části populace se přebytečný tuk hromadí v oblasti pasu. Ten pak způsobuje závažné poruchy látkové výměny tuků a cukrů, které přímo poškozují tepny. Tato tak zvaná centrální obezita je spíše záležitostí mužů, ovšem ženy je výrazně dohánějí po menopauze.

S čím tedy u sebe začít? Na prvním místě stojí pohybová aktivita, která pomůže odstranit z těla tuk a přidat svaly. Zde je důležité zmínit, že svaly jsou těžší než tuk, takže úspěšné cvičení často hned nevede k výraznému poklesu váhy, ale přesto se látková výměna v našem těle mění k lepšímu. Pro ty, kdo nejsou vyloženě sportovními typy a nechystají se vyhrávat olympijské hry (ani krajské přebory) lze doporučit několik typů pohybových aktivit, které se mohou stát bez větších problémů součástí každodenního režimu. Jedná se o jednoduché triky, jak nenápadně, ale přesto významně ovlivnit svůj energetický výdej.

Každá/každý z nás by každý den měl(a) zkusit alespoň jednu z těchto aktivit:

  • rychle ujít alespoň 3 kilometry (za 30 minut)
  • zapomenout na výtah a chodit do schodů (15 minut)
  • je-li to možné, vystoupit jednu zastávku před tou cílovou a ujít ji pěšky na kratší vzdálenosti nepoužívat automobil
  • pracovat na zahrádce (30-45 minut)
  • hrabat listí (30 minut)
  • umývat auto (45-60 minut)
  • odhrnovat sníh (15 minut)
  • umývat okna či vytírat podlahu (45-60 minut)
  • Na druhém místě je výběr potravin. Jednoduchá obecná rada pro průměrného obyvatele v našich končinách je omezit o třetinu příjem živočišných tuků (máslo, tavené sýry, maso a další produkty), dále snížit spotřebu jednoduchých cukrů (bílé pečivo, sladkosti), ovoce a zelenina by měly být zastoupeny v našem jídelníčku pravidelně a často (cca 500 g zeleniny a ovoce denně). U některých poruch, např. u již zmíněné centrální obezity, by měla být zelenina zastoupena ve větší míře než ovoce (dva díly zeleniny, jeden díl ovoce).

    V současné době máme k dispozici účinné léky k léčbě vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny tuků a cukru. Tyto léky (potažmo lékaři) však většinou plní úlohu zoufalce sedícího na poklici přetékajícího hrnce, kterému se určitý čas skutečně daří udržet kaši uvnitř. Po určité době ale síly (léky) nestačí a kaše se vyvalí ven v podobě srdečního infarktu, mozkové mrtvice či jiného cévního onemocnění. Zázračné pohádkové slovo „Hrnečku dost!“ však musí vyslovit sami pacienti – zmíněným pohybem a dietou. Lékaři a lékařská věda jim mohou v současnosti jen potvrdit, že to skutečně funguje.

    MUDr. Jan Piťha preventivní kardiolog, IKEM

    Témata článku:   

    Komentáře Zobrazit celou diskuzi

    Přečtěte si také

    Horoskopy

    Druhý pracovní den proběhne bez komplikací, až by se dalo říci, že se kapánek nudíte. Na druhou stranu jste však rádi, že se nemusíte zbytečně stresovat. Však ono se to na vás brzy nakupí.…

    Nejčtenější články

    Doporučujeme