Onemocnění štítné žlázy u dětí

Správně fungující štítná žláza je jednou ze základních podmínek zdraví organismu. Je jakousi šedou eminencí řídicích systémů v těle. Její činnost je přímo závislá na optimální dodávce jodu, který ve formě jodidu koncentruje z krevního oběhu a vrací ho periferním tkáním v podobě tyreoidálních hormonů.



Ty pak působí na široké spektrum buněk a orgánových systémů, ovlivňují enzymatické přeměny a neuroendokrinní regulace. Před porodem a po narození má správná funkce štítné žlázy zcela zásadní vliv na vývoj mozku. Podmiňuje normální růst dítěte až do dospívání, tak aby dosáhlo své předpokládané cílové výšky. Po celý život štítná žláza ovlivňuje látkovou výměnu, svalový, nervový, kardiovaskulární a trávicí systém.

Hormony štítné žlázy

Mají vliv na látkovou výměnu na mnoha stupních.
 

• Ovlivňují vstřebávání a využití cukrů, tuků, bílkovin i vitaminů.

• Činnost štítné žlázy má zásadní vliv na zažívací systém, srdeční činnost, správnou funkci svalstva a krvetvorbu.

• Činnost štítné žlázy ovlivňuje také krevní tlak, kvalitu kůže, vlasů a v neposlední řadě růst kostí u dětí, zrání centrálního nervového systému a zrání sexuálních funkcí.

• Při nedostatečné funkci štítné žlázy stoupá mimo jiné riziko cévních chorob.

Vliv na vývoj mozku

V nitroděložním vývoji je zárodek nejprve odkázán na mateřské hormony. Od 12. týdne začíná jeho štítná žláza vytvářet hormony vlastní. Předpokladem je dostatečný přísun jodu. I když nedostatek hormonů štítné žlázy vede k poruchám vývoje celého organismu, nejzávažněji je za takové situace postižen centrální nervový systém. Jde o nevratné postižení, jehož důsledkem býval v době jodového deficitu endemický kretenismus.

Vývoj mozku zde byl tak těžce postižen, protože nedostatek jodu omezoval tvorbu hormonů nejen u plodu, ale i u matky. U nás tato forma jodového deficitu vymizela ve 20. letech minulého století. Celosvětově se však rodí ročně asi 100 tisíc dětí postižených kretenismem.

Nedostatek jodu u těhotné matky může vést k potracení plodu, předčasnému porodu, úmrtí novorozence. Zvyšuje výskyt vrozených vad u dítěte. Jestliže u plodu nefunguje správně štítná žláza, ale matka má hormonů dostatek, probíhá prenatální vývoj prakticky normálně a vývoj mozku, ale i dalších tkání je narušen až postnatálně (po narození), kdy je organismus dítěte zcela závislý na vlastní hormonální produkci.

Nedostatek hormonů odhalí screeningové vyšetření

Porucha vývoje mozku vlivem nefunkční nebo malfunkční štítné žlázy by se projevila v zaostávání dítěte, v jeho pohybových dovednostech a rozumových schopnostech, a to již v době, kdy by na účinnou léčbu bylo pozdě a intelekt dítěte by byl nenávratně poškozen. Proto byl v mnoha zemích včetně České republiky zaveden plošný screening hypotyreózy, nedostatečné funkce štítné žlázy.

V centrálních laboratořích se z několika kapek krve z patičky novorozence zjišťují mimo jiné hladiny regulačního hormonu pro štítnou žlázu. Výsledek je pak vodítkem k dalšímu případnému vyšetřování dítěte a klíčem k časnému odhalení onemocnění štítné žlázy.

Struma jako projev nedostatku jodu

Viditelným a dobře rozpoznatelným projevem onemocnění štítné žlázy u dětí, ale i u dospělých je její zvětšení – struma. Příčin, proč ke zvětšení došlo, může být několik a stejně tak je několik druhů strum. Jedním z častějších důvodů zvětšení štítnice u dětí a dospívajících je nedostatek jodu v potravě.

Štítná žláza ve snaze zachytit co největší množství jodu a vytvořit dostatek hormonů zvětšuje svůj objem. To se daří po určitou dobu. Postupně je tvorba hormonů i při velkém objemu žlázy nedostatečná. Objem štítné žlázy je tedy citlivým ukazatelem přísunu jodu.

