Onemocnění srdce a cév lze z 90 % účinně předcházet!

Ke vzniku rizikových faktorů a následně k cévním katastrofám vede nevhodný životní styl – kromě kouření je to nedostatek pohybové aktivity, příliš vysoký příjem potravy a její nevhodné složení – nadměrné množství živočišných tuků (obsažených v másle, tavených sýrech, skrytých v mase, uzeninách a dalších živočišných produktech) a jednoduchých cukrů (obsažených ve sladkostech a bílém pečivu). Naše země patří k těm, kde nesprávný životní styl a s ním spojená nadváha a nízká pohybová aktivita převládají.

Všichni jistě známe ve svém okolí lidi, kteří se na cigaretách a bůčku dožívají bez výrazných obtíží 90 let, a na druhé straně ty, které zastihne infarkt či mozková příhoda ve 40 letech, ačkoliv jsou vegetariány a běhají pro zdraví 5-10 kilometrů denně. To je základní nespravedlnost přírody, která nám víceméně náhodně rozdá karty s vrozenými vlohami, a my s nimi musíme hrát, ať se nám to líbí nebo ne.

Dříve jsme tvrdili, nebo se spíše vymlouvali, že geny zodpovídají zhruba za polovinu všech srdečně cévních příhod, které nás postihují. A za tu druhou polovinu si můžeme sami svým nezdravým životem. Nedávno byla provedena rozsáhlá studie u pacientů i zdravých osob ze všech světových oblastí, ve které bylo zjištěno, že za srdeční infarkty mohou ovlivnitelné rizikové faktory až z 90 procent! Měli bychom tedy přestat obviňovat naše geny a začít dělat něco s naším tělem a jídlem, případně zlozvyky jako je kouření. Většinu karet do této hry (9 z 10) si totiž vybíráme sami.

Nejzávažnějším rizikovým faktorem ve hře - doslova o život - je vysoká krevní hladina cholesterolu a dalších tuků. Zde máme dobrou zprávu – hladina cholesterolu v naší populaci zvolna, ale jistě, klesá. Není bohužel důvod k jásotu, neboť přibývají špatné návyky a s nimi další rizika onemocnění srdce: klesá naše pohybová aktivita, stoupá tělesná váha a tuk v těle nahrazující svaly. U velké části populace se přebytečný tuk hromadí v oblasti pasu. Ten pak způsobuje závažné poruchy látkové výměny tuků a cukrů, které přímo poškozují tepny. Tato tak zvaná centrální obezita je spíše záležitostí mužů, ovšem ženy je výrazně dohánějí po menopauze.

S čím tedy u sebe začít? Na prvním místě stojí pohybová aktivita, která pomůže odstranit z těla tuk a přidat svaly. Zde je důležité zmínit, že svaly jsou těžší než tuk, takže úspěšné cvičení často hned nevede k výraznému poklesu váhy, ale přesto se látková výměna v našem těle mění k lepšímu. Pro ty, kdo nejsou vyloženě sportovními typy a nechystají se vyhrávat olympijské hry (ani krajské přebory) lze doporučit několik typů pohybových aktivit, které se mohou stát bez větších problémů součástí každodenního režimu. Jedná se o jednoduché triky, jak nenápadně, ale přesto významně ovlivnit svůj energetický výdej.

Každá/každý z nás by každý den měl(a) zkusit alespoň jednu z těchto aktivit:

Na druhém místě je výběr potravin. Jednoduchá obecná rada pro průměrného obyvatele v našich končinách je omezit o třetinu příjem živočišných tuků (máslo, tavené sýry, maso a další produkty), dále snížit spotřebu jednoduchých cukrů (bílé pečivo, sladkosti), ovoce a zelenina by měly být zastoupeny v našem jídelníčku pravidelně a často (cca 500 g zeleniny a ovoce denně). U některých poruch, např. u již zmíněné centrální obezity, by měla být zelenina zastoupena ve větší míře než ovoce (dva díly zeleniny, jeden díl ovoce).

V současné době máme k dispozici účinné léky k léčbě vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny tuků a cukru. Tyto léky (potažmo lékaři) však většinou plní úlohu zoufalce sedícího na poklici přetékajícího hrnce, kterému se určitý čas skutečně daří udržet kaši uvnitř. Po určité době ale síly (léky) nestačí a kaše se vyvalí ven v podobě srdečního infarktu, mozkové mrtvice či jiného cévního onemocnění. Zázračné pohádkové slovo „Hrnečku dost!“ však musí vyslovit sami pacienti – zmíněným pohybem a dietou. Lékaři a lékařská věda jim mohou v současnosti jen potvrdit, že to skutečně funguje.

MUDr. Jan Piťha preventivní kardiolog, IKEM