Jak to bylo u Gábiny a Igora
Igor neměl rád, když jeho syny hlídal Jiří, otčím jeho ženy Gábiny. Igorovi vadilo, že Jiří ve skutečnosti není příbuzný chlapců. Navíc byl Jiří velmi přísný. Igorovi vlastní rodiče bohužel nejevili o hlídání svých vnuků zájem, avšak Gábina pomoc občas potřebovala. Její maminka má u sebe vnuky často, nárazově ale ještě vypomáhá v práci, a tak kluky čas od času pohlídal i její druhý muž.
Jiří je v důchodu a kluky hlídá rád. To vše se Gábina svému muži nerozpakovala vždy pěkně naservírovat. „Buď rád, že mají kluci alespoň nějakého dědečka a babičku. Že ti to není trapné! Jirka mě vychoval, je sice přísný, ale ruku na mě nikdy nevztáhl. Klukům se věnuje a že chce, aby si po sobě uklidili, nerýpali se v jídle a neseděli u počítače, jim rozhodně neublíží. Není od věci, když mají ti dva před někým respekt. Je to také zkušenost!“ argumentovala často.
Pokračování 2 / 5
Právo na svou pravdu
Igorovi se nezdála Jiřího přísnost a důraz na preciznost, bývalého vojáka z povolání v sobě Gábinin otčím zkrátka nezapřel. V jedné velmi vyhrocené výměně názorů Jirka na Gábinu vyštěkl něco ve smyslu: „Až jim jednou zláme ,hnáty‘, bude už pozdě rvát si vlasy!“
Gábina vůbec nechápala, proč to její muž říká. Nikdy se nestalo absolutně nic, co by něco takového naznačovalo. V hlavě jí však zablikala kontrolka a ženský instinkt napověděl, že má ubrat a nechat manžela mluvit. Tehdy se dověděla, že Igorův nevlastní otec jejího muže fyzicky i psychicky týral. Byla první, s kým o tom Igor mluvil.
Pokračování 3 / 5
Rozdílný přístup
Podobných situací, vážných i nevážných, může být celá řada. Je úplně normální, že dva lidé přistupují k jednomu problému rozdílně, se zcela jiným, avšak oprávněným názorem, jak by se měl řešit.
Každý máme totiž jiné životní zkušenosti, výchovu, znalosti, empatii a samozřejmě i povahu – a tedy i svou pravdu.
Je tedy namístě sám sobě popravdě odpovědět, zda chci mít pouze pravdu, anebo chci vyřešit problém. Pokud hodláme trávit čas prosazováním své jediné pravdy v takových banalitách, jako je třeba způsob otvírání krabicového mléka nebo klepání rohožky, smiřme se s tím, že si tak zkrátka krademe čas a znepříjemňujeme život.
Martina Machová
16. března 2022
Opravdu je pro partnerský vztah tak zásadní, jak otvíráme mléko? Jde o postup, anebo o výsledek? Není prostě jednoduší přijmout, že partner dělá některé věci jinak? Ostatně je dospělý!
Pokračování 4 / 5
Dát prostor a vyslechnout
V závažnějších věcech, kdy prosazujeme svou jedinou pravdu kupříkladu ohledně výchovy dětí, není od věci místo řinčení „zbraněmi a argumenty“ dát nejprve prostor partnerovi a vyslechnout jeho důvody. Možná budeme překvapeni jeho motivy a možná nalezneme i společný kompromis.
„Mám na to všechno trochu jiný pohled, ale ráda si vyslechnu, proč si myslíš, že tvůj návrh by byl pro nás oba výhodnější,“ můžeme se kupříkladu zeptat dříve, než se pustíme do útočné argumentace, obhajování a hádky. Pokud prostor neposkytneme, hádce se pravděpodobně nevyhneme. Není lepší najít kompromis než trávit čas v dusnu a napjaté atmosféře?
Pokračování 5 / 5
Připusťte, že vaše pravda nemusí být jediná
Pět plus pět je deset, ale i jedna plus devět je deset! Výsledek je stejný, ale cesta k němu jiná. Pakliže se chceme hádce či hádkám ve vztahu vyhýbat, nebo je alespoň eliminovat, jednoduše si připusťme, že pravdu můžeme mít klidně oba. Ostatně zkusili jste se už na číslo šest kouknout z protilehlých stran? Z jedné strany vidíme šestku z druhé však devítku. Může tedy záležet i na úhlu pohledu, z něhož se na daný problém podíváme.
Martina Machová
9. března 2022