Zimní sporty a třeba i turistika bývají v chladných dnech neodmyslitelně spojeny s „panáčkem“, „svařáčkem“ nebo alespoň grogem na zahřátí. Přinesou však tyto nápoje skutečně teplo a pohodu?
Zatímco za volantem i řidítky je alkohol i v malém „zahřívacím“ množství zakázaný, na běžkách, sjezdovkách či bruslích na něj zákon nemyslí, ač by si to možná vzhledem k množství úrazů a škodlivosti pro sportem namáhaný organismus zasloužil. Proč se může stát „panáček na zahřátí“ (obvykle do každé nohy jeden) v určitých případech rizikovým?
„Panáček na zahřátí“ při sportu
Je notoricky známé, že alkohol působí značně negativně na psychomotorické funkce a koordinaci pohybů. Alkohol navíc neblaze ovlivňuje svalovou sílu, kardiovaskulární vytrvalost i rychlost, což je při sportu nejen nepraktické, ale i nebezpečné! Dále má alkohol i v malém množství močopudné účinky, a tak může jeho konzumace při nedostatečném pitném režimu (a to i v zimních měsících) přispět k dehydrataci organismu.
„Alkohol má močopudný účinek. Napijete se 200 ml vína, ale vymočíte 500 ml vody. Když celý večer pijete alkoholické nápoje, paradoxně jste druhý den dehydratovaní. Dehydratace spojená se ztrátou minerálů výrazně snižuje fyzickou i mentální výkonnost více různými způsoby,“ uvádí se například odborném článku v časopisu Letecké amatérské asociace Pilot.
Zvláště na běžkách a při dálkové turistice, kdy sportujeme delší časový úsek. Navíc jsou během zimních sportů – vzhledem ke klimatickým podmínkám – nároky na organismus jednoznačně větší, a větší je tedy i množství metabolického odpadu, které tělo při námaze vyprodukuje. Konzumace alkoholu pak klade na organismus ještě vyšší nároky.
„Panáček na zahřátí“ teplo tělu vrátí?
Je sice pravda, že po požití zvláště „tvrdého“ alkoholu zaplaví tělo příjemná vlna tepla, neboť se po požití alkoholu bleskově rozšíří cévy a zvedne tlak, což přináší takřka okamžitý pocit tepla. Jenže pro lidský organismus je v chladném prostředí naprosto přirozené a pochopitelné, že jsou cévy do určité míry stažené, protože se tělo snaží udržet teplotu tzv. tělesného jádra, kde jsou uloženy životně důležité orgány.
Zjednodušeně řečeno; důležité tělesné orgány se organismus snaží udržet v teple (cirkuluje zde teplejší krev). Končetiny bývají naopak studenější, neboť je v nich vlivem stažení cév krev chladnější. Pokud se však cévy po požití alkoholu prudce roztáhnou, na chvíli sice pocítíme teplo, avšak přerušíme přirozené ochranné pochody v těle a konečným výsledkem je vetší tělesný dyskomfort.
„Panáček na zahřátí“ škodí svalům!
Ať už etanol (etylalkohol) schováme do jakéhokoliv „kabátku“ (rumového, griotkového či s vůní a chutí whisky), stále bude platit, že na živé organismy působí toxicky, i když samozřejmě závisí na množství, situaci, tělesných proporcích a některých dalších okolnostech. Nicméně až třicetkrát toxičtější než samotný etanol je jeho metabolit acetaldehyd. Tato látka je doslova jedem pro náš mozek, játra a kupodivu také pro svaly!
Mimochodem právě acetaldehyd stojí za nevolnostmi, které provázejí kocovinu. „Málokdo ví, že nevolnost při pití nezpůsobuje alkohol, ale jeho produkt acetaldehyd! Čím více pijeme, tím více se ho vytváří a tím je větší nevolnost,“ tvrdí na podpůrném webu pro léčbu alkoholismu lékař Zbyněk Mlčoch.
A pozor, alkohol též narušuje vstřebávání vitamínů skupiny B, vitamínu C, vápníku, hořčíku a pro pevnost cévních stěn nepostradatelného rutinu.
Netoxicky působící množství alkoholu se dle odborníků velmi zhruba odhaduje na množství okolo 20 g za den u žen a 50 g u mužů; kupříkladu jedno velké pivo obsahuje okolo 20 – 25 g alkoholu.