Všichni chceme spokojeně a šňastně žít, být úspěšní v osobním i společenském - profesním životě. V tomto směru se všichni svorně shodneme. Poněkud jiná situace nastává, když začneme uvažovat, jak uvedených cílů skutečně dosáhnout.
Osobní růst - rozvoj
I. Vzdělávání - znalosti, vědomosti
Všichni chceme spokojeně a šňastně žít, být úspěšní v osobním i
společenském - profesním životě. V tomto směru se všichni svorně
shodneme.
Poněkud jiná situace nastává, když začneme uvažovat, jak uvedených cílů
skutečně dosáhnout. Jaké znalosti potřebujeme, jaké způsoby, cesty,
techniky volit, abychom byli ve svém snažení efektivní, úspěšní a
spokojeni.
Doba ve které žijeme, se však začíná výrazně odlišovat od všech minulých
epoch a činí tak naše rozhodnutí "Jak žít "značně složitým.
Jde o proces, který nazýváme epochou globalizace. V důsledku vzniku a růstu
této nové epochy dochází od 6o let minulého století, stále více ke změnám
v pojetí růstových faktorů společenského rozvoje. Pozornost se vedle potřeb
finančního kapitálu a rozvoje techniky obrací k člověku, jako významnému
růstovému faktoru.
Člověk - lidský kapitál se stává stále výrazněji základním růstovým
kapitálem. Faktorem růstu efektivní - bohaté společnosti se stále více stává
vzdělanost člověka, jeho pozitivní postoj ke vzdělávání a to ve všech
sociálních vrstvách, bez ohledu na pohlaví, věk i profesní postavení člověka.
Vzdělanostní
růst se stává základní osobní i společenskou potřebou.
Ve vyspělých zemích i v ČR se vytváří koncepce celoživotního vzdělávání.
Celoživotní učení v průběhu celého lidského života zahrnuje školské i
různé neškolské alternativy vzdělávání. V důsledku nového pojetí růstových
faktorů, zdůrazňující lidský faktor, definuje celá řada zemí vzdělání
jako nejvyšší národní prioritou. Vzdělání se stává nutnou součástí
rozvoje všech jednotlivců, ta jim umožňuje lépe se uplatnit na trhu práce,
protože poptávka trhu práce se stále více orientuje na vzdělanější
pracovníky.Celoživotní vzdělávání se stává nezbytným faktorem rozvoje
společnosti, tvorbou pozitivních hodnot a solidního uplatnění každého
jednotlivce.
V problematice rozvoje lidského kapitálu však existuje, doslova se kupí, celá
řada různých problémů. Cíl je jasný. Získat, připravit každého od útlého
mládí až do "třetího věku" k učení , zdatnosti, efektivitě,
úspěchu. V metodice procesu učení - celoživotního vzdělávání dochází i
k určitému odklonu od tradičního školského vzdělávání. Učení zahrnuje
i různé alternativní způsoby vzdělávání(moduly, které poskytují školy,
podniky, různé vzdělávací firmy, orgány sociálních partnerů, komory,
neziskové a další organizace). Zůstává problém, jak různé alternativní
formy vzdělávání začlenit do kvalifikačního profilu - odbornosti studujícího.
Vzorem nám může být Francie, ale i některé další země. Ve Francii každé
vzdělání, každý ročník vysoké školy je zakončen určitým diplomem.
Student může pokračovat ve studiu na dané škole, jiné vysoké škole, odejít
do praxe a vždy má doklad, certifikát o svém studiu, o své kvalifikaci. V
ČR jsou činěny prvé krůčky, aby alternativní vzdělávání se stalo rovněž
právoplatnou součástí kvalifikace každého dotyčného pracovníka.
Problematika vzdělávání je po obsahově i formální stránce širší
kategorií, než se nám doposud podařilo nastínit. Jak už jsme uvedli,
zahrnuje proces učení jak žádoucí vědomosti a znalosti, tak také žádoucí
dovednosti, postoje a etiku osobnosti. Dovednosti, aň jde o úzce odborné svázané
s profesí nebo psycho- sociální spojené s existencí člověka žijícího
ve společnosti s lidmi ( komunikace, rozhodování, sebedůvěra hospodaření s
časem, odpovědnost, řízení sama sebe, vědomé úsilí atd.) nám umožňují
skutečně efektivně realizovat to co známe, co víme.
K uvedené problematice se znovu ještě vrátím. Na závěr bych chtěla
podotknout, že v ČR bylo objektivně zjištěno, a to jak výzkumy, tak i
statistickým šetřením, že problematika vzdělávání především vzdělávání
dospělých, zůstává přes různá prohlášení na okraji zájmů jak společnosti,
tak i mnohých jednotlivců.
Autor: Milada S.
include("../info/nazor.php");=""?>