I když se u nás podařilo vyřešit jodový deficit přidáváním jodu do potravin a nápojů, jodováním soli v průmyslovém potravinářství, jodovou prevencí ve veterinární péči a obohacením kojenecké výživy přesně definovaným množství jodu, mohou nastat situace (dospívání, těhotenství), kdy je přesto jodu málo.

I mírný nedostatek může v kritických obdobích vývoje (jako je rychlý růst a puberta) vést k relativnímu nedostatku hormonů štítné žlázy a způsobit poruchy tělesného růstu a sexuálního vývoje i psychického zrání. Uvádí se, že lehký nedostatek jodu snižuje výslednou průměrnou inteligenci postižené populace o 5–7 bodů stupnice IQ.

Zvětšená štítná žláza později mění svou strukturu a je náchylná k dalším nemocem spojeným s porušenou funkcí. Diskutován je vztah ke zhoubným nádorům. Řešením je vyšší příjem jodu z potravin (mořské ryby a mořské produkty) nebo podávání ve formě tablet.

Vysoké dávky jodu jsou ale za určitých okolností rizikové, protože mohou potencovat autoimunitní procesy ve štítné žláze. Proto je rozhodnutí o podávání jodu touto cestou nutné ponechat na ošetřujícím lékaři, který obvykle před nasazením tablet vyšetřuje tyreoidální protilátky, známky autoimunitního zánětu.

Struma jako projev autoimunity

Pří autoimunitním zánětu vytváří tělo protilátky proti vlastní, zdravé tkáni. Jde tedy o určitou poruchu v řízení obranyschopnosti. Vzniká zánět, který tkáň poškozuje. Autoimunitní typ zánětu současná medicína neumí účinně léčit. Výsledkemdlouhodobého procesu je destrukce tkáně a ztráta její funkce. Příčinou je souhra vlivů dědičnosti, vnějšího a vnitřního prostředí.

Jedním z takových zánětů začínajících v dětství nebo dospívání je autoimunitní tyroditida, zánět štítné žlázy. Obvykle je provázen výrazným zvětšením štítnice, nápadnou tuhou strumou. Onemocnění se může projevit zvýšenou nebo sníženou funkcí štítné žlázy a pojí se s enormní únavou, slabostí, poruchou růstu, obezitou nebo naopak nápadným úbytkem na váze, neklidem, poruchou sexuálního zrání.

Autoimunitní tyroditida je častější u dívek a žen. Léčba spočívá buď v dodávce hormonu štítné žlázy (levothyroxinu) při hypofunkční strumě, nebo v tlumení zánětem vystupňované hormonální produkce z hyperfukční, tzv. toxické strumy.

Prakticky vždy to znamená celoživotní endokrinologickou péči. Autoimunitní struma se zvýšenou produkcí hormonů, tj. hyperfunkční, může přejít do formy hypofunkční a obráceně. Podávání jodu při autoimunitním zánětu štítné žlázy může celý proces zhoršit.

Podobným mechanismem, jakým dochází k autoimunitnímu zánětu štítnice, vzniká diabetes 1. typu nebo chronické střevní záněty, jako je Crohnova choroba. Autoimunitní nemoci se mohou vzájemně kombinovat, má-li proto imunitní systém pacienta sklon k takovému způsobu chování, je riziko, že se k jedné nemoci přidruží další.

I na to je třeba myslet při rutinním vyšetřování a péči o pacienty. V současné době bohužel zaznamenáváme trend stoupajícího počtu autoimunitních onemocnění u dětí a dospívajících. Nemoci štítné žlázy jsou v popředí těchto statistik.

Nádory štítné žlázy u dětí

Tyreoidální nádory, ať už benigní nebo maligní, jsou v dětském věku – oproti věku dospělému – vzácné. Nejčastěji se jedná o uzel ve štítné žláze nebo o současné postižení krčních uzlin. Zřídka jsou spojeny se zvýšenou funkcí štítnice, většinou funkci štítné žlázy neovlivňují. Vzácněji se mohou ve štítné žláze objevit změny způsobené autoimunitním zánětem.

Zhoubné nádory štítné žlázy lze očekávat v terénu předchozí radiační zátěže (například ozařování z důvodů léčby jiných nádorových onemocnění). Ke zvýšenému výskytu nádorů štítné žlázy přispívají také stavy spojené s nedostatkem či nadbytkem jodu